Článek
Znáte ten pocit, když si vybíráte hotel a máte pocit, že vás někdo vodí za nos? Klikáte, porovnáváte, váháte… a nakonec stejně skončíte na tom samém portálu, protože „to je přece nejlevnější“. Jenže co když to celé roky nebyla pravda? Co když vás k té „nejvýhodnější“ nabídce někdo přistrčil víc, než jste si mysleli?
Tisíce evropských hotelů – od rodinných penzionů po městské hotely – se rozhodly říct dost. Podali hromadnou žalobu na jeden z největších rezervačních webů na světě, Booking.com. Nejde přitom o drobnost. Mluví se o více než dvaceti letech, během kterých byli hoteliéři svázáni smluvními podmínkami, které jim v podstatě bránily nabízet ubytování levněji jinde než právě na této platformě. Ani na vlastních webových stránkách. Ani když host přijel rovnou na recepci. Pravidla byla jasná – nejlepší cena musí být u nás, jinak letíte.
V jádru jde o takzvané doložky nejnižší ceny. Zní to na první poslech logicky: cestovatel má jistotu, že dostává tu nejlepší možnou nabídku. Ale co když je to past? Hotely nemohly s cenou hýbat, nemohly reagovat na poptávku, nemohly odměnit stálé hosty nebo nabídnout výhodu těm, kteří rezervují napřímo. Celý systém byl jako klec – nenápadná, ale pevná. A Booking z ní čerpal obrovskou sílu.
Rozhodnutí Evropského soudního dvora ze září loňského roku přineslo do situace zásadní zlom. Podle něj jsou tyto doložky v rozporu s antimonopolním právem. Jinými slovy – konkurence nemůže fungovat, pokud jsou všichni nuceni hrát podle pravidel jednoho hráče. Booking.com mezitím pravidla sice oficiálně zmírnil, ale pro tisíce hoteliérů to nebylo dost. Chtějí zpět to, o co přišli – svobodu v podnikání i peníze, které podle nich zůstaly někde mezi provizemi a podmínkami.
Hromadná žaloba teď míří k nizozemskému soudu. Symbolicky právě tam, kde má Booking.com své sídlo. Celý proces koordinuje organizace Hotel Claims Alliance a podporuje ho více než třicet národních hotelových asociací. Dává to smysl. Malý horský hotel v Rakousku nebo penzion na Sardinii by sám o sobě neměl šanci. Ale když se jich spojí deset tisíc? To už je síla, se kterou se musí počítat.
Z pohledu cestovatele se toho možná moc nezmění. Ceny budou dál skákat nahoru a dolů, a někdy budete mít pocit, že výhodná nabídka je spíš iluze než realita. Ale tohle je přece jen jiný příběh. Je o spravedlnosti, která se neodehrává na bookingovém kalendáři, ale v tichých kancelářích soudních síní.
Pokud plánujete letos cestovat a rezervovat si ubytování, zkuste to jinak. Mrkněte na web hotelu, zavolejte jim, napište e-mail. Někdy se dozvíte věci, které v systému nikdy nenajdete – třeba že vám ke snídani upečou bábovku podle receptu babičky majitelky, nebo že vám dají pokoj s výhledem, o kterém rezervační portál nemá tušení. A možná i lepší cenu.
Tohle není výzva k bojkotu technologií. Je to jen připomenutí, že svět hotelů je víc než klikací tabulka. Je v něm lidskost, dohoda, pohostinnost. A někdy i odvaha postavit se systému, který byl dlouho považován za neotřesitelný.
Příběh deseti tisíc hotelů ukazuje, že i v turistickém byznysu může dojít k obratu. Ne proto, že by někdo změnil pravidla hry, ale proto, že se někdo konečně rozhodl, že už nechce hrát podle těch starých.
Zdroje: www.novinky.cz
