Článek
Jsou místa, která nepůsobí okázale, a přesto zanechají hluboký dojem. Karlova Studánka není klasické horské městečko ani turistická atrakce postavená na efektech. Leží v nadmořské výšce okolo osmi set metrů, schovaná v údolí pod masivem Pradědu, kde okolní krajina určuje tempo života víc než kalendář nebo hodinky.
Právě poloha uprostřed Hrubého Jeseníku dává tomuto místu jeho pověst. Husté lesy, minimum osídlení a absence průmyslu vytvářejí prostředí, které se v dnešní střední Evropě hledá jen obtížně. Vzduch tu působí lehce a svěže, bez tíhy smogu nebo alergenů, na které jsou lidé z měst zvyklí. Mnozí popisují, že rozdíl cítí hned při prvním nádechu.
Karlova Studánka však nestojí jen na čistém ovzduší. Už po staletí sem míří lidé, kteří hledají úlevu při potížích s dýcháním nebo se srdcem. Léčivé účinky zdejšího prostředí se začaly využívat už v osmnáctém století, kdy byla objevena Dědova studánka. Od té doby se lázeňství stalo přirozenou součástí místního života.
Mikroklima je výsledkem souhry několika faktorů. Chráněné horské údolí, kterým protéká Bílá Opava, přináší potřebnou vlhkost. Lesy kolem fungují jako přirozený filtr a obohacují vzduch o kyslík. Výsledkem je prostředí s minimálním množstvím dráždivých látek, které prospívá tělu i psychice.
Lázně s nejčistším vzduchem v Evropě stojí na Moravě. Češi je neznají a zbytečně přichází o léčbu zdarma.
Výraznou roli v atmosféře hraje také architektura. Dřevěné lázeňské domy z přelomu osmnáctého a devatenáctého století si dodnes uchovaly empírový charakter. Fošnové fasády, kolonády a ručně zpracované detaily vytvářejí dojem, že se čas zpomalil. Nic nepůsobí přestavěně nebo násilně modernizovaně.
Historie obce je úzce spojená s řádem německých rytířů, kteří zde dlouho spravovali lázně i okolní území. Události dvacátého století se místu nevyhnuly, po roce 1938 přešla oblast pod německou správu a později zpět do rukou československého státu. Přesto si Karlova Studánka zachovala svůj klidný charakter.
Dnes je nejvýše položeným lázeňským městem v České republice. Nenajdete tu rušné silnice ani velké hotelové komplexy. Místo toho uslyšíte tekoucí vodu, kroky na dřevěných podlahách kolonád a ticho lesa, které obklopuje celé údolí.
V samotném centru stojí pitný pavilon, kde si lze nabrat vodu z několika minerálních pramenů. Nejznámější z nich je Vilémův pramen, jehož voda vyvěrá z hloubky přes sto metrů a obsahuje oxid uhličitý i cenné minerální látky. I tady platí, že nejde jen o chuť nebo léčivý účinek, ale o celý rituál, který k místu neodmyslitelně patří.
Karlova Studánka nepůsobí jako místo, které by se snažilo ohromit. Spíš tiše připomíná, že skutečný luxus dnes může znamenat čistý vzduch, klid a prostor nadechnout se bez spěchu.
Zdroje:
