Článek
Vladimír Putin nastoupil v roce 2000 do prezidentského úřadu demoralizované a rozkradené Ruské Federace, neschopné si po rozpadu SSSR poradit s náhle nabytou demokracií a svobodou a po řádění prvního Ruského prezidenta Borise Jelcina, jako produkt Borise Berezovského a dalších ruských oligarchů, a symbolizoval naděje, které očekávali různé kruhy společnosti:
-naději ruských oligarchů, že jim poskytne volný prostor pro jejich další působení v ruské společnosti a další rozkrádání ruských surovin
-naději Rusů na stabilizaci společnosti, zcela zaskočenou rozsahem chaosu a nepřipravenou na život ve svobodné společnosti
-naději Západu na pokračování demokratických reforem v Rusku a stabilizaci situaci v Evropě a ve světě rozšíření obchodních vztahů s RF.
Co přišlo potom? Putin se pevně zabydlel v Kremlu, a postupně dokazoval všem kolem, že rozhodně není pouhou dosazenou loutkou.
A naopak se prokazuje jako cílevědomý stratég, který si malými kroky postupně buduje a upevňuje svojí pozici a umí si u toho zajistit podporu většiny společnosti.
Tuto poslední větu píšu s velkým sebezapřením, těžko sám chápu, co jsem napsal. Vůbec mi to nesedí k Putinovi jako bývalému nižšímu důstojníkovi KGB, s charakteristikou žulika (podvodníčka), který se opravdu pouze nedopatřením stal prezidentem RF.
Putin předvádí od samého začátku pevnou ruku a neštítí se nejhorších zločinů. A k překvapení mnohých, Rusům takové chování imponuje.
Jeho síla na domácí půdě je v důsledné likvidaci všech (opravdu všech) reálných i potenciálních nepřátel i protivníků. I ti, kteří jsou v emigraci, nejsou před ním v bezpečí.
K jeho osobním úspěchům patří bezesporu převrácení role a důsledné ochočení ruské oligarchie, která již 2 desetiletí mu jde vysloveně na ruku.
Jeho největším úspěchem je „stabilizace“ ruské společnosti. Tady využil zvýšení cen ropy a plynu v prvních dvou volebních obdobích, a dokonale zneužil jakýsi obecně přijímaný, po staletí pěstovaný pocit ruské velikosti a „nadřazenosti“ a dobýváním území ztracených po rozpadu SSSR vyvolal v Rusech něco jako pocit hrdosti na to, co dělají. Taková míra indoktrinace populace nebyla nikde od dob Hitlerova Německa. Oni jsou vojáci snad všichni.
Přetvořil Rusko z chaosem zmítané zemi v novodobé Impérium. Převzal z Ruské historie to, co se mu hodí, zamlčel to, co se nehodí, přetvořil a ohnul to, co by ho mohlo brzdit. Využil pravoslavnou Církev, nechal vzniknout propagandě, příběh o zhroucení SSSR přetvořil na pohádku o tom, jak Sovětská dobrá vůle dobrovolně změnila svět. „Co se doopravdy stalo? Sovětská dobrá vůle změnila svět, dobrovolně. A Rusové rozdali tisíce kilometrů čtverečních území, dobrovolně. Nevídané. Ukrajina, část Ruska po století – rozdána. Kazachstán – rozdán. Kavkaz – rozdán,“ řekl Putin.
Těžko se vstřebávají takové výroky, zvláště, když si podrobně vybavujete podrobnosti rozpadu SSSR a toho, co mu předcházelo. Už pouhá alternativní interpretace dějin je potenciálně nebezpečná, ale takové překroucení dějin musí zákonitě vést ke konfliktům. Pokud toto vtlučete Rusům do hlav, není divu, že jsou všichni naladěni na válku.
