Článek
Přijímací řízení na střední a vysoké školy je každoročně tématem vášnivých diskusí. Pro desítky tisíc studentů představuje klíčový moment v životě, a tak není divu, že se mnohdy pozornost upíná k jeho nastavení a spravedlnosti. V České republice se na čím dál větším množství fakult užívají Scio testy. S jejich rostoucí popularitou mezi školami nicméně sílí i kritika ze strany samotných uchazečů a studentů. Co však budí takové kontroverze? Je to právě jejich komerčnost.
Scio testy pod palbou kritiky: Mají bohatší děti navrch?
Jádro kontroverze kolem Scio testů spočívá v možnosti opakovaně si zaplatit a absolvovat více termínů testů. Systém je totiž nastaven tak, že se do celkového hodnocení započítává jen ten nejlepší výsledek bez ohledu na množství absolvovaných termínů. To, co je na jednu stranu propagováno jako hlavní výhoda Scio testů, tedy benefit zlepšení si skóre, ovšem v realitě otevírá dveře k nerovnostem – a to už tak férově znít nemusí. Děti z bohatších rodin si jednoduše mohou dovolit zaplatit více termínů, což jim dává více pokusů a tím i vyšší pravděpodobnost dosažení lepšího výsledku. Pro mnoho rodin je však naopak i pouhý jeden termín finanční zátěží, a děti tudíž nemají šanci na „opravné“ pokusy. Nejlevnější termín přitom v prezenční variantě vyjde na 890 Kč, v on-line variantě na 690 Kč. V té nejdražší se pohybujeme na 1490 Kč, respektive 1390 Kč.[1]
Existuje vůbec alternativa?
Pokud je stávající systém takto kritizován, logicky se nabízí otázka: „Co je alternativou?“ Zcela jistě by nebylo řešením snížit počet termínů na minimum, kupříkladu pouhý jeden termín. Takový názor by bylo možné ihned pranýřovat s kritikou typu „špatně se vyspal“, „zrovna byl nemocný“ nebo „má snad jeden den rozhodnout o celé budoucnosti dítěte?“. Dalším aspektem je skutečnost, že s rostoucím počtem fakult uznávajících Scio testy se navíc nákladnost fakticky snižuje. Pokud se tak uchazeč hlásí na více fakult, koná jednotné přijímací zkoušky, které lze použít na všechny z nich (za předpokladu, že je fakulta uznává).
Anketa
A co ta drahá příprava?
Mnoha uchazečům vadí i fakt, že Scio nabízí vlastní přípravu na své přijímací zkoušky. Tato provázanost autora zkoušek a přípravy totiž vytváří nevyhnutelně pocit, že „čím více přípravy si uchazeč nakoupí, tím úspěšnější musí být v testech“. Kromě toho, že Scio oficiálně deklaruje, že tým pracující na testech a tým pracující na přípravě spolu nemají nic společného, tak podle velkého množství studentů, jež se oficiální přípravy zúčastnili, její kvalita neodpovídá ceně a předražené Scio učebnice a kurzy nezajistí předpokládané výsledky. Druhým dechem od nich navíc hned uslyšíte doporučení a recenze na celou řadu cenově dostupnějších alternativ, které na testy připraví výrazně kvalitněji a některé navíc i zcela bezplatně.
Příkladem mohou být i sociální sítě. Přestože jsou často kritizovány, nabízejí i nesporné výhody při přípravě. Na Instagramu, YouTube nebo i TikToku nikdy nebylo snazší si dohledat profily specializující se na přípravu na přijímací zkoušky s volně dostupným obsahem. Pravidelné příspěvky na profilu @revio.cz, vysvětlování historie od @budouci.ucitel.dejepisu nebo motivace na profilu @jsem.na.pravech a mnoho dalších. Pokud je student ochoten si připlatit, může využít i placené, ale výrazně levnější varianty – například vzdělávací aplikace.
Stejně vítězí motivace
Debata o spravedlnosti přijímacího řízení je důležitá a potřebná. Cílem by mělo být nastavení systému, který minimalizuje finanční bariéry a dává všem studentům skutečně rovné šance ukázat svůj potenciál. Je ovšem otázkou, zda není toto sousloví pouze chimérou dnešní doby. Tento těžkopádný systém navíc půjde z roku na rok jen těžko změnit. Opravdu motivovaný uchazeč, byť s omezenými finančními zdroji, si ale přinejmenším skutečně efektivní a kvalitní přípravu dokáže dohledat a najít sám.
Jaký je váš názor na současnou podobu přijímacího řízení? A jaké alternativní zdroje přípravy byste doporučili ostatním? Podělte se s námi v komentářích!
ODKAZY:
