Článek
Když se řekne vězení, většina lidí si představí šedé zdi, mříže a pach káznice. Jen málokdo ale pomyslí na to, že každý vězeň má i svého neviditelného sponzora. Daňového poplatníka.
A ten platí hodně. Jeden člověk za mřížemi stojí stát až 2 500 korun denně, což při téměř dvaceti tisících odsouzených znamená třináct až čtrnáct miliard korun ročně.
To je částka, která by vystačila třeba na stavbu několika moderních nemocnic.
Kolik stojí jeden vězeň
Na první pohled je to jednoduché číslo. Kolem 1 900 Kč denně. Ale co se za ním skrývá?
- Ubytování, energie a údržba: přibližně 900 Kč denně. Staré budovy, topení, opravy, elektřina. Nic z toho není levné.
- Personál: asi 600 Kč. Platy dozorců, psychologů, zdravotníků, vychovatelů.
- Strava: 76 Kč na suroviny denně. Tři jídla, včetně diet pro nemocné nebo věřící.
- Zdravotní péče: okolo 100 Kč. Léky, kontroly, převozy k lékařům, specializované nemocnice.
- Bezpečnost a administrativa: dalších 200 Kč. Převozy, ostraha, evidenční systémy, oblečení, výstroj.
Celkem tedy vychází zhruba 1 900 Kč na den a osobu, tedy asi 684 000 Kč ročně.
A protože odsouzený přispívá pouze 45 korunami denně, drtivou většinu platíme my všichni.
Kolik stojí různé typy věznic
Ne každá věznice je stejná. Čím přísnější režim, tím vyšší náklady a paradoxně často i menší šance na nápravu.
- Věznice se zvýšenou ostrahou: nejpřísnější režim, určený pro vrahy, násilníky a recidivisty. Denní náklady až 2 500 Kč. Vysoká ostraha, víc dozorců, technologie, omezený pohyb. Recidiva po propuštění kolem 70 %.
- Běžná věznice s ostrahou: klasické české vězení. Cely pro více osob, omezený režim, práce převážně v areálu. Denní náklady přibližně 1 900 Kč. Recidiva kolem 65 %.
- Otevřená věznice (např. Jiřice): žádné mříže, minimální ostraha, důraz na práci a samostatnost. Denní náklady asi 1 600 Kč. Recidiva jen 11 %.
Z čísel vyplývá, že levnější věznice s důrazem na práci a odpovědnost jsou mnohem účinnější než ty, kde vládne jen dozor a strach.
Jak to vypadá za zdmi
Za ty peníze má vězeň (řečeno zjednodušeně) postel, jídlo, teplo a základní lékařskou péči. A jak to tam vypadá?
- Cely bývají přeplněné, někdy i osm lidí v místnosti.
- Záchod je často oddělený jen závěsem, sprchy jsou společné.
- Někteří vězni pracují v kuchyni, prádelně, dílně nebo na stavbě. Osm hodin denně, výdělek pět až deset tisíc.
- Po srážkách na náklady a dluhy zůstane často jen pár stovek a někdy dokonce pár desítek korun.
- Volný čas? Čtení, televize, sport, případně kurz nebo terapie.
Zvenku to může vypadat jako „ubytovna na účet státu“. Zevnitř je to ale nekonečná rutina, ztráta soukromí a času, který se vleče den za dnem.
Otevřené věznice - méně mříží, více zodpovědnosti
Věznice Jiřice u Nymburka je dnes symbolem jiného přístupu.
Otevřený areál, žádní ozbrojení strážní, jen vychovatelé a psychologové. Odsouzení žijí v malých domcích, pracují venku, starají se o zvířata.
Mohou vařit, uklízet, telefonovat rodině a jednou měsíčně jet domů na 24 hodin.
Zní to možná příliš „měkce“, ale výsledky mluví jasně. Jen 11 % lidí se po propuštění vrátilo zpět za mříže.
Oproti běžným věznicím je to obrovský rozdíl a i když provoz stojí méně, přináší mnohem víc.
Jak to popsal jeden vězeň „Tam venku vás hlídají. Tady se musíte hlídat sami.“
Zajímavosti a paradoxy
- Klokani za mřížemi: V Jiřicích opravdu chovají klokany rudokrké. Ne jako atrakci, ale jako terapii. Péče o zvířata učí odsouzené odpovědnosti a empatii.
- Věznice pro matky s dětmi: Ve Světlé nad Sázavou mohou ženy žít se svým dítětem až do tří let věku. Cílem je nepřerušit vazbu mezi matkou a dítětem.
- Levná práce, drahý systém: Firmy, které zaměstnávají vězně, často platí zlomky běžných mezd. Stát z toho má minimum, a přesto nese všechny náklady.
- Drahé mříže: Staré budovy, topení, energie. Jen za elektřinu, topení a pohonné hmoty zaplatí stát přes 900 milionů korun ročně.
- Symbolická spoluúčast: Denních 45 korun, které vězeň odvádí, nepokryje ani cenu jeho večeře.
Kde se nabízí otázka
Je náš systém spravedlivý?
Na jedné straně máme jistotu, že ti, kdo páchají zločiny, jsou izolováni. Na druhé straně nás to stojí víc, než by většina lidí čekala.
Každý vězeň představuje roční náklad srovnatelný s dvojnásobkem průměrné mzdy slušného občana.
Mnoho lidí si proto říká, že se vězni mají příliš dobře. Ale co by byla alternativa?
Pustit je ven bez práce, bez pomoci, bez šance? To by se nám prodražilo ještě víc.
Závěrem
Vězení není hotel. Ale pokud zůstane jen skladištěm lidí, nikdy nebude ani řešením.
Můžeme zpřísňovat režimy, stavět nové zdi a zvyšovat ostrahu, ale dokud se nepodaří zmenšit recidivu, budou ty miliardy odtékat dál.
Možná bychom si měli položit jinou otázku:
Ne kolik stojí vězeň, ale kolik stojí jeho nenapravitelnost.
Protože nejdražší vězeň není ten, který sedí, ale ten, který se vrátí.
Zdroje:
https://www.ceska-justice.cz/2024/09/mame-vydaje-o-kterych-se-nam-nezdalo-zni-z-vezenske-sluzby-z-rozpoctu-dostane-rekordnich-14-miliard/
https://www.ceska-justice.cz/2022/04/otevrena-veznice-bez-specialniho-dohledu-funguje-v-cr-patym-rokem-recidiva-je-11-procent/
https://msp.gov.cz/en/web/msp/otevrene-veznice
https://statistikaamy.csu.gov.cz/statistika-za-mrizemi
https://www.ceska-justice.cz/2017/10/vezni-bez-dozorcu-domcich-jiricich-startuje-prvni-otevrena-veznice/
https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/vezen-vezeni-recidiva-propusteni-integrace-do-spolecnosti-socialni-sluzby_2109261607_hyh