Rusové opakovaně selhali jako impérium. Carské Rusko se zhroutilo po obrovských vnitřních konfliktech a nezvládnuté hospodářské situaci v roce 1917. Podíl 1. světové války na jeho zhroucení byl až druhořadou příčinou. Ruská rozpínavost je ale nezastavila ani pak, SSSR postupně anektoval všechny svoje sousedy a nastolil svoje pravidla, včetně tvrdé rusifikace. A opět nezvládl svoje hospodářství, opět se zhroutil, z neschopnosti komunismu dál existovat. A nebylo to žádným zapříčiněním z vnější, šlo pouze o jejich vlastní selhání. A opět mají nutkání se rozpínat.
A tady je vidět jeho práce, doslova mravenčí práce s velkými důsledky. Jeho nařízení o národnostní politice Ruské federace na příštích deset let je její výsledkem. A je to děsivé čtení. Jsou to pečlivě sepsané instrukce pro systematické pohlcování sousedského území a následná násilná rusifikace obyvatel. Je to pohlcení území, a v zájmu ochrany RF eliminace místní kultury, vnucení ruské kultury a ruského jazyka, začlenění národa do RF. A to vše ve strachu o bezpečnost RF. Obrazně řečeno, jako když vás někdo chytí pod krkem, řekne vám, že budete jeho kamarád, a za to mu dáte všechno, co máte.
Putin nejedná zbrkle, ani náhodně, ani reakčně, ani ukvapeně. On jedná a pracuje systematicky.
A připsal si i další úspěch, podařilo se mu „oblafnout“ celý západ. Oblafnul George W. Bushe, oblafnul Gerharda Shrödera, Angelu Merkelovou. Nechal si o sobě rozšířit mínění jako pokračovateli reforem, a to až tak, že si neuvědomili, že mají na kontinentu novou válku.
Tady rozhodně nešlo o podvod Západu na Rusku, ani o slib nerozšiřování NATO, ani o nějaké ohrožení Ruska. Tady šlo o podvod Putina, byť předem hlášený v Mnichově roku 2007.
To jsou jeho úspěchy, které vedli k anektování cizího území i invazi na Ukrajinu. A tady byl jeho podvod jasný, žulik, mohlo by se říct, kdyby nešlo o životy a o budoucnost.
Putin si vytvořil svůj svět, který Rusové akceptují, a snaží se nám ho vnutit. Ten svět je fabulace, stejně jako dezinformace šířící se z ruských trollích farem a některých ochotníků i u nás.
A jaké jsou dosavadní výsledky války?
-ztracená pozice Ruska
-ztráta kreditu
-zničení pověsti armády
-zničení armády
-odhalení rozsahu neschopnosti zbrojního průmyslu jak v oblasti vývoje, tak v oblasti výroby
-odhalení krutých a nelidských praktik ruské armády
-ztráta pozice na trhu zbraní
-rozšíření NATO o Finsko a Švédsko
-ztráta ropného trhu
-zdecimovaná ropná a plynová infrastruktura
-ztráta velké části mužské populace
-ztráta důvěry ruských regionů vůči Moskvě
-úprk značně části mobilizační populace
-odchod vzdělanější vrstvy obyvatelstva do exilu
Jaké jsou možné přínosy války pro Putina?
-schopnost improvizace v armádě
-schopnost poučení se z chyb
-uvědomění si, že jsou schopni kopírovat a ve velkém množství produkovat jednoduché zbrojní systémy.
-jistý obdiv amerického prezidenta Donalda Trumpa
A co bude válka pro Rusko znamenat?
-frustraci obyvatelstvy a pokračování války
-frustrace obyvatelstvy ze ztráty životů
-rostoucí napětí ve společnosti po návratu válečných veteránů
-frustraci ze ztráty důvěry ve vedení země
-rostoucí napětí mezi regiony a Moskvou
-finanční nedostatek zejména v regionech
-rozkoly mezi regiony a Moskvou
-pokles výkonu hospodářství bez velkých nadějí na rychlou nápravu
-nárůst inflace
-vyčerpání finančních rezerv
Přesto všechno se objevují hlasy, jak je Rusko úspěšné na frontě. Ale tato dezinformační kampaň je vlastně jediný Putinův úspěch, a to navzdory některým územním ziskům. Jinak Putin nezískal nic.
