Článek
Americká Sněmovna reprezentantů ve čtvrtek 11. června neschválila prodloužení platnosti paragrafu 702 zákona o zahraničním zpravodajském sledování (Foreign Intelligence Surveillance Act – FISA), jehož platnost vypršela v pátek 12. června. Jde o klíčový nástroj sběru zahraničních zpravodajských informací, který současně otevírá zásadní otázky právní jistoty technologických firem, kontinuity zpravodajského sběru a politické kontroly nad zpravodajskou komunitou. Program je podle jeho podporovatelů důležitý při odhalování teroristických hrozeb, kybernetických útoků a zahraniční špionáže; uvádí se, že přibližně 60 % denních zpravodajských briefingů prezidenta pochází z informací získaných tímto způsobem.
Připravovaná politická dohoda padla poté, co prezident Donald Trump oznámil, že dočasným ředitelem národního zpravodajství (Director of National Intelligence – DNI) se má stát Bill Pulte, současný šéf Federální agentury pro financování bydlení. Pulte nemá předchozí zkušenosti s národní bezpečností a jeho nominace proto změnila technicko-právní debatu o FISA v širší spor o důvěryhodnost vedení zpravodajské komunity.
Několik hodin po neúspěšném hlasování se Trump pokusil zmírnit spor s Kongresem a oznámil kandidáta na stálého ředitele národního zpravodajství – Jaye Claytona, amerického prokurátora pro jižní obvod New Yorku a bývalého předsedu Komise pro cenné papíry a burzy. Tento krok sice mohl částečně zmírnit politizaci problému, ale nevyřešil okamžitou nejistotu kolem paragrafu 702 ani otázku, kdo bude zpravodajskou komunitu řídit v přechodném období.
Foreign Intelligence Surveillance Act a jeho paragraf 702
Foreign Intelligence Surveillance Act (FISA) byl přijat v roce 1978. Článek VII, včetně paragrafu 702, byl do zákona přidán v roce 2008. V roce 2024 byl za administrativy Joea Bidena program s některými úpravami prodloužen o dva roky.
Paragraf 702 umožňuje americkým zpravodajským službám shromažďovat bez individuálního soudního příkazu komunikaci cizinců nacházejících se v zahraničí. Je to možné i proto, že velká část světového digitálního provozu prochází přes americké firmy a internetovou infrastrukturu. V rámci zpravodajské komunity je tento nástroj považován za jeden z nejdůležitějších prvků národní bezpečnosti. Zároveň jej kritizují obhájci soukromí i část demokratických a republikánských politiků, protože jako vedlejší produkt může být zachycena také komunikace Američanů. Na rozdíl od některých jiných tajných zpravodajských nástrojů se paragraf 702 opírá o právní mechanismus, který může od amerických společností, například technologických poskytovatelů, vyžadovat zpřístupnění komunikace spojené s definovanými zahraničními cíli.
Soud pro dohled nad zahraničním zpravodajským sledováním (Foreign Intelligence Surveillance Court – FISC) schválil v březnu 2026 každoroční certifikace pro využití paragrafu 702, což umožňuje pokračovat ve sběru těchto informací i v roce 2027, přestože Kongres prodloužení platnosti zatím neschválil. Současná certifikace zůstane v platnosti až do března 2027. Dohled „funguje na základě ročních certifikací schválených soudem FISA“, vysvětlilotento týden Brennanovo centrum pro spravedlnost při Právnické fakultě Newyorské univerzity. Certifikace znamená, že FISC schválil účel, rozsah a postupy získávání informací. Certifikace neurčuje konkrétní osoby, které jsou předmětem zájmu, ale typ zahraničních zpravodajských informací, které se budou získávat, kategorii osob v zahraničí, na niž se bude cílit, a postupy, které budou používány.
Absence souhlasu Kongresu však může vytvořit právní nejistotu pro poskytovatele technologií, kteří jsou nuceni spolupracovat s vládními složkami a mohou se obávat následných právních sporů. Republikánský poslanec Rick Crawford z Arkansasu, předseda Výboru pro zpravodajské služby Sněmovny reprezentantů, vyjádřil obavy, že poskytovatelé služeb mohou odmítnout vyhovět vládním požadavkům na údaje, pokud platnost paragrafu nebude prodloužena. Podobná situace nastala v roce 2008, kdy se prodloužení platnosti paragrafu 702 opozdilo a FISC nařídil společnosti Yahoo dodržovat vládní pokyn.
Úplné ukončení působnosti paragrafu 702 je málo pravděpodobné, protože FISC v březnu schválil příslušné certifikace a stávající sběr informací může zatím pokračovat. Klíčové riziko proto nespočívá v okamžitém ukončení programu, ale v tom, zda zpravodajské služby budou moci přidávat nové zahraniční cíle a zda technologické společnosti budou plně spolupracovat bez politicky potvrzeného mandátu Kongresu.
