Článek
Veřejná rétorika o boji proti komunismu a totalitním praktikám zní přesvědčivě jen tehdy, pokud obstojí při konfrontaci s fakty. Právě zde se však otevírá zásadní rozpor kolem vedení Česká společnost přátel Izraele a osoby jejího předsedy Karel Sedláček.
Podle archivních záznamů existuje k osobě předsedy obsáhlý svazek bezpečnostních složek bývalého režimu, který jej eviduje jako aktivního spolupracovníka Státní bezpečnosti. Nejde o okrajovou zmínku či nejasnou indicii, ale o dokumentačně doložený spis. Právě proto působí jeho dnešní nekompromisní antikomunistická póza přinejmenším pokrytecky – zvláště když je doprovázena postupy, jež se svým charakterem nebezpečně blíží tomu, co česká společnost zná z doby před rokem 1989.
Ještě závažnější je kontext, v němž se tyto praktiky objevují. Ve spolupráci s bývalým předsedou spolku je současné vedení opakovaně ochotno použít metody osobního očerňování, nejasných obvinění a autoritářského nátlaku vůči vlastním členům. Cíl je přitom zřejmý: odvést pozornost od dlouhodobých finančních přešlapů a systémových pochybení v hospodaření obou předsedů.
Účetní závěrky uložené ve veřejném rejstříku ukazují trvalé a opakované ztráty, které nelze vysvětlit běžnými výkyvy spolkové činnosti.
Celkově jde jen o statisícové částky, které se kumulovali rok, co rok. Přitom spolek současně deklaruje příjmy z darů, jež by za standardních okolností měly vést k vyrovnanému hospodaření. Otázka, zda jsou ztráty kryty půjčkami, a pokud ano, za jakých podmínek a s jakými závazky, zůstává bez jasné odpovědi. Namísto transparentního vysvětlení však přichází zastrašování, diskreditace a snaha umlčet kritické hlasy.
Tento způsob jednání nápadně připomíná totalitní reflexy: místo otevřené diskuse se pracuje s nálepkami, místo kontroly moci s její koncentrací, místo odpovědnosti s přepisováním reality. O to paradoxnější je, že vše se odehrává v organizaci, která se navenek hlásí k demokratickým hodnotám, toleranci a historické paměti.
Pokud někdo s minulostí aktivní spolupráce s represivním aparátem dnes vystupuje jako morální arbitr a bojovník proti komunismu, je na místě maximální obezřetnost. Zvláště tehdy, když jsou s touto rolí spojeny konkrétní finanční otázky, dlouhodobé ztráty a snaha udržet kontrolu za každou cenu.
Celá kauza tak není jen interním sporem jednoho spolku. Je varováním, jak snadno se může antikomunistická rétorika stát pouhou zástěrkou – a jak rychle se mohou staré totalitní návyky vrátit v novém, ideologicky převlečeném kabátě.
Zdroj: https://www.abscr.cz/jmenne-evidence/
https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-sl-firma?subjektId=713437
