Článek
V srpnu 1999 skončilo vysílání televize NOVA z Vladislavovy ulice v Praze, kde se NOVA vyskytovala od roku 1994 a celá televize se přesunula na Barrandov, odkud vysílá dodnes. Ke konci roku 1999 bylo takové trochu divoké období, protože "ředitel Novy" nebyl jmenován v rámci volitelné funkce, jednalo se o zástupce holdingové společnosti NOVA, která pevně sídlila ve Vladislavově ulici. Navenek to vypadalo tak, že Železného vyhodili a místo něho zasedl za ředitelský stůl Jan Vávra. Železný s polovinou zaměstnanců přesídlil na Barrandov a Vávra s hrstkou rebelů zůstal ve Vladislavce.
Často ke mně v té době chodili moderátoři a zaměstnanci NOVY s otázkou, jestli mají jít za Železným nebo za Vávrou. Na to jsem jim vždy odpovídal, Železného se drž, takže i Markéta Mayerová a Slávek Boura zůstali na Nově, i když vysílala z Barrandova. Přístupové kódy k vysílání měl Vladimír Železný, zatímco Vávra mohl jen zachmuřeně sledovat, jak mu hardware nefunguje. Nebo se mohl snažit dostat se ke svým divákům skrz mobilní sítě.
Kdo tenkrát špatně volil, což byli i někteří slavní moderátoři a hvězdy večerních zpráv, tak bez pardonu pykal. Musel z kola ven a cesty zpět již nebylo. Jak říkal Vovka Železný, nebudeme jim bránit v jejich cestě za štěstím.
Ano, byly to veselé doby. Ti kdo přežili se ale ze svého vítězství neradovali dlouho. Po půl roce, maximálně po sedmi měsících i jim zazvonil zvonec a pohádky na Nově byl konec. Moderátoři Snídaní s Novou a různých seznamovacích show se jeden za druhým ocitali na dlažbě a museli si hledat střízlivější zaměstnání.
Markéta se, celkem rozumně, vrátila do rozhlasového vysílání, stejně jako Lucie Výborná a Slávek se pokoušel taxikařit, potom se pokoušel dát dohromady muzikál nebo aspoň hudební show, vydal dvě knížky, moderoval módní přehlídky a esoterické festivaly, jezdil s limuzínou, tedy ne s vlastní, ale s podnikovou, která patřila jakémusi hotelu, aby si zbohatlíci mohli říkat, že jim šoféra dělal slavný Slávek Boura, bývalá hvězda televize Nova. Ano, bývalá, v tom byl ten pád.
Je to docela zajímavé, že televize NOVA vysílá od roku 1994, přes Vladislavovu ulici se dostala na Barrandov, na Kříženeckého náměstí a vesele vysílá dál. Historie Novy se spojila s mnoha zajímavými lidskými osudy, bylo jich opravdu hodně a všechny byly výjimečné. Kdyby se o nich napsala kniha, byl by to trhák, tolik osudů a tolik většinou bohužel zhrzených plánů a nadějí do budoucna, tolik zajímavých a neopakovatelných, originálních lidí se dostalo před kamery Novy, že by závistí zbledly i legendární Nerudovy Povídky malostranské. Škoda, že už to dnes nikoho nezajímá.
