Článek
Schválně se zkuste pár lidí zeptat, jestli ví, co jsou to Vánoce a je docela dobře možné, že vás budou považovat za blázna, Vánoce zná přece každý, je to tradice, která se dodržuje, když přijde zima. Ozdobí se vánoční stromek, peče se cukroví, smaží se řízky, k tomu se dělá bramborový salát a mladí, statní a tělesně zdatní kapři se mlátí kladivem do hlavy.
Na Štědrý den, 24. prosince se potom z nějaké čtvrté dimenze, z akáši či z astrálu vyloupne Ježíšek, lepý a laskavý jinoch a začne nadělovat dárky, většinou ponožky, knížky a cigarety. No a to je asi tak všechno.
Potom se všichni připraví na příchod Nového a nového, popřípadě nového Nového roku a je vymalováno.
Děti ve školách píší o přestávce na tabuli, Vánoce jsou svátky klidu, nezkoušejte naši třídu.
Takže, vážení, zkusíme si opravit své chatrné vědomosti o Vánocích.
Vánoce přicházejí, když jsou nejkratší dny a nejdelší noce. Nemá to nic společného s křesťanstvím nebo s narozením Ježíška. Ani pohanského Mitry a řady dalších myslitelů.
Stačí si prostě představit, že lidé, od samého začátku své existence nebyli hloupí a že sledovali veškeré dění kolem sebe. Často na tom záleželo přežití jednotlivce nebo i celé společnosti. Pozorovací talent je to nejdůležitější, co má tvor, nadaný inteligencí k dispozici, aby uhájil svou existenci. Bicepsy jsou k ničemu.
Bylo tudíž naprosto logické, že si lidé, ať už to byli sběrači, lovci, cestovatelé nebo domorodci všimli, že se všechno jakoby v cyklu, v kruhu opakuje, že se střídají období, kterým se začalo říkat jaro, léto, podzim a zima.
Nenáročnější na přežití byla zcela logicky zima, netřeba snad vysvětlovat proč.
Stejně tak si každý všimne, že se pravidelně mění fáze Měsíce, od Novu do úplňku a když je úplněk, tak Měsíc září nejvíce, když je Nov, tak nezáří vůbec. Na to ani nemusíme chodit do školy.
Zrovna tak si každý všimne, že dny nejsou stejně dlouhé a že se jejich délka střídá po 365 dnech. Období cyklu 365 dní se označuje jako rok, z čehož plyne, že ono pomyslné "kolem dokola" má zhruba 360 dní nebo "dílů", není tedy divu, že do povědomí vstoupilo dělení kruhu na 360 stupňů, což je navíc vyloženě magické číslo, které je dělitelné dvěma, třema, čtyřma, pěti, šesti, prostě je to nejmenší číslo, které je dělitelné všemi čísly od jedné do desítky kromě sedmičky. A celou řadou dalších čísel, což se stalo jedním ze základů ekonomiky. A ono se nám takto nabídlo přímo z pozorování dění v přírodě, no jestli to není přímo božské?
Nicméně další lidské úvahy nevedly přímo k bohu, ale spíše k magii. Lidé se odjakživa snažili využít svých i vyšších sil, popřípadě magických sil, šamanských sil a veškerého čarodějnictví, aby se měli co nejlépe. Když si vymysleli kalendář, který zcela logicky skončil u dělení roku na 365 dní nebo na dvanáct měsíců, tak jak jej užíváme dnes, byly rychle zmapovány dny, které se stále krátily, až to budilo obavu, že Slunce navždy zmizí a bude vymalováno.
Začaly se proto v temné části roku konat rituály, které měly přivolat Slunce zpátky - a ejhle, podařilo se. Když nastal nejkratší den a nejdelší noc, Slunce se znovu zrodilo, takže v období, kdy lidstvo vyznávalo monoteistické náboženství, bůh byl jenom jeden a bylo to právě ono Slunce, které se "narodilo", dospělo (o Velikonocích) a potom zestárlo a "zemřelo" (v zimě), tak se o zimním slunovratu opět narodilo a koloběh pokračoval ve svém koloběhu do ztráty vědomí.
Kmenoví kouzelníci a šamani jako třeba bájní druidové konali svá kouzla hlavně v temné části roku, které se říkalo Weih Nachten, Svaté Noci, čili Weihnachten, neboli Vánoce.
Všechny ostatní ať už politické, církevně politické nebo filozofické vládnoucí "vánoční" směry se socialistickým Dědou Mrázem v čele se později už jenom snažily přilepit se na prokazatelné astronomické a astrologické vlivy a jevy, aby z nich mohly těžit pro svou vlastní popularitu a politickou moc. Proto se v dějinách setkáváme i se snahou Vánoce oslabit, popřípadě i zrušit nebo je zakázat.
Nicméně si pamatujte, že Velikonoce a Vánoce jsou pro všechny čaroděje, kteří pracují s přírodními silami a pro všechny inteligentní lidi nejdůležitější "svátky", které chápeme jako časové pilíře celého roku.