Naopak, Putin prohrál téměř všechno. Je to jeden z nejméně úspěšných diktátorů.
Už jeho vpád do Osetie, Abcházie nebyl žádnou oslnivou vojenskou přehlídkou. Stejně tak jeho výsledky v Čečensku.
Vsadil hodně, ale ztratil mnohem víc.
Má velké zdroje v počtu mužů ochotných jít do války. Za peníze. Jdou umřít, aby mohli zajistit rodině peníze, které by si v Rusku nikdy vydělat nemohli. Ale je otázka, zdali je ruská společnost tak jednotná, aby v současném stavu mohla odolat náporu jako v době WWII. Tuto společnost nespojuje vzájemná soudržnost, ale pohromadě jí drží represe.
Putin je možná nejméně úspěšný diktátor současnosti.
Rusko nic nevytváří, jenom generuje zisky z prodeje ropy, plynu a nerostů. Rusko nic nenabízí, jenom bere. Takhle nevypadá moderní stát, tento popis se hodí spíše na teroristu.
Člověka až zaráží, kde si Rusové dovolí osobovat si právo na vlastní existenci na úkor jiných? Pro ně je standard eliminovat (zabít) protivníka, a zabrat si pro sebe jeho místo. V zájmu ochrany Ruska. A toto praktikují jak doma, tak za hranicemi.
Jakou civilizací Rusko vlastně je? Lze vůbec Rusko pochopit?
Rusko žije konspiračními fámami a exportuje je ve velkém do světa. Oni se doslova krmí spiknutími proti sobě, obzvláště pak spiknutími Anglosasů proti Rusku. Rusové jsou schopni i jednoznačné vědecké poznatky i fakta obalit mystifikační mlhou.
Proč mají potřebu vidět ve všem konspiraci a spiknutí proti Rusku? Kdyby se jednalo o konkrétního jedince, psychoanalytik by se mohl pokusit stanovit diagnózu. Co to ale dá říct o celém státním útvaru, navíc tak velkém, jako je RF?
Myslím si, že Rusko se rozpadá. Putin se vydal stejnou cestou jako SSSR. Zopakoval i chyby, kterých se SSSR dopustil, a ještě je i znásobil. Podcenil sílu tvůrčí ekonomiky a vsadil pouze na rychlé a jednoduché peníze. Nemá z čeho produkovat, nemá ani čím produkovat. Navíc roztočil spirálu zbrojení. A evidentně na to nemá, a to až tak, že nově posílá vojáky do útoku na koních. Jefim Fištejn se sice mýlí, když Trumpovi připisuje vybroušenou taktiku k porážce Putina, podcenil Trampovu zálibu koketovat s jinými vládci, ideálně s despoty. Ale má pravdu, když říká, že Rusko je již mrtvý stát, jen o tom neví.
Je otázka, jestli je vůbec svět potřebuje dnešní Rusko. Rusko už vlastně není potřeba.
Rusko je skutečně jiná civilizace, přesně jak říká Karel Steigerwald. Rusko se nevyvíjí, Rusko bere, konfiskuje. A pořád likviduje svoji elitu. Dokonce se zbavuje i svých vítězů, které později oslavuje. Normální člověk asi není schopen tuto mentalitu pochopit.
Rusko je synonymum strachu, po své obyvatele, i pro své sousedy. Nedokáže se postarat o vlastní obyvatele, a přesto se potřebuje dál rozpínat. Možná že bublina se napíná k prasknutí. A Čína čeká, potřebuje nové prostory.
Do dnešního světa nepatří. Bude nejlepší nechat Rusko Rusům, zapomenout nadlouho na něj, spustit novou železnou oponu.
Putin ztratil všechno. Rusko přišlo o svoji budoucnost. Místo toho dal Putin základ k založení ukrajinské nezávislosti a samostatnosti. Teď už Ukrajina existuje, a je na vzestupu.
Zdroje článku:
