Patenty jako tichá hrozba: jak Google a Microsoft mohou zasáhnout české vyhledávače s AI

Když česká technologická firma vyvíjí vlastního asistenta s umělou inteligencí — s funkcemi obohaceného generování z vyhledaných zdrojů (RAG), se sumarizací výsledků vyhledávání a s ambicí na monetizaci přes dynamickou stránku výsledků s reklamami —, dělá to v relativním klidu. Klíčové americké patenty Googlu a Microsoftu na transformerovou architekturu, na RAG nebo na generativní sumarizaci výsledků vyhledávání přece v Česku neplatí. Jenže tento klid je iluzorní.

Google má u Evropského patentového úřadu (EPÚ) rozpracovanou přihlášku na generativní sumarizaci výsledků vyhledávání. Sousední Německo a Rakousko jsou plnohodnotnými členy systému jednotného patentu. A Jednotný patentový soud (JPS) si od ledna 2025 nárokuje pravomoc i nad zeměmi, které nejsou jeho členy — což se v důsledku dotýká i Česka.

Tento článek mapuje, jaké konkrétní patenty ohrožují vývoj vyhledávačů s umělou inteligencí v České republice a okolních zemích, kde je ochrana silnější a kde slabší, a co s tím mohou české firmy dělat.

Patentová ochrana je přísně teritoriální. Americký patent (USPTO) platí výhradně na území USA. Aby patent platil v Evropě, musí být buď podán jako evropská přihláška u EPÚ a po udělení validován v konkrétních státech, nebo od června 2023 může být požádáno o jednotný účinek pokrývající všechny členské státy JPS najednou.

Všechny sousední země ČR jsou členy Evropské patentové organizace: Německo od roku 1977, Rakousko od 1979, Slovensko od 2002 a Polsko od 2004. To znamená, že evropské patenty udělené EPÚ mohou být validovány v kterékoliv z nich.

Zásadní rozdíl je ale v účasti na systému jednotného patentu a JPS.

Německo a Rakousko ratifikovaly Dohodu o JPS a jsou plnými členy. Jednotný patent zde platí automaticky. Google nebo Microsoft nemusí validovat patent zvlášť v každé zemi — stačí požádat o jednotný účinek a patent pokrývá všechny členské státy najednou. K březnu 2026 je jich 18 (naposledy se připojilo Rumunsko v září 2024).

Česká republika podepsala Dohodu o JPS v únoru 2013, ale dosud ji neratifikovala. V roce 2017 zadal Úřad průmyslového vlastnictví studii (připisovanou PricewaterhouseCoopers), která podle dostupných informací doporučila vyčkat a sledovat, jak systém funguje v praxi. Studie údajně upozornila na tři hlavní rizika: potenciální rozpor s českou ústavou, negativní finanční dopady na malé a střední podniky a jazykovou bariéru. ČR tak zůstává ve stavu „podepsat a čekat“.

Slovensko je ve stejné situaci jako ČR: podepsalo, neratifikovalo.

Polsko se sice účastnilo rozšířené spolupráce na jednotném patentu, ale Dohodu o JPS nepodepsalo vůbec, mimo jiné z obav o dopady na polské malé a střední podniky.

Z analýzy patentových portfolií velkých technologických firem vyplývá následující obraz rizik pro české vývojáře vyhledávání s umělou inteligencí.

Transformerová architektura (Google, US 10 452 978 B2). Fundamentální patent pokrývající architekturu kodéru a dekodéru s mechanismem pozornosti (attention), základ všech moderních velkých jazykových modelů. Expirace v květnu 2038. Zásadní zjištění: tento patent nemá evropský ekvivalent. Google k němu nepodal ani mezinárodní přihlášku (PCT), ani evropskou přihlášku. Transformerová architektura tedy není v Evropě patentově chráněna. Riziko v EU: nízké.

Generativní sumarizace výsledků vyhledávání (Google, US 11 769 017 B1 a EP 4627452 A1). Patent pokrývá výběr dokumentů na základě kombinace faktorů závislých na dotazu, nezávislých na dotazu a závislých na uživateli, zpracování obsahu pomocí velkého jazykového modelu, generování shrnutí v přirozeném jazyce s odkazováním na zdroje a bodování spolehlivosti. Evropská přihláška EP 4627452 A1 byla podána 29. prosince 2023 prostřednictvím mezinárodní přihlášky (PCT/US2023/086339) a řízení u EPÚ probíhá. Expirace amerického patentu: 20. březen 2043. Pokud bude evropský patent udělen a validován v Německu (případně jako jednotný patent), představuje přímé riziko pro jakýkoliv systém s umělou inteligencí, který sumarizuje výsledky vyhledávání. Riziko v EU: střední, rostoucí.

