Článek
Kdo by neznal filmovou komedii Holky z porcelánu. Tam se poprvé Lenka Kořínková ukázala před kamerou a pobláznila celou republiku. Vypadala jako nevinná panenka, která toho o světě ještě moc neví. A byla to pravda. Naivní a důvěřivá měla být Lenka ještě mnoho let po natáčení.
Slavní muži ji milovali
Od filmového trháku se jí nabídky jen hrnuly. Režiséři se zamilovali do roztomilé tvářičky, přitom její tělo už vypadalo velmi žensky. Vždy se chlubila ženskými přednostmi a muži jí za to milovali. Ženy si přály vypadat jako ona.
„Dostala mě recitováním Šrámkova Splavu, kdy jsme se procházeli po břehu Berounky a ona mi recitovala. Takhle romanticky jsem se do ní zamiloval. Složil jsem pro ni spoustu nádherných šansonů,“ popsal Petr Hannig začátky jejich vztahu.
Bulimie a emigrace
Jenže sláva měla i stinnou stránku. Neustále jí bylo předhazováno, že bude hrát se svými proporcemi jen sexbomby, což se Lence nelíbilo. Za každou chtěla zhubnout a být jako její kolegyně. Až to hraničilo s poruchami příjmu potravy. Dokonce jeden čas měla propadnout bulimii a jídlo zvracet.
V roce 1981 se rozhodla emigrovat s tehdejším manželem Karlem. Rok strávili v uprchlickém táboře v Rakousku, aby pak pokračovali do Austrálie, kterou si vysnili. Viděli to jako Hurvínek válku. Mysleli si, že v zemi, kde se budou moct koupat v moři, opalovat na plážích, na ně čekají s otevřenou náručí. O to tvrdší bylo setkání s realitou.
Návrat do vlasti a alkohol
Když u nás padl komunistický režim, tak se s velkou slávou vrátila. Myslela si, že bude moct navázat tam, kde skončila a u filmu se místo najde. Jenže mezi tím z naivních holek „vyrostla“ a režiséři pro Lenku neměli uplatnění. Strašně těžce to nesla a útěchu měla hledat na dně skleničky. Ani psaní knih o zdravé výživě, které jí přinesly bohatství, jí šťastnou neudělalo. Démon alkohol byl silnější.
„Mezi lety 1991 až 1995 jsem prožila mnoho věcí. Příjezd z emigrace – spousta lidí mě tady začala odsuzovat. Pak jsem začala žít sama, našla si přítele, tomu jsem pomáhala žít a pít. Pak jsem měla těžký úraz, kdy mi hrozila amputace ruky, brácha vážně onemocněl a vypadalo to, že už moc dlouho nebude žít. Těch záležitostí, které tlačily na psychiku, bylo hodně,“ vyjmenovala srdceryvně Lenka Kořínková v 13. komnatě.
Léčbu nevydržela
Šla se léčit, jenže vydržela to jen týden. Podepsala revers, byť jí to lékaři nedoporučovali. Dokonce zvažovali o institutu zbavení svéprávnosti, jak na tom byla špatně. Ani manželství s mladším mužem jí nepřivedlo k rozumu. Sklenička pro ni byla lepší než tvrdá realita, že už bohužel v showzbyznysu nikoho nezajímá a měla by jít do „normální“ práce.
Dokonce přišla i trvalý domov. Je hlášená na městském úřadě, jako to dělají bezdomovci. Ale to bývalé herečce evidentně nevadí. Aspoň podle jejích vlastních slov.
Žije bez trvalého domova
„To je špatně, když se člověk rozhodne nemít domov? … Já se ráda stěhuju, a když máte bydliště na úřadě, nemusíte si pořád měnit údaje v občance,“ tvrdila o své nekonvenční volbě v talk show Zuzany Bubílkové.
Pořád jsou tu ale lidé, kteří věří, že se jednou konečně sebere a něco ze sebou udělá. Bohužel těch už jen pouhá hrstka.
Zdroj: extra.cz, blesk.cz, zeny.iprima.cz
