Článek
Začátkem června ministr vnitra Vít Rakušan na Radě ministrů EU pomohl schválit tzv. nový migrační akt. Soubor právních předpisů, který má významně proměnit společnou unijní azylovou a migrační politiku.
Vít Rakušan je na své počínání hrdý a své vyjednávání o této věci sám nazval maturitou. Premiér Petr Fiala dosažený výsledek podporuje. Oba razantně odmítají kritické hlasy, které tvrdí, že současně s migračním paktem schválili i migrační kvóty.
Jenže nový migrační pakt je obsahuje. Sice v jiné podobě než před lety, ale přesto. Lze spočítat, že minimální migrační kvóta pro Českou republiku bude někde kolem 600 migrantů ročně. Nejspíše to ale bude bývat znatelně více.
Migrační pakt se naoko tváří tak, že členské státy budou mít vždy volbu mezi přebíráním migrantů a placením výpalného za to, že migrant zůstane v členské zemi, ve které zrovna je, a nebude přemístěn. Ano, to bude platit, avšak pouze za podmínky, že členské státy dohromady přislíbí, že převezmou nejméně tolik migrantů, kolik stanoví roční kvóta. Přesněji do té doby, dokud budou své sliby dodržovat.
Jakmile ovšem ochota států klesne pod stanovenou kvótu, nastupuje povinné přerozdělování. Přerozdělovat se nebudou přímo migranti, ale tzv. příslušnost k řízení o mezinárodní ochraně. Tedy dejme tomu Česká republika v takové situaci povede řízení o žádosti o mezinárodní ochranu pro migranta, který aktuálně pobývá v jiném členském státě. V praxi to ve významném počtu případů dopadne tak, že takoví migranti budou do České republiky nakonec i přemístěni.
Jinak a stručně řečeno, migrační kvóty v novém migračním paktu jsou. Vít Rakušan a Petr Fiala nám buď lžou, nebo si pořádně nepřečetli, co schvalují. Obojí je nepřijatelné a neodpustitelné, protože změny, které masová migrace v Evropě působí, jsou zásadní a prakticky neřešitelné. Vidíme to dnes ve Francii, ale i v řadě jiných evropských zemích a městech.
