Článek
Když se na plátně objeví nápis „Based on a true story“, dostane nejeden divák husí kůži ještě než začne samotný děj. Vědomí, že hrůzy, které sledujeme, se opravdu staly, působí děsivěji než jakákoli fikce. Některé horory čerpají z reálných událostí jen volně, jiné jsou dokumentárně přesné. Podívejme se na tituly, které stojí za zhlédnutí - a na temné skutečnosti, z nichž vycházejí.
V zajetí démonů (2013)
Manželé Ed a Lorraine Warrenovi patřili mezi nejznámější lovce duchů v americké historii. Film režiséra Jamese Wana zachycuje jejich případ z roku 1971, kdy měla rodina Perronových v domě v Rhode Islandu zažívat paranormální útoky. Reální Lorraine Warren byla dokonce konzultantkou filmu a potvrzovala, že události skutečně proběhly – včetně posedlosti matky rodiny. Ať už věříte v nadpřirozeno či ne, Warren Files obsahují přes tisíc zdokumentovaných případů, z nichž mnoho inspirovalo další horory této série.
Vymítač ďábla (1973)
Kultovní snímek Williama Friedkina vychází z případu anonymního chlapce (ne dívky, jak film změnil), kterému byl v roce 1949 proveden exorcismus. Tehdy třináctiletý Roland Doe z Marylandu měl vykazovat paranormální projevy – levitaci, mluvení mrtvými jazyky, nepřirozené síly. Několik kněží nad ním během měsíců provedlo desítky exorcismů. Událost inspirovala spisovatele Williama Petera Blattyho, jehož román se stal předlohou filmu. Autentické deníky kněží z případu dodnes existují a popisují znepokojivé detaily.
Texaský masakr motorovou pilou (1974)
Přestože se příběh o Kožené tváři odehrává v Texasu, jeho skutečný předobraz pochází z Wisconsinu. Ed Gein, farmář zatčený v roce 1957, inspiroval nejen tuto klasiku, ale i postavy Normana Batese či Hanibala Lectera. V jeho domě našla policie masky z lidské kůže, nábytek potažený lidskými ostatky a další hrůzy. Gein zabil minimálně dvě ženy a vykrádal hroby. Režisér Tobe Hooper použil jen základní koncept – film není detailní rekonstrukcí, ale zachycuje podobnou atmosféru venkovské izolace a šílenství.
Noční můra v Elm Street (1984)
Wes Craven vycházel z článků v Los Angeles Times o sérii záhadných úmrtí mladých asijských uprchlíků, kteří umírali během spánku na zdánlivě přirozené příčiny. Lékaři žádné vysvětlení nenašli. Mladíci prý trpěli nočními děsy natolik intenzivními, že raději pili kávu a vyhýbali se spánku. Někteří nakonec usnuli vyčerpáním – a již se neprobudili. Tyto případy vedly Cravena k vytvoření Freddyho Kruegera, vraha, který zabíjí ve snech.
Oni (2008)
Režisér Bryan Bertino spojil dva skutečné zdroje inspirace: vraždy podle sekty Charlese Mansona (konkrétně případ Sharon Tate z roku 1969) a série vloupání do domů, které sám zažil v dětství. Film Oni zachycuje izolovaný pár terorizovaný třemi maskovanými vetřelci, kteří útočí bez zřejmého motivu. Slavná replika „Protože jste byli doma“ vychází z reálných výpovědí pachatelů násilných činů. Znepokojivé je právě to, že oběti nebyly vybrány záměrně – jen měly smůlu.
Otevřené moře (2003)
Manželé Tom a Eileen Lonerganovi se v roce 1998 vydali na potápěčský výlet u pobřeží Austrálie. Kvůli chybě při počítání lidí na lodi byli omylem zanechání uprostřed oceánu. Nikdy nebyli nalezeni. Film Chrise Kentise tento příběh rekonstruuje s minimálním rozpočtem, ale maximálním účinkem. Hrůza z izolace, žraloků a vlastní bezmocnosti je o to intenzivnější, že divák ví, že tohle se opravdu stalo. Případ vedl k zásadním změnám v bezpečnostních protokolech potápěčských výletů.
Horor v Amityville (1979)
Dům na Ocean Avenue v Amityville se stal nejslavnějším strašidelným sídlem Ameriky. V roce 1974 zde Ronald DeFeo Jr. zavraždil celou svou šestičlennou rodinu. O rok později se do domu nastěhovali Lutzeovi, kteří tvrdili, že zažívají paranormální jevy – zelené slizké stěny, hlasy, levitaci. Po 28 dnech utekli. Skeptici poukazují na finanční motivy příběhu, ale záhadné fotografie z domu (včetně snímku údajného ducha chlapce) budí otázky dodnes. Film odstartoval celou sérii a stal se ikonou žánru.
Tyto filmy nás fascinují právě proto, že stojí na hranici reality a fikce. Ať už věříme v nadpřirozeno, sériové vrahy nebo jen lidskou schopnost zveličovat, skutečné příběhy za nimi dodávají hororům další dimenzi strachu. Ta nejděsivější monstra totiž často nejsou výplodem fantazie – ale vzpomínkou na to, co se opravdu stalo.
Zdroje: Informace čerpány z filmových databází (Filmbaze.cz, IMDb, ČSFD), historických zdrojů (Wikipedia, Britannica) a rozhovorů s tvůrci filmů.
