Hlavní obsah

Proč nás drží v nejistotě právě Ministerstvo kultury?

Foto: Richard Uhlíř

Na Ministerstvu kultury se někdo rozhodl, že sociální sítě teď budou jeho hlavním komunikačním kanálem

Jako pořadatel kulturních akcí se připojuji k hlasům, které žádají respekt a dialog. Proč nás drží v nejistotě právě Ministerstvo kultury, od něhož očekáváme oporu? V sázce je budoucnost akcí i práce dobrovolníků.

Článek

Tento komentář je reakcí na příspěvek Ministerstva kultury ČR k vyhlašování dotačních výzev pro rok 2027 zveřejněný 12. října, v němž ministerstvo vedle přiznaného zpoždění oznámilo také „úklid“ v dotačním systému a posílení kontrol. S odstupem chci pojmenovat, proč považuji způsob této komunikace za problém, jaké důsledky má nejistota pro naši práci a proč se v našem spolku musíme vážně zabývat podmínkami další spolupráce s MK ČR.

O kulturní dotace žádám přes dvacet let. Ministerstvo, kraje, města i soukromé podporovatele jsem vždy považoval za partnery. Transparentní pravidla, předcházení střetu zájmů i kontrolu veřejných prostředků považuji za samozřejmost. Žadatel má odpovídat za svůj projekt, splnit podmínky podpory a doložit výsledky. Stejnou samozřejmostí však musí být odpovědnost ministerstva za včasné rozhodování, srozumitelná pravidla a věcnou komunikaci.

Právě v tomto ohledu považuji zveřejněný příspěvek za selhání.

Ministerstvo přiznává zpoždění dotačních výzev a ujišťuje žadatele, že jim nezkrátí čas na podání žádostí. To vítám, ale samo o sobě to nestačí. Pro pořadatele je zásadní také termín rozhodnutí a vyplacení podpory. Kulturní akce se připravují měsíce, někdy roky dopředu. Domlouvají se prostory, účinkující, spolupráce i finanční závazky. Nejistota na straně ministerstva má velmi konkrétní dopady na lidi, kteří za tyto projekty nesou odpovědnost.

Kulturu nelze plánovat v nejistotě.

Vedle přiznaného zpoždění přichází sdělení o „úklidu“ v systému, zpřísňování pravidel a posilování kontrol. Ministerstvo výslovně neříká, že všichni žadatelé hospodaří špatně. Zvolený tón však na mě jako na dlouholetého žadatele působí jako obecné podezření vůči kulturnímu prostředí. Chybí mi v něm respekt k práci organizací, vysvětlení konkrétních problémů a nabídka dialogu.

Oznámení ministerstva ze 13. října o revizi memorand a smluv s významnými profesionálními festivaly navíc ukazuje, že otázka partnerské komunikace přesahuje neprofesionální kulturu. Podle vyjádření mluvčí Zlín Film Festivalu pro Český rozhlas se jeho pořadatelé o záměru dozvěděli ze sociálních sítí, aniž je ministerstvo předem informovalo. Přehodnocování spolupráce má začínat jednáním s dotčenými partnery. Veřejné oznámení nemůže tento dialog nahradit.

Zásadní změny se partnerům neoznamují přes sociální sítě.

Sociální sítě mohou ministerstvu sloužit k informování veřejnosti. Nejsou však vhodným prostředkem pro seriózní projednávání dotačních podmínek, změn spolupráce nebo závazků vůči kulturním organizacím. Taková komunikace musí probíhat přímo, včas a s možností věcné odpovědi. Pořadatelé se nemají o změnách, které mohou ovlivnit budoucnost jejich akcí, dozvídat z veřejného příspěvku.

Za žádostmi jsou lidé, kteří kulturu skutečně vytvářejí: pořadatelé festivalů a přehlídek, pěvecké sbory, instrumentální soubory a orchestry, amatérská divadla, folklorní a taneční soubory i lidé věnující se přednesu, výtvarné tvorbě, fotografii nebo filmu.

