Článek
Dětem je to celkem jedno, ale většina dospělých se dívá na své blížící se narozeniny se smíšenými nebo ambivalentními pocity.
Ambivalentní pocity se obvykle definují jako pocity, které máte, když vidíte svou tchýni, jak se ve vašem novém autě řítí do propasti.
Slavný spisovatel Ray Bradbury kdysi prohlásil, že kdyby si mohl zvolit den svých narozenin, volil by Halloween.
Slavný český psychiatr Vladimír Vondráček o narozeninách řekl, že je zvykem si v tento den přát zdraví, ale on by bral i to, kdyby byl mírně churav, ale byl by v tento den šťastný.
Něco podobného řekl i Dalajláma, který pravil, já narozeniny neslavím, pro mě je to den jako každý jiný. Důležité je, že i tento den by nám měl přinést radost.
Johnny Depp zase prohlásil, zhluboka se nadechni, je to jen špatný den, ale ještě to nemusí být špatný život.
Čím je člověk starší, tím se méně a méně raduje ze svých dalších narozenin. Je to smutná pravda, i když na druhou stranu můžeme mít radost i z toho, kolika let jsme se dožili, zvláště, pokud to bylo ve zdraví a měli jsme se z čeho těšit.
George Orwell pronesl: „Byl jasný, studený dubnový den a hodiny odbíjely třináctou.“ Nikdo bohužel neví, co tím přesně myslel, ale vypadá to, že asi měl pravdu.
K tomu si můžeme říct pouze jediné - čas jsou peníze a současně s Einsteinem bychom mohli konstatovat, že čas neexistuje, takže čas, který máme jsou peníze, které nemáme a lidové zvyky nás nutí v den narozenin posmívat se sami sobě.
