Článek
Česká republika a Fialova vláda naopak tento nákup zatím nezpochybňují. Věříme však, že i oni zváží všechny aspekty, stejně jako další členské státy, které argumentují, že tento krok prodlužuje závislost na americké technologii a softwaru. To je vzhledem k nepředvídatelnosti současné americké administrativy problematické.
V souvislosti s válkou na Ukrajině, kde agresivní Rusko okupuje její území, vyvstává otázka, zda by evropské státy neměly posílit svou vzdušnou obranu okamžitě, namísto čekání deset let na dodávky F-35, kdy už by mohlo být pozdě.
Místo dlouhého čekání na americké dodávky by se evropské státy měly zaměřit na okamžité posílení své vzdušné obrany, ať už větším počtem stávajících stíhaček, modernizací dostupné techniky, nebo urychlením vývoje vlastních evropských bojových letounů a dronů. Příkladem může být český bezpilotní letoun „Primoco One 150M“, který získal certifikaci NATO a disponuje umělou inteligencí páté generace. Tento systém lze kombinovat i se staršími stíhačkami, což je cesta, na kterou poukazují některé členské státy.
Český vojenský průmysl by z takového kroku mohl ekonomicky těžit, místo vzdáleného nákupu předražených F-35, včetně jejich nákladné údržby, by se Česká republika a EU mohly soustředit na domácí výrobu a inovace. To by nejen zvýšilo strategickou nezávislost, ale také posílilo HDP a přineslo ekonomické výhody přímo do státního rozpočtu.
Donald Trump sám prohlásil, že: „EU se musí sama postavit na vlastní nohy“. Je tedy logické, aby se Evropa více soustředila na vlastní výrobu vojenské techniky, včetně inovací v oblasti AI a vědy.
V této souvislosti je na místě zvážit i nákup evropských stíhaček, jako jsou Eurofighter Typhoon, Dassault Rafale nebo Saab Gripen. Toto rozhodnutí reflektuje širší evropskou debatu o spolehlivosti dodávek vojenské techniky, strategických partnerstvích a nezávislosti na USA.
