Článek
Kapitán Ořech z filmu Černí baroni Bronislav Poloczek se narodil 7. srpna 1939 v Horní Suché. Město v té době patřilo do polského záboru československého území, což se v dalších řádcích ukáže jako vcelku zásadní pro vývoj Bronislavova života. Jeho tatínek sice pocházel z rodiny horníků, ale sám byl lesníkem a také správcem místní honitby.
Špatný kádrový profil
Jeho maminka byla zejména ženou v domácnosti, která celé rodině vařila a všem moc chutnalo. Minimálně na Bronislavovi to bylo vždy tak nějak vidět. Pravdou ale je, že tak „zavalitý“ v mladí nebyl. Sice nebyl ani žádný proutek s vyrýsovanými břišními svaly, ale i bez toho byl hodně dobrý v běhu, a hrával i fotbal.
Bronislav Poloczek se vzdělával na polské základní škole v Horní Suché, později pak dojížděl do Orlové na Polské gymnázium Juliusze Słowackého. Ani v té době ale ještě neměl v plánu být součastí uměleckého světa, toužil dál studovat, a to konkrétně přírodní vědy. Jenže právě tehdy se ukázalo, jak moc velký problém je, z jaké rodiny pochází.
Jeho tatínek totiž během druhé světové války bojoval v jedné z polských jednotek britské armády, což se v tehdejší době neodpouštělo. Kádrový profil Bronislava Poloczka tak byl pro další studium nevyhovující, a jemu nezbylo nic jiného, než vzít zavděk práci kulisáka v Těšínském divadle.
Bez polštiny ani ránu
I když zkoušky na brněnskou JAMU ještě dělal v polštině, stačily mu jen asi dva roky na to, aby si osvojil i češtinu. A už v roce 1960 dostal první filmovou roli, zahrál si flétnistu Karla v komedii Valčík pro milion. Zpočátku ale tolik nabídek na televizní role neměl, musel si počkat a ukázat, co v něm je.
Rozhodně ale nezapomněl, jak moc mu režim házel po gymnáziu klacky pod nohy. Neváhal tak a zahrál si jednoho z tajných policistů v psychologickém dramatu Ucho z dílny Karla Kachyni. Tento snímek se poměrně brzy stal trezorovou záležitostí. Kádrový profil si tak tehdy moc nevylepšil, spíš naopak.
Dotáhl to až do Národního divadla
Nejenom, že Bronislav Poloczek objevoval ve vedlejších filmových rolích, ale hodně v lásce ho měli i seriáloví režiséři. Nejprve to byl seriál Matka v bezejmenné roli, poté oblíbená Arabela. Pro mnohé legendární roli topiče Tomáše Babuly si pak zahrál v sitcomu Hospoda. Muž, který kromě piva a všech druhů paliv do kotle nic moc jiného neznal, přitom ve skutečném životě pivo pomalu nemohl ani cítit.
V roce 2005 pak herec naskočil do nekonečného seriálu Ulice jako Stanislav Nykl. Zahrál si manžela herečky Jaroslavy Obermaierové a otce Václava Svobody. Ten na něj ale nemá zrovna nejlepší vzpomínky. Seriál se totiž natáčel v době, kdy se Poloczek trápil. Nejen, že měl vážné zdravotní problémy, ale už po svém boku neměl milovanou manželku Zdenu. „Vždycky sežral půl igelitky prášků, byl hypochondr, a pak na všechny řval,“ popsal Svoboda, nejspíš s lehkou dávkou nadsázky.
Legendární Bronislav Poloczek na sklonku života prodělal infarkt a mrtvici. Zemřel 16. března 2012 a nejspíš to pro něj bylo tak trochu vysvobození. Trápil se, nic mu nedělalo radost, a jen vyhlížel okamžik, kdy se znovu setká se svou milovanou manželkou Zdenou.
Použité zdroje: Zeny.Iprima, KrajskeListy, Blesk, CSFD, FilmovyPrehled