Obavy a očekávání
Kroky prezidenta Trumpa vyvolávají dlouhodobé obavy o postavení a autoritu funkce DNI. Už nominace současné DNI Tulsi Gabbardové byla přijímána s rozpaky a časem se ukázalo, že její vliv v Bílém domě neodpovídá významu funkce, kterou zastávala.
Tulsi Gabbardová koncem května oznámila, že k 30. červnu odstoupí z osobních důvodů z funkce. Trump následně na funkci dočasného DNI nominoval Billa Pulteho, který by se jí měl ujmout 19. června. Tato nominace vyvolala silně odmítavé reakce, od politických výhrad až po právní argumenty poukazující na to, že osoba nominovaná do funkce ředitele národního zpravodajství má mít rozsáhlé odborné znalosti v oblasti národní bezpečnosti.
Negativní reakce na Pulteho nominaci vyvrcholily nedosažením dohody o prodloužení platnosti paragrafu 702. Prezident Trump nakonec 11. června oznámil, že místo Pulteho nominuje na post DNI Jaye Claytona, který je podle několika vyjádření přijatelnější i pro část demokratů. Problémem zůstává, že potvrzení Claytona v Senátu může trvat několik měsíců a do té doby se očekává, že Pulte zůstane dočasným DNI.
Americký senátor Mark Warner (demokrat za Virginii), místopředseda senátního výboru pro zpravodajské služby, v této souvislosti uvedl, že „zná a respektuje Jaye Claytona už mnoho let“ a věří, že „je schopným veřejným činitelem“. Zároveň dodal: „Předtím, než Senát může schválit prodloužení FISA, musí existovat jasná záruka, že pan Pulte nebude působit jako zastupující DNI.“ V rozhovoru pro CBS News 14. června Warner uvedl, že doufá v co nejrychlejší potvrzení Claytona ve funkci DNI a že „poté velmi rychle přistoupíme k opětovnému schválení FISA.“ Zopakoval, že z hlediska národní bezpečnosti je nepřijatelné, aby ve funkci, byť jen krátkodobě, působil Pulte: „Jediné, co o Billu Pultem víme, je, že udělá vše, co řekne Donald Trump… Dát mu klíče od 18 zpravodajských agentur by byla katastrofa a hrozba pro národní bezpečnost.“
Senátní výbor pro zpravodajské služby naplánoval Claytonovo slyšení na 17. června. Sněmovna reprezentantů má přestávku do 23. června, takže prodloužení platnosti paragrafu 702 se do té doby pravděpodobně neuskuteční. Je možné, že se Trump pokusí lhůtu prodloužit výkonným příkazem, ačkoli není jednoznačné, zda má k takovému kroku dostatečné oprávnění.
Budoucnost ODNI
Konzervativní portál Washington Examiner dokonce uvažuje o tom, že nominace Pulteho na pozici šéfa zpravodajství odráží Trumpův názor na malý význam této funkce i celého úřadu a může předznamenávat pravděpodobný zánik Úřadu ředitele národního zpravodajství (Office of the Director of National Intelligence – ODNI). Diskuse o Pultem proto přesahuje samotnou personální otázku a otevírá otázku reálného významu a budoucnosti tohoto vrcholového orgánu zpravodajské komunity. Takový výklad by posílil úvahy o další redukci nebo oslabení ODNI, zejména pokud by se potvrdilo, že dočasné vedení úřadu nebude mít silný politický mandát.
ODNI byl zřízen po selhání amerických zpravodajských služeb při útocích z 11. září 2001, kdy tyto služby nedokázaly dostatečně integrovat dostupné informace o připravovaném teroristickém útoku. Jeho základním úkolem bylo koordinovat zpravodajskou komunitu, dohlížet na národní zpravodajský program a eliminovat riziko, že jednotlivé agentury budou fungovat izolovaně. Trumpovi stoupenci však úřad dlouhodobě kritizují jako přebujelý a neefektivní. Program „ODNI 2.0“, který představila Tulsi Gabbardová, měl deklarovaný cíl maximalizovat efektivitu a odstranit duplicity; v praxi přinesl snížení počtu zaměstnanců přibližně o 40 % a redukci ročních výdajů o 700 milionů dolarů. Kritici namítají, že takový zásah oslabil schopnost ODNI plnit své funkce právě v době, kdy se bezpečnostní situace ve světě zhoršuje.
Nejpravděpodobnějším krátkodobým scénářem je potvrzení Claytona a následné obnovení jednání o FISA 702, politická cena tohoto řešení však bude vyšší než před nominací Pulteho. Alternativním scénářem je delší přechodné období pod dočasným vedením, které může prohloubit nedůvěru Kongresu i technologických společností. Strategicky nejzávažnějším důsledkem by bylo, kdyby se spor o FISA stal nástrojem širšího tlaku na redukci nebo oslabení ODNI.
