Článek
V Česku v posledních měsících silně rezonuje téma fotbalových stadionů, a to hlavně z důvodu výstavby dvou nových v Hradci Králové a Pardubicích. Druhý jmenovaný byl již slavnostně otevřen, zatímco Hradec si na stadion musí ještě do léta počkat.
Ve špatném stavu jsou v první lize i stadiony Brna a Bohemians. V obou zmíněných případech se již dlouhá léta mluví o novém stadionu, ale od slov k činům se zatím nepřešlo. Hlavně v případě Brna je stav stadionu tragický a takové město, jakým Brno je, by si zasloužilo výrazně lepší.
Dalším problémem je, že většina klubů ve druhé lize nemá odpovídající stadion pro první ligu a v případě postupu do nejvyšší soutěže by musely setrvat v nižší soutěži, nebo zahájit stavbu nového a přetrvat po dobu výstavby v azylu. Pokud by zvolily druhou možnost, tak by šly stejnou cestou jako Hradec Králové a Pardubice. Na barážových pozicích se nyní nachází Líšeň a Vyškov, přičemž oba kluby nemají dostačující stadion pro tuzemskou nejvyšší soutěž.
Pojďme se nyní podívat na situaci okolo fotbalové infrastruktury v okolních státech.
Slovensko
I když na Slovensku žije o polovinu méně obyvatel a kvalita slovenské ligy rozhodně není na stejné úrovni jako v Česku, v posledních letech probíhá na Slovensku rozsáhlá výstavba nových stadionů, a to nejen v nejvyšší soutěži. Nový stadion mají například v Bratislavě, Trnavě, Dunajské Stredě nebo také v Trenčíně. Často se přitom jedná o velmi ambiciózní a krásné projekty, které by zaujmuly například i v evropské lize.
Maďarsko
Co se týče počtu obyvatel, je Maďarsko srovnatelné s Českem a nejvyšší fotbalové soutěže obou zemí jsou si i kvalitativně velmi podobné. Jenže za posledních 10 let proběhla v Maďarsku rozsáhlá výstavba nových stadionů a po celé zemi vyrostly krásné projekty. Vypíchnul bych třeba Bozsik Arénu, MOL Arénu nebo Groupama Arénu.
Rakousko
Rakouská Bundesliga je kvalitativně na podobné úrovni jako česká liga, pokud samozřejmě nepočítáme Salzburg, který má v posledních letech výraznou převahu. V počtu obyvatel je na tom Rakousko o něco hůře, jelikož v Rakousku žije asi o 1,5 milionu obyvatel méně než v Česku. V Rakousku v posledních letech neprobíhala tak intenzivní výstavba jako ve výše zmíněných zemích, a tak je kvalita fotbalové infrastruktury jen o něco lepší než v tuzemsku.
Proč je v Česku situace horší?
Hlavními důvody nižších investic do výstavby jsou televizní práva a peníze od státu. V Česku je dlouhodobě sport podfinancován, jelikož sportovní úspěchy a krásná sportoviště vám politické preference moc nezvednou. Dalším důvodem jsou televizní práva, která se v Česku zasekla na 150 milionech korun za rok, ale třeba v Rakousku je to okolo 400 milionů korun. Tyto dva důvody jsou hlavními příčinami horší fotbalové infrastruktury v Česku.
Jaký je výhled do budoucna?
Nacházíme se ve složité situaci, jelikož vláda hledá úspory, kde se dá, a tak rozhodně nemůžeme počítat s tím, že by se investice do sportu měly zvyšovat. Naopak s televizními právy to vypadá na výrazný posun k lepšímu a uvádí se, že by se mohly zvýšit až na 400 milionů korun ročně.
Závěrem bych chtěl říct, že situace s fotbalovou infrastrukturou v první lize rozhodně není nijak strašná, ale mohla by být o něco lepší. Výrazný propad kvality spíše přichází s druhou ligou. Doufejme, že se situace do budoucna zlepší a také u nás vyrostou další krásné stadiony.
