Článek
Vždycky, když jsem přemýšlel o životě, o délce života a o tom, jakým způsobem lidé umírají, tak jsem si vždycky vzpomněl na Lexe Barkera, Bruce Leeho, Buda Spencera a pár dalších úspěšných lidí, u nichž mě kolikrát napadlo, že prožili život takovým způsobem, že bychom jim to mohli závidět.
Nějaké otazníky se v těchto případech vznášely pouze na samém konci jejich životů. Představitel Olda Shatterhanda, byl Lex Barker, který se dožil 54 let. Což je poměrně málo. Jeho rudý bratr Vinnetou žádné další jméno, ani křestní jméno nebo příjmení neměl, se dožil 86 let. Lex Barker byl neobyčejně úspěšný muž, taky to byl jeden z prvních filmových Tarzanů a všichni jej milovali, ale zemřel na infarkt v ulicích New Yorku a nikdo ho nepoznal, takže ho do márnice odvezli jako neznámého civilistu, kde ho pohodili mezi stejně postižené. Koneckonců, slavného Andyho Warhola potkalo něco podobného.
Pierre Brice, představitel Vinnetoua zemřel v rodinném kruhu, v náručí své milované manželky. Filmoví divoši nás někdy dokáží dokonale překvapit.
Když se zeptáme, jak zemřel slavný představitel neméně slavných kung-fu filmů Bruce Lee, tak se taky asi budeme divit. Zrovna když něco natáčel nebo chystal scénář k novému filmu, tak za ním přišla redaktorka, že by s ním chtěla udělat rozhovor. Bruce Lee souhlasil, ale sotva začali, stěžoval si, že ho bolí hlava. Redaktorka mu dala prášek proti bolesti, bylo to něco normálního, něco jako aspirin (acylpyrin), Bruce si to vzal, řekl, že si půjde na chvíli lehnout - a už ho nikdo nikdy neprobudil.
Později se spekulovalo o možnostech, jestli ho nezabila zvýšená hladina sodíku v krvi což mohlo nastat díky tomu, že Bruce požil zbytečně velké množství vody, asi se to už tenkrát začalo trochu přehánět s pitným režimem. Na 100% to nebylo objasněné dodnes, akorát jsem si říkal, že je zajímavé, že právě lidé, kteří předváděli, jak si má člověk chránit zdraví a život, často končili dost neslavně.
Syn Bruce Leeho měl potom hrát hlavní roli ve filmu Vrána, což byl též film, který se točil (doslova) kolem bojových umění a při natáčení byl slavný bojovník omylem zastřelen špatně zajištěnou zbraní. Tak jsem si občas říkal, no, vidíš, kdyby sis místo se zbraněmi hrál občas raději třeba na banjo, mohls tady ještě být.
Myslím, že docela hezký život, i konec života měl Bud Spencer, původně sportovec, potom sportovec a herec, nakonec hlavně herec, který chtěl hrát a natáčet filmy a dokonale se mu to splnilo. Potom jednou řekl, že se cítí nějak divně, šel si lehnout a už tušil, že asi umře, takže svolal rodinu, ulehl, zavřel oči, zašeptal, děkuji a zemřel. To je jako v pohádce. Na tom mě právě zaujalo to, že to všechno cítil dopředu. Tak jsem si taky říkal, že se pořád mluví o prodlužování života, ale tohle je skutečně zajímavé - jak ten člověk může vědět, že zemře? Moje babička pozvala mě a mého otce na návštěvu, potom se s námi rozloučila, řekla, že se vidíme naposledy a v noci v klidu umřela.
Kdyby to bylo v Česku, tak by ji doktoři, když by viděli, že se ještě trochu hýbe, poslali třeba na kolonoskopii a sotva by z ní stáhli noční košili a pustili se do práce, tak by umřela. Myslím, že tohle mi jen tak někdo asi nevysvětlí.