Článek
Angrešt je přesně ten druh ovoce, který si mnoho lidí spojuje s dětstvím, létem a zahradou u babičky. Dlouho působil trochu staromódně, jenže v posledních letech se na něj zase začíná nahlížet jinak. A právem. Je to totiž vděčný keř, který umí nabídnout hodně muziky za málo práce. Když mu člověk dopřeje vhodné místo a základní péči, odmění se pravidelnou úrodou po dlouhé roky.
Právě v tom je jeho síla. Nepotřebuje žádné složitosti, není přehnaně choulostivý a hodí se i do běžné rodinné zahrady, kde člověk nechce trávit všechen volný čas jen péčí o rostliny. Navíc dnes existují i odrůdy, které jsou odolnější vůči chorobám a příjemnější na sklizeň než staré trnité keře, které si mnozí pamatují z minulosti.
Kam angrešt vysadit, aby dobře prospíval
Angreštu nejvíc vyhovuje slunné nebo lehce polostinné místo. Na slunci bývají plody sladší a lépe vybarvené, v mírném polostínu zase keř lépe zvládá horké letní dny. V praxi se často ukazuje, že ideální je stanoviště, kde má dost světla, ale není celý den vystavené úpalu a suchu.
Důležitá je i půda. Angrešt má rád zem, která je propustná, živná a drží přiměřenou vláhu. Nemá rád přemokření, protože v těžké a mokré půdě trpí kořeny. Zároveň ale nesvědčí ani úplné sucho. Když roste na příliš vyprahlém místě, plody bývají menší a keř celkově strádá. Před výsadbou se proto vyplatí půdu vylepšit kompostem a promyslet i odvodnění.
Kdy je nejlepší čas na výsadbu
Sázet můžete na podzim i brzy na jaře. Osobně považuji podzim za velmi dobrý termín, protože má keř čas zakořenit a na jaře pak startuje s větší silou. Jarní výsadba ale také funguje dobře, jen je potřeba víc hlídat zálivku, especially pokud přijde suché a teplé počasí.
Keř je dobré zasadit o něco hlouběji, než rostl ve školce. Kořenový krček by měl být několik centimetrů pod úrovní půdy. Podpoří se tím tvorba nových výhonů a rostlina bude časem silnější. Mezi jednotlivými keři nechte aspoň metr rozestup. Angrešt potřebuje vzduch a prostor. Když je vysazený příliš natěsno, hůř osychá po dešti a častěji ho trápí choroby.
Keř nebo stromek? Obojí má své výhody
Při výběru sazenice narazíte na dvě základní možnosti. Buď klasický keř, nebo angrešt na kmínku. Keřová forma je taková jistota. Bývá dlouhověká, mívá vyšší úrodu a lépe se hodí do klasické zahrady. Potřebuje ale víc místa.
Naopak stromkový angrešt je praktický tam, kde není prostoru nazbyt. Hodí se do menších zahrad, předzahrádek i na větší terasy. Vypadá upraveně a sklizeň bývá pohodlnější. Na druhou stranu je citlivější a úroda obvykle nebývá tak velká jako u keře. Kdo chce hlavně hodně ovoce, většinou sáhne po keři. Kdo řeší místo a vzhled, často zvolí kmínek.
Bez řezu to nepůjde, ale není to nic složitého
Jestli je u angreštu něco opravdu důležité, pak je to pravidelný řez. Právě ten rozhoduje o tom, jestli bude keř zdravý, vzdušný a plný plodů. Angrešt totiž nejlépe plodí na dvouletém a tříletém dřevě. Staré větve už bývají méně výkonné a zahuštěný keř navíc snadno chytá choroby.
Řez se obvykle dělá brzy na jaře, než keř začne rašit. Odstraňují se staré, slabé, poškozené a dovnitř rostoucí výhony. Cílem není keř oholit, ale prosvětlit ho tak, aby do něj mohlo světlo a vzduch. To je základ. Když je angrešt příliš hustý, listy po dešti dlouho osychají a problémy na sebe nenechají čekat.
Kolik vody a hnojiva vlastně potřebuje
Angrešt není žrout, ale úplně bez péče také fungovat nebude. Nejvíc vody potřebuje v době, kdy nasazuje a nalévá plody. Právě tehdy se rozhoduje o kvalitě úrody. Pokud je dlouho sucho, vyplatí se zalévat méně často, ale důkladně. Povrchové kropení většinou moc nepomůže.
S hnojením je lepší držet rozumnou míru. Bohatě stačí kompost nebo kvalitní organické hnojivo na jaře. Příliš dusíku vede k tomu, že keř žene listy a výhony, ale plodů je méně. U angreštu opravdu platí, že méně bývá více. Když je dobře zakořeněný a má slušnou půdu, obejde se bez přehnaného přikrmování.
Na co si dát pozor při pěstování
Nejčastějším strašákem bývá padlí. Poznáte ho podle bělavého povlaku na listech a plodech. Dobrá zpráva je, že dnešní odrůdy bývají mnohem odolnější než ty starší. Přesto se prevence vyplácí. Základem je vzdušný keř, dost světla a nepřehnojovat dusíkem.
Velkou roli hraje i výběr odrůdy. Kdo nechce zbytečné starosti, měl by sáhnout po modernějších a osvědčených kultivarech. Mezi oblíbené patří například Invicta, Remarka, Pax nebo Prima. Některé mají zelené plody, jiné červené nebo žluté. Liší se chutí, velikostí i termínem zrání. Dnes si už opravdu vybere skoro každý.
Kdy sklízet a co s angreštem v kuchyni
Angrešt dozrává většinou od června do července. Záleží na odrůdě i na tom, v jaké oblasti roste. Praktické je, že se dá sklízet postupně. Méně zralé plody se hodí na kompoty, džemy nebo pečení, úplně vyzrálé jsou výborné jen tak do misky.
A právě tady je další důvod, proč si angrešt zaslouží návrat na zahrady. V kuchyni je totiž překvapivě univerzální. Hodí se do koláčů, bublanin, marmelád i na domácí šťávy. Jeho lehce nakyslá chuť krásně osvěží sladké moučníky, ale funguje i ve slanějších kombinacích, třeba jako základ pikantnější omáčky k masu. Navíc obsahuje vitamin C, vlákninu a další látky, které z něj dělají nejen chutné, ale i poctivé domácí ovoce.
Starý známý, který má na zahradě pořád co nabídnout
Na angreštu je sympatické to, že spojuje tradici s praktičností. Nepůsobí okázale, ale v zahradě má pevné místo. Hodí se do doby, kdy se lidé znovu vracejí k vlastním plodinám, jednoduchosti a rozumnému zahradničení bez zbytečných složitostí.
Jestli tedy přemýšlíte, jaký ovocný keř letos vysadit, angrešt je sázka na jistotu. Není náročný, zvládne ho i začátečník a radost dělá dlouhé roky. Někdy ty nejlepší rostliny nejsou ty nejmódnější, ale ty, které se osvědčily v čase. A angrešt mezi ně bez debat patří.
Zdroje:
https://izahradkar.cz/vysadbou-angrestu-pridame-zahrady-plodinu-vyjimecne-chuti/
https://www.prodejstromku.cz/prakticke-informace/navody-k-vysadbe/jak-na-pestovani-angrestu/
https://www.zahradnictvi-flos.cz/blog/angrest-se-hodi-do-polostinu-i-malych-zahrad
