Článek
Protože článek vyšel s poněkud zavádějicím titulkem, uveřejňuji zde své odpovědi v plném znění.
V tomto řízení jsem postupoval a rozhodl stejně, jako by musel postupovat a rozhodnout jakýkoli jiný úředník v mé pozici. ÚOHS tehdy dokonce donutil prodat pana Babiše část spojením vzniklého subjektu. V situaci, kdy byl nabídnut tento odprodej, neměl na vybranou: za více než 30 let své existence zakázal jen tři spojení, ačkoli jich posuzoval několik tisíc.
Pro dokreslení celého příběhu si dovoluji uveřejnit mé odpovědi redaktorovi SZ Petru Holubovi. Celé znění otázek pana redaktora si dovoluji opsat.
----
Úvodní otázka směřovala ke správnímu řízení ÚOHS, které se týkalo fúze Agrofertu a Agropolu, resp. s řízením, které se týkalo fúze Agrofertu a První Žatecké. V obou případech ÚOHS fúzi schválil.
Pan redaktor se ptal, zda jsem se během řízení osobně seznámil s majitelem Agrofertu Andrejem Babišem, resp. s jeho blízkými spolupracovníky, případně jestli se tyto případné osobní kontakty udržely i v příštích letech.
----
Má první odpověď zněla:
Rozhodnutí o povolení spojení Agrofert/Agropol za podmínky splnění závazků je publikováno na stránkách ÚOHS: https://www.uohs.cz/cs/hospodarska-soutez/sbirky-rozhodnuti/detail-8066.html. Rozhodnutí celkem detailně popisuje úvahy ÚOHS při řešení tohoto návrhu, včetně analýzy situace po spojení na jednotlivých trzích.
ÚOHS může podle zákona spojení zakázat jen za splnění velice přísných podmínek (prokázání narušení soutěže v důsledku vzniku nebo podílení dominantního postavení na trhu), nepostačuje tedy pouze skutečnost, že spojením vzniklý celek bude na trhu největší. Navíc, navrhovatel má vždy možnost vyhnout se zákazu návrhem dostatečných závazků, jako se to stalo v případě, na který se ptáte. Ostatně to je také jeden z důvodů, proč ÚOHS za více než 30 let své existence zakázal jen tři spojení (ačkoli jich posuzoval několik tisíc).
Jak vyplývá z rozhodnutí, ÚOHS oznámil Agrofertu prostřednictvím tzv. Sdělení výhrad, že spojení povede k narušení soutěže – jinými slovy, že může být zakázáno. V návaznosti na to proběhla mezi ÚOHS a Agrofertem, resp. jeho právním zástupcem ústní jednání, v jejichž průběhu Agrofert přišel s návrhem závazků (opatření k odstranění obav z narušení soutěže). Ty spočívaly v odprodeji části aktiv na trzích, kde hrozilo narušení soutěže, na nezávislou třetí osobu (viz tisková zpráva https://www.uohs.cz/cs/informacni-centrum/tiskove-zpravy/hospodarska-soutez/903-fuze-agrofert-agropol-povolena-s-podminkami.html ). Protože splněním závazku byly obavy z narušení soutěže odstraněny, neměl ÚOHS ze zákona jinou možnost, než spojení povolit za podmínky splnění takových závazků.
Předpokládám, že některých jednání se spolu s právními zástupci zúčastnil i Andrej Babiš a na těchto jednáních jsme se tak seznámili. Jednání za ÚOHS se společně se mnou zúčastnili i další zaměstnanci ÚOHS.
V roce 2010 jsem přešel do advokacie. Jak můžete dohledat z veřejně dostupných zdrojů, dvakrát jsem se podílel na zastupování společnosti Agrofert v řízení o povolení spojení. Více viz https://www.uohs.cz/cs/hospodarska-soutez/sbirky-rozhodnuti.html. Jak vyplývá z tohoto přehledu, za dobu, co jsem odešel z ÚOHS, měla společnost Agrofert celkem 18 řízení o povolení spojení, v ostatních případech byla zastupována jinou kanceláří nebo jednala sama.
Nikdy jsem s panem Babišem nekomunikoval mimo oficiální jednání nebo jinak než v souvislosti s výkonem advokacie.
----
Pan redaktor poděkoval za vysvětlení, ale nemohl se zbavit pochybností o efektivitě ÚOHS, vzhledem k tomu, že připustil vznik tak velkého koncernu.
----
Má doplňující odpověď zněla:
Dobrý den, děkuji.
Dovolím si Vaši obecnější otázku okomentovat z pohledu člověka, který se soutěžnímu právu věnuje 23 let v různých pozicích, včetně akademické (a na kontrolu koncentrací jsem napsal i svou disertační práci).
Jak je vidět z té statistiky, míra intervencí ÚOHS v podobě zákazu fúze je po celou dobu jeho existence malá. Většinou se obavy z narušení soutěže vyřeší právě závazky. Obdobně i na unijní úrovni zakazuje Komise velice malé množství spojení (pole mých statistik, které ukazuji studentům, je to 0,37 %), v některých letech žádné. Opět za to „mohou“ závazky navržené stranami spojení či to, že zjevně protisoutěžní fúze strany ani nenotifikují. V neposlední řadě je tu velice přísný soudní přezkum – rozhodnutí o zákazu spojení jsou napadána u soudu a soutěžní úřady musí prokázat, že měly dostatek důkazů o tom, že spojení povede (v budoucnosti) k narušení soutěže (např. ke zdražení). To vůbec není lehké a třeba znovu na unijní úrovni Evropská komise několikrát dostala políček v podobě zrušeného rozhodnutí o zákazu spojení ze strany soudu. Jinými slovy, důkazní břemeno, které zákon klade na soutěžní úřad v situaci, kdy chce spojení zakázat, je velice vysoké s tím, že má prokázat něco, co se stane v budoucnu.
S přátelským pozdravem
Robert Neruda
----
Citace z článku ČT24
