Článek
Tady píši o těch svých. O tom jak já cítím a vnímám svět.
O tom jak mám pocit, že se v této uspěchané době ztrácím. A čím dál víc mám potřebu žít naplno. Svobodně bez stres a shonu a všech technologii co dennodenně narušují klid , pohodu a soukromí života . Chci žít v souladu s přírodou ,těšit se z maličkosti, vnímat vše krásné kolem sebe.
Pokud se v mých slovech najdeš tak vítej jsi tu správně.
Možná nejsem jediná, kdo se někdy cítí zahlcený, unavený z neustálého tlaku být výkonný, úspěšný, neustále dostupný a (v obraze). Možná i vy někdy toužíte vypnout telefon, jít bosky do trávy a prostě jen být. Bez nutnosti něco dokazovat.
Čím dál víc si uvědomuji, že štěstí se neskrývá v rychlosti, ale v hloubce.
V opravdových chvílích, při pohledu na ranní oblohu, při tom nadherném pocitu klidu a pohody, při procházce lesem ,když vnímám tu rozmanitost a barevnost všude kolem sebe, nebo když se na nás někdo usměje a vy úsměv opětujete. Jsou to krásné pocity štěstí které stojí za to. Mají své kouzlo.
Tohle místo jsem si založila, protože chci sdílet tyhle střípky života. Možná někdy zamyšlení, jindy příběh, někdy jen jednu větu. Ale vždycky upřímně.
