Článek
Příběh, který šokoval svět a odkryl nejtemnější stranu lidské duše
Když se v dubnu 2008 objevily v rakouských a světových médiích zprávy z poklidného městečka Amstetten, málokdo zpočátku věřil, že jde o pravdu. Znělo to jako scénář z nejhoršího hororu, jaký kdy mohl vymyslet lidský mozek. Jenže to nebyl film. Bylo to kruté, mrazivé a nepochopitelné zvěrstvo, které se odehrávalo přímo před očima sousedů – v obyčejném domě s upravenou zahradou.
Otec, který se navenek choval jako spořádaný občan, penzista a živitel rodiny, proměnil sklep pod vlastním domě v soukromé vězení pro vlastní dceru. A svět žasl nad otázkou: Jak je možné, že si nikdo ničeho nevšiml?
Dívka, která na 24 let zmizela světu
Psal se rok 1984, když osmnácti letá Elisabeth Fritzlová náhle zmizela. Její matka Rosemarie a otec Josef tehdy policii předali dopis, ve kterém zoufale psala, že utekla k neznámé sektě a ať po ní přestanou pátrat. Rodina i úřady brzy případ uzavřeli.
Nikdo netušil, že Elisabeth neodešla vůbec nikam. Její vlastní otec, Josef Fritzl, ji omámil, spoutal a odvlekl do skrytého, důmyslně odhlučněného bunkru, který nechal vybudovat hluboko pod základy jejich domu. Vchod ukryl za těžkými ocelovými dveřmi, o jejichž existenci věděl jen on sám. Tyto dveře nešlo otevřít jinak než pomocí tajného elektronického kódu.
Pro Elisabeth v tu chvíli skončil normální život. V temnotě, bez čerstvého vzduchu, denního světla a jakékoliv lidské společnosti (kromě jejího vlastního trýznitele) strávila neuvěřitelných 24 let.
Dům hrůzy a lži, kterým uvěřili všichni
Zatímco Elisabeth žila v betonovém podzemním pekle, o patro výš žil Josef Fritzl dál svůj „normální“ život. S manželkou Rosemarie dokonce v průběhu let formálně přijali do péče tři z dětí, které se Elisabeth ve sklepě narodily.
Josef to tehdy nahrál tak, že před domem našel odložené nemluvně s dopisem od „ztracené dcery“, která se o děti nedokáže postarat. Úřady mu tleskaly jako obětavému dědečkovi, který se stará o opuštěná vnoučata. Další děti přitom vyrůstaly celá léta s Elisabeth v naprosté tmě, bez vzdělání, lékařské péče a kontaktu se světem.
Sousedé ho popisovali jako rázného, ale jinak naprosto normálního muže. Nikomu nepřišlo podezřelé, že Josef tráví hodiny ve sklepě, odkud nosil dolů jídlo, stavební materiál nebo staré televize. Tvrdil, že tam má svou dílnu a sklad. Nikdo neměl odvahu – ani tušení – se podívat pod pokličku.
Okamžik, kdy se opona zhroutila
Celý hrůzný příběh by možná pokračoval dál, nebýt kruté náhody. V dubnu 2008 vážně onemocněla nejstarší dcera Kerstin, která do té doby nikdy neopustila sklep. Její stav byl kritický, selhávaly jí orgány.
Josef Fritzl se tehdy zřejmě zalekl, že dívka v podzemí zemře. Poprvé po 24 letech vytáhl Elisabeth a nemocnou Kerstin na světlo světa a odvezl ji do nemocnice v Amstettenu. Lékařům namluvil podobnou lež jako kdysi policii – že dívka u jejich dveří nechala vzkaz od matky.
Lékaři si ale všimli podivného chování muže i zuboženého stavu dívky a okamžitě přivolali policii. Když policisté začali případ hlouběji prověřovat a vyvíjet na Josefa tlak, Elisabeth se nakonec odhodlala k zoufalému kroku. Slíbila policii celou pravdu, pokud jí slíbí, že už se do podzemí nikdy nebude muset vrátit.
Závěr, který zanechal mrazivou pachuť
Pravda, která vyšla na povrch, šokovala i otrlé vyšetřovatele. Během věznění porodila Elisabeth sedm dětí (jedno zemřelo krátce po porodu a Josef jeho tělíčko spálil v peci). Celý případ obnažil do morku kosti selhání lidské empatie – jak je možné, že žena žijící ve stejném domě desítky let netušila, co se děje pod jejími nohama?
Josef Fritzl byl v roce 2009 odsouzen na doživotí do věznice pro psychicky narušené pachatele. Elisabeth a její děti dostali novou šanci na život pod utajenými totožnostmi na tajném místě v Rakousku, kde se snaží zacelit rány, které časem snad ani nejdou zcela zahojit.
Tento příběh zůstává mrazivou připomínkou toho, že ty největší noční můry se někdy neukrývají v temných lesích, ale za čistě vydrhnutými záclonami spořádaných domů.
Zdroje:
- BBC News
- The Guardian
- Reuters
- The New York Times
- Wikipedia (pro základní orientaci a ověření dat)





