Článek
Dnešní děti mají často diář zaplněný téměř stejně jako jejich rodiče. Škola, kroužky, sportovní tréninky, hudební škola, cizí jazyky a o víkendech výlety nebo další organizované aktivity. Každý den je pečlivě naplánovaný, aby byl co nejlépe využitý. Jenže právě v tom možná něco ztrácíme.
Nuda totiž nemusí být promarněný čas. Naopak. Může být chvílí, kdy dostane prostor dětská představivost.
Mnozí z nás si ještě pamatují prázdniny, kdy jsme po snídani vyběhli z domu a vraceli se až večer. Žádný připravený program, žádný dospělý, který by každou chvíli organizoval další aktivitu. Když jsme se začali nudit, museli jsme si zábavu vymyslet sami.
Ze starých prostěradel vznikaly skrýše, z větví pevnosti a z obyčejné louky tajemný svět plný dobrodružství. Hodiny jsme stavěli hráze na potoce, lezli po stromech, hráli schovávanou nebo vymýšleli hry, jejichž pravidla vznikala za pochodu. Každý den byl jiný a fantazie neměla téměř žádné hranice.
Právě v těchto chvílích jsme se učili přemýšlet, spolupracovat, řešit drobné neshody i překonávat překážky vlastními silami. Nikdo nám neříkal, co máme dělat. O to větší radost jsme měli z toho, co jsme sami vytvořili.
Dnes je mnohem jednodušší sáhnout po mobilním telefonu, tabletu nebo zapnout televizi. Chvíle ticha bývá rychle zaplněna obrazovkou. Přitom právě několik minut bez podnětů může být začátkem něčeho zajímavého. Dítě začne kreslit, stavět, psát příběh, číst nebo přijde s nápadem na vlastní hru. Často právě tehdy vzniká tvořivost, kterou žádná aplikace nenahradí.
To samozřejmě neznamená, že jsou kroužky nebo sport špatně. Naopak. Rozvíjejí schopnosti, učí disciplíně a přinášejí mnoho radosti. Vedle organizovaných aktivit ale možná stojí za to ponechat dětem i chvíle, kdy nemají přesně daný program a mohou si samy rozhodnout, jak s časem naloží.
Věta „Já se nudím“ nemusí být signálem, že je potřeba dítě okamžitě zabavit. Někdy je to jen začátek procesu, během kterého začne pracovat jeho fantazie.
Možná právě v těchto zdánlivě obyčejných chvílích vznikají vzpomínky, které si děti ponesou do dospělosti.
Závěr
Každá rodina funguje jinak a každé dítě má jiné potřeby. Přesto stojí za zamyšlení, zda občas není tím nejlepším programem právě žádný program. Trocha volného času totiž nemusí znamenat nudu v tom negativním slova smyslu. Může být příležitostí k objevování, tvoření i rozvíjení představivosti a právě z takových okamžiků často vznikají ty nejkrásnější dětské vzpomínky.