Právě v neprofesionální kultuře stojí za velkou částí těchto projektů dobrovolníci, kteří tuto práci vykonávají ve svém volném čase, vedle zaměstnání a na úkor rodiny, často bez jakékoli odměny. Jejich hlavní motivací je láska k danému oboru, ke kultuře, k místu, kde žijí, a k České republice.

Dobrovolná práce si zaslouží respekt.

Tito lidé udržují tradice, spojují generace a dávají druhým příležitost zpívat, hrát, tančit, tvořit a setkávat se. Do projektů vkládají vlastní čas, práci, prostředky i pověst. Ministerstvo by mělo tuto skutečnost ve své komunikaci reflektovat a jejich nasazení ocenit. Respekt k dobrovolnické práci a důsledná kontrola veřejných peněz se přece nijak nevylučují. Neprofesionální kultura neznamená nekvalitní nebo neodpovědnou práci.

Od Ministerstva kultury očekávám, že bude umět hodnotu této činnosti vysvětlovat veřejnosti a zároveň s žadateli řešit nedostatky konkrétně a profesionálně. Pokud někdo porušuje pravidla, ať za to nese odpovědnost. Pokud se má systém změnit, mají být jeho součástí také zkušenosti těch, kteří v něm dlouhodobě pracují. Politickou odpovědnost za fungování ministerstva i způsob jeho veřejné komunikace nese jeho vedení.

V sázce je pokračování konkrétních akcí.

Pro naši práci potřebujeme důvěru, předvídatelnost a partnerské jednání. Současný přístup ministerstva proto otevírá zásadní otázku, za jakých podmínek můžeme v této spolupráci pokračovat a ucházet se o podporu v roce 2027. O dalším postupu rozhodneme společně v našem spolku. Za sebe však považuji za nezbytné, aby ministerstvo bezodkladně zahájilo skutečný dialog se žadateli, předložilo konkrétní harmonogram dotačního řízení a změnilo způsob komunikace.

Závažnost situace tím nijak neklesá. Akcím, které pořádáme, reálně hrozí zánik. Za těmito projekty jsou roky práce, dobrovolnického nasazení a vztahů s účinkujícími i publikem. Chceme v nich pokračovat, ale potřebujeme podmínky, které umožní odpovědně plánovat a nést závazky. Dlouhodobá nejistota tuto možnost zásadně omezuje.

Partneři jsou připraveni. Teď musí jednat ministerstvo.

Vyzývám proto vedení Ministerstva kultury, aby bezodkladně zahájilo jednání s Národním institutem pro kulturu (NIK), profesními a oborovými organizacemi i neziskovými spolky, které zastupují a rozvíjejí kulturní život v České republice.

Podle informací, které mám k dispozici, jsou zástupci těchto institucí a organizací k jednání připraveni. Ze strany ministerstva však potřebná iniciativa nepřichází. Kulturní prostředí má zkušenosti, konkrétní podněty i vůli hledat řešení. Je na vedení MK, aby tuto připravenost přijalo a svolalo jednání v konkrétním, co nejbližším termínu.

Jednání musí přinést jasný harmonogram dotačního řízení, předvídatelné podmínky podpory, respektující komunikaci a skutečné zapojení kulturního prostředí do připravovaných změn. U stolu mají být také zástupci neprofesionální kultury — sborového zpěvu, instrumentální hudby, divadla, folkloru, tance, přednesu, výtvarné tvorby, fotografie i filmu. Výsledky jednání a dohodnuté kroky mají být zveřejněny.

Ministerstvo kultury má odpovědnost za podmínky, v nichž kultura vzniká. Součástí této odpovědnosti je i způsob, jakým jedná s lidmi, kteří ji každý den vytvářejí.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz

Doporučované

Načítám