Článek
Na potítku před personálním pohovorem seděla krásná blondýna s trojkama a její lýtka by mohla vesele účinkovat v televizní reklamě na Veet.
Proč já mám takovou podělanou smůlu…
Přehodila si kolínko přes kolínko, až mi jezdec na zipu poskočil o tři zoubky směrem dolů. Tak to fakt nemám šanci. Makám skoro dvacet let, a teď abych dostal na p*del od erotomanky v minisukni?
Rozepnul jsem knoflík košile, abych k sobě pustil trošku vzduchu. Hlava se mi mírně motala. Proč já jsem proboha to svoje CV vlastně posílal? Jasně, mám na to místo, ale, jak může chlap soupeřit s trojkama, který mají ještě nalepené umělé bradavky!!! Bodejť, má je umělý. Takový prsní dvorce jsem naposled viděl v Playboyi. Dívka dubna 2003 je měla takový, ale tahle křehulka si je jistě koupila jen kvůli pohovoru.
Způsobně spustila kolínko vedle kolínka a koketně se napila z umělohmotného kalíšku studené vody. Pozoroval jsem nás dva sedící v zrcadle, které bylo připevněno na dveřích. Docela fikaný způsob, pověsit zrcadlo na dveře zasedačky, kde probíhají pohovory. Vidím zcela jasně sedačku, dvě postavy, její růžové kalhotky, vypasovaný výstřih a své začínající vrásky v obličeji.
Pravou rukou jsem si přejel lehký pramínek na skráních a myslel na ten příjemný hlas personální poradkyně. Prý na tu funkci mám.
Bodejť by ne, vždyť píšu už takových let a abych neměl na místo pátého redaktora v provinčním týdeníku?
Když se postavila, tak jsem si uvědomil, že vedle mě nesedí dívka, ale vamp, vražedkyně a Johanka z Arku v jedné osobě! Měla postavu jak bohyně. Však proč by také ne. Bylo jasné, že právě vyšla ze školy.
Ta by dělala rubriku „Ze společnosti“, jak vyšitou.
Jenže maximálně by to zvládla asi půl roku. Pak by jí zbouchnul nějakej vyžilej muzikálovej snílek a ona by chovala bejbátko. Představoval jsem si, jak sedím za stolem a ona přichází s kočárkem a prosí mě o čtyři stovky na Sunar.
Haha… krásná představa.
Raději jsem otevřel poslední výtisk bulvárního magazínu pro ženy.
Čekáme už patnáct minut. Tak to vypadá, že nás nevezmou ani jednoho.
„Neruším?“ Kdo to na mě sakra mluví?
A ona kulila na mne očka, jak opuštěný štěně. Kdo? Ona!
DOKONČENÍ zde: Umělé bradavky a ženská přirozenost 1. díl