Architektura RAG (Microsoft, US 2024/0346256 A1 a PCT/US2024/022753). Přihláška pokrývá generování vektoru příznaků z dotazu, porovnání kosinové podobnosti s prahovým parametrem a upřednostňování vyhledaných informací před trénovacími daty modelu. Přihláška je v mezinárodní fázi (PCT), evropská přihláška může následovat. Klíčové nároky jsou velmi specifické (konkrétní práh, konkrétní metrika), což usnadňuje obejití patentu náhradním řešením. Riziko v EU: nízké až střední.

Reklama v konverzačním rozhraní (Please Don’t Go LLC, US 10 203 861 B2 a US 10 503 386 B2). Patenty na reklamu v rozhraní virtuálního asistenta. Evropský ekvivalent nenalezen. Riziko v EU: nízké.

Další přihlášky Googlu v oblasti vyhledávání s umělou inteligencí. Google má rozpracováno několik dalších přihlášek pokrývajících specifické aspekty — rozšiřování dotazů na základě výzev (prompt), generativní umělou inteligenci pro digitální pracovní postupy, ověřovací architekturu odpovědí generovaných umělou inteligencí. Většina je v americké nebo mezinárodní fázi. Systematický posun do Evropy je pravděpodobný.

Německo je pro české technologické firmy klíčovou jurisdikcí z několika důvodů.

Je to největší trh v EU s nejaktivnějším vymáháním patentových práv. Německé soudy (zejména v Düsseldorfu, Mannheimu a Mnichově) mají rozsáhlou praxi s patentovými spory a jsou známé rychlými předběžnými opatřeními. Londýnská dohoda navíc znamená, že validace evropského patentu v Německu nevyžaduje překlad (pokud bylo řízení u EPÚ vedeno v angličtině, francouzštině nebo němčině) — je tedy levná a rutinní. Google a Microsoft své evropské patenty v Německu téměř jistě validují.

Princip nepřímého porušení patentu (v německém právu § 10 PatG) znamená, že poskytovatel služby provozované ze serverů v ČR může být žalován v Německu, pokud německý uživatel tu službu používá. Pokud by Google validoval svůj patent na sumarizaci výsledků vyhledávání v Německu a český vyhledávač s umělou inteligencí by byl přístupný německým uživatelům, vzniká potenciální kolize.

Dosud se české firmy mohly spoléhat na to, že Jednotný patentový soud nad nimi nemá pravomoc, protože ČR neratifikovala příslušnou dohodu. Rozhodnutí JPS z ledna 2025 (FUJIFILM proti KODAK, místní komora Düsseldorf, sp. zn. UPC_CFI_355/2023) tento předpoklad zpochybňuje.

V tomto případě JPS prohlásil, že má pravomoc rozhodovat o porušení evropského patentu i ve Spojeném království — zemi, která není členem JPS (a po brexitu ani členem EU). Soud argumentoval tím, že jeho mezinárodní příslušnost se řídí nařízením Brusel I bis (EU 1215/2012), nikoliv úžeji formulovaným článkem 34 Dohody o JPS. Podle článku 4 odst. 1 nařízení Brusel I bis může být osoba usazená v členském státě žalována v tomto státě bez ohledu na svou státní příslušnost.

Praktický důsledek: pokud má česká firma (nebo její dceřiná společnost) sídlo v Německu, Rakousku nebo jiném členském státě JPS, může být žalována u JPS za porušení patentu i na území ČR. Jak upozornila advokátní kancelář HAVEL & PARTNERS v analýze ze 14. února 2025, toto se přímo dotýká českých a slovenských firem.

JPS tímto rozhodnutím nevytvořil novou doktrínu, ale aplikoval principy nařízení Brusel I bis, které uplatňují všechny soudy EU. Je však třeba zdůraznit, že soud rozhodoval o situaci Spojeného království (nečlen EU i JPS), zatímco Česko je členem EU, což činí aplikaci nařízení Brusel I bis ještě přímější. Pro české firmy to v každém případě znamená, že „být mimo JPS“ není totéž co „být mimo jeho dosah“.

