Článek
USA mají v Grónsku americkou základnu, a přesto Gróňané nemají zájem patřit Spojeným státům ani Dánsku, od kterého se chtějí odtrhnout a stát se suverénním státem.
Od nástupu prezidenta Donalda Trumpa do Bílého domu se geopolitická situace začala měnit v chaos. Stále více států se odklání od Ameriky a hledá jiné spojence.
Trumpova politika byla dříve vnímána především jako byznysová strategie. I když se dalo pochopit, že může dojít ke konfliktu mezi USA a Čínou, je zřejmé, že Bílý dům se snaží změnit geopolitickou mapu i do budoucna. Problémem však zůstává komunikace Trumpova týmu, který svou chaotickou politikou a vyhrožováním ztrácí podporu i mezi blízkými spojenci, jako jsou Kanada či Grónsko, které je součástí NATO. Takové jednání Bílého domu není na místě, což se odráží i na klesajících preferencích Trumpa v očích amerických občanů.
Je nebezpečné spoléhat se na silného spojence, který vás má chránit, ale ve chvíli politických změn vás může pod tlakem ovládnout svou mocí či nekompetentní politikou.
USA jsou součástí NATO a Donald Trump by měl respektovat jeho závazky vůči Grónsku a Kanadě. Kanada dokonce uvažuje o vstupu do EU, protože Spojeným státům již nevěří. Její postoje jsou čím dál více v nesouladu s Velkou Británií a dalšími evropskými státy.
Amerika by neměla zapomínat, že Ukrajina se vzdala jaderných zbraní výměnou za záruku územní celistvosti. A nyní chce USA porušit tuto smlouvu a přenechat Rusku ukrajinské území?! Jak může Washington od Ukrajiny žádat nerostné suroviny jako odměnu za pomoc, místo aby požadoval odškodnění od Putina za válečnou okupační agresi?! Putin navíc vyhrožuje, že pokud mu Ukrajina nepředá některé regiony, rozpoutá jadernou válku, což je jen další ukázka ruské zastrašovací taktiky.
Putinova strategie vůči Trumpovi je smutná, ale zároveň směšná. Každý už ví, že tito dva politici jen straší svět, zatímco ruská armáda je vyčerpaná a neschopná dosáhnout svých cílů i červené vysněné linie.
Ukrajina je v nevýhodě, protože musí poslouchat USA, diktují jí, kam může a nemůže útočit. Tento stav se však brzy změní. Velká Británie a Francie již nahrazují americký Starlink novými družicemi, které budou monitorovat válečné strategie. Česká republika mezitím vyvíjí mobilní radarové systémy, které se uplatnily na Ukrajině a které zvyšují přesnost ukrajinských útoků.
Kdyby Donald Trump opravdu chtěl, mohl by ruskou ekonomiku zcela zničit. Zájmy jsou však jinde v byznysu či přátelství kde i Elon Musk dodával své elektroauta vlivným osobám. Je tedy zřejmé, že Putinova „červená tlačítka“ jsou jen prázdným strašením. Někteří dokonce spekulují, že USA nechtějí, aby Ukrajina ovládla Rusko, protože by to změnilo globální rovnováhu sil.
Jedno je jisté: tohle není válka Ukrajinců, ale těch, kdo ji financují. Ukrajinci se stali obětí regionálního konfliktu, v němž nemají možnost plně bojovat za svou svobodu na celé frontě. Doufají, že se blíží lepší časy jak v boji proti agresorovi Putinovi, tak proti válečným finančním diktátorům ve snaze zadlužit Ukrajinu.
Věříme, že nové uskupení v EU, třeba i ve spolupráci s Čínou, převezme dohled nad rusko-ukrajinskou hranicí v rámci mírových vojenských sil.
„Přejeme globální mír.“