Asistent s umělou inteligencí a vyhledáváním typicky kombinuje tři komponenty, z nichž každá má jiný patentový profil.

Obohacené generování z vyhledaných zdrojů (RAG). Vektorizace dotazu, vektorové vyhledávání, kosinová podobnost. Patent Microsoftu je specifický (konkrétní práh, kosinová metrika), takže náhradní řešení je relativně snadné: použít jiný práh, jinou metriku (skalární součin, hybridní přístup BM25 a hustých vektorů) nebo kombinovaný způsob vyhledávání. Samotný koncept RAG není patentovatelný.

Sumarizace stránky výsledků. Zde je riziko nejvyšší. Přihláška Google EP 4627452 A1 pokrývá celý řetězec: výběr dokumentů podle vícefaktorových kritérií, zpracování velkým jazykovým modelem, generování shrnutí v přirozeném jazyce s odkazováním na zdroje, bodování spolehlivosti a revizi na základě zpětné vazby uživatele. Pokud český vyhledávač implementuje podobný postup, kolize závisí na míře překryvu s konkrétními nároky patentu. Klíčové je, že RAG jako obecný koncept není patentovatelný, ale specifická implementace výběru dokumentů a generování shrnutí může být.

Monetizace přes panel s reklamami vedle konverzace. Koncept dynamického panelu vedle textové konverzace, kde se výsledky mění podle rozpoznaného záměru uživatele. Patenty na reklamu v konverzačním rozhraní (Please Don’t Go LLC) nemají evropské ekvivalenty. Google a Microsoft sice integrují reklamy do odpovědí umělé inteligence (reklamní výpisy Googlu v AI Overviews, reklamy Bingu v Copilotu), ale patenty na specifické modely monetizace jsou v EU obtížně prosaditelné — obchodní metody jako takové nejsou patentovatelné podle článku 52 Evropské patentové úmluvy (EPC).

Na základě analýzy patentových nároků existují relativně bezpečné přístupy.

Použít alternativní metriky pro vyhledávání — ne kosinovou podobnost s pevným prahem, ale hybridní hodnocení (BM25 spolu s hustými vektory) nebo skalární součin s dynamickým prahem. Implementovat odlišný způsob výběru dokumentů — ne specifickou kombinaci faktorů popsanou v patentu Googlu, ale jiné signály relevance. Prezentovat výsledky jiným způsobem než jako části textu s odkazy na zdrojové dokumenty. Vyhnout se dynamické revizi shrnutí na základě zpětné vazby uživatele (specifický nárok Googlu).

Obecně platí, že čím specifičtější implementace a čím více se liší od nároků v patentu, tím nižší riziko.

Situace se výrazně liší podle jurisdikce.

Německo je členem EPÚ od 1977, ratifikovalo Dohodu o JPS a je členem JPS. Londýnská dohoda zajišťuje levnou validaci. Je to největší trh s nejaktivnějším vymáháním. Pro české firmy představuje vysoké riziko při jakémkoliv přístupu k německým uživatelům.

Rakousko je členem EPÚ od 1979, ratifikovalo Dohodu o JPS a je členem JPS. Menší trh, ale automaticky pokryt jednotným patentem. Střední riziko.

Polsko je členem EPÚ od 2004, ale Dohodu o JPS nepodepsalo. Jednotný patent zde neplatí. Validace klasického evropského patentu vyžaduje plný překlad do polštiny — je to nákladné a velcí hráči to často nedělají. Nízké riziko, ale ne nulové (klasická validace je stále možná).

Slovensko je členem EPÚ od 2002, podepsalo Dohodu o JPS, ale neratifikovalo. Stejná situace jako ČR. Validace klasického evropského patentu vyžaduje plný překlad. Nízké riziko.

Česká republika je členem EPÚ, podepsala Dohodu o JPS, ale neratifikovala. Jednotný patent zde neplatí. Validace klasického evropského patentu vyžaduje překlad. Velké firmy v ČR typicky nevalidují. Nízké přímé riziko, ale s několika výhradami: zaprvé nepřímé riziko přes německé uživatele, zadruhé pravomoc JPS přes nařízení Brusel I bis, a zatřetí — pokud ČR ratifikuje Dohodu o JPS, všechny existující jednotné patenty se automaticky rozšíří na české území.

Softwarové patenty jsou v Evropě slabší než v USA. Dvoustupňový přístup EPÚ vyžaduje prokázání „technického účinku“ přesahujícího pouhou automatizaci. Čistě algoritmické nároky (jako „použij transformerovou architekturu pro sumarizaci”) by pravděpodobně neprošly přezkumem u EPÚ. Patentovatelné jsou až specifické technické implementace řešící konkrétní technický problém.

Existuje silný stav techniky (prior art). Naver představil v říjnu 2021 službu AiRSearch, která pomocí umělé inteligence personalizovala výsledky vyhledávání v tzv. chytrých blocích — tedy dříve než Google spustil funkci SGE / AI Overviews (2023–2024). Perplexity spustil vyhledávání s umělou inteligencí v prosinci 2022. ChatGPT s integrací Bingu fungoval od začátku roku 2023. To vše představuje stav techniky, kterým lze napadnout platnost patentů (zejména Googlu patent US 2024/0289407 A1 na konverzační vyhledávání, jehož datum priority je únor 2024 — k tomu datu existovaly minimálně tři veřejně provozované systémy konverzačního vyhledávání s umělou inteligencí).

Transformerový patent Googlu nemá evropský ekvivalent — fundamentální architektura tedy v Evropě chráněna není.

České firmy provozující služby primárně pro český trh ze serverů v ČR mají relativně silnou pozici díky principu teritoriality. Pokud veškeré patentované kroky probíhají na serverech v ČR a služba není aktivně nabízena v Německu, riziko se snižuje.

Česká republika dnes stojí v patentovém stínu. Neratifikovala Dohodu o JPS, velcí hráči zde typicky nevalidují patenty a české firmy mohou relativně volně vyvíjet technologie s umělou inteligencí, které by jinde narážely na patentové nároky Googlu nebo Microsoftu.

Tato situace ale nemusí trvat. Google systematicky rozšiřuje patentové portfolio do Evropy (EP 4627452 A1 na sumarizaci výsledků vyhledávání). JPS si nárokuje pravomoc i mimo členské státy. Pokud ČR ratifikuje Dohodu o JPS — a politický tlak na ratifikaci roste — všechny existující jednotné patenty se okamžitě rozšíří na české území.

Pro české technologické firmy z toho vyplývají tři praktická doporučení. Zaprvé: provést analýzu svobody provozu (freedom-to-operate) zaměřenou na klíčové evropské přihlášky (zejména EP 4627452 A1) a vyhodnotit překryv s vlastní implementací. Zadruhé: implementovat strategie náhradních řešení u komponent s nejvyšším rizikem — zejména sumarizace stránky výsledků a výběr dokumentů. A zatřetí: monitorovat průběh řízení u EPÚ a stav ratifikace Dohody o JPS v ČR.

Patentové bezpečí malého trhu je strategická výhoda, ale jen dokud trvá.

Článek je syntézou patentového výzkumu provedeného v lednu až březnu 2026 napříč databázemi USPTO, EPÚ (Espacenet), WIPO (PatentScope) a Google Patents. Status jednotného patentu a JPS ověřen k březnu 2026 na oficiálních stránkách JPS a v odborné literatuře. Analýza kolize s konkrétními nároky je orientační a nenahrazuje profesionální posudek patentového zástupce o svobodě provozu.

Klíčové zdroje: rozhodnutí sp. zn. UPC_CFI_355/2023 (FUJIFILM proti KODAK, místní komora Düsseldorf, 28. ledna 2025), analýza HAVEL & PARTNERS ze 14. února 2025, studie PwC pro ÚPV ČR (2017), Bird & Bird analýza dopadu JPS na ČR, Herbert Smith Freehills přehled členských států JPS.

Transparentnost tvorby

Koncepce, struktura a redakční linie článku jsou dílem autora, který vypracoval obsahovou skicu, stanovil klíčové teze a řídil celý proces tvorby. Generativní AI (Claude Opus 4.6, Anthropic) byla využita jako nástroj pro rešerši, ověřování faktů a rozepsání autorovy předlohy.

Autor ověřil klíčová zjištění a schválil finální znění. Žádná část textu nebyla publikována bez vědomé autorské kontroly. Faktické údaje byly ověřeny proti veřejně dostupným zdrojům uvedeným v textu.

Postup odpovídá principům transparentnosti Nařízení EU 2024/1689 (AI Act). #poweredByAI