Hlavní obsah

Bratr při dědictví bral jen peníze. Mně nechal starý obraz, o kterém tvrdil, že nemá žádnou cenu

Foto: Magnific.com

Po smrti tety se sourozenci dohodli, že si rozdělí zděděné věci bez zbytečných sporů. Bratr si přál peníze a sestře nabídl starý obraz. O několik měsíců později se ukázalo, že jeho hodnota je úplně jiná, než oba předpokládali.

Článek

Dana a její starší bratr Miroslav měli tetu, která neměla vlastní děti a celý život žila sama. Oba ji pravidelně navštěvovali, přestože Dana za ní jezdila častěji. Teta měla menší byt a několik úspor, které si postupně odkládala z důchodu. Když zemřela, odkázala svůj majetek oběma sourozencům stejným dílem. Po vypořádání pozůstalosti získali byt, úspory a několik starších kusů nábytku. Byt se rozhodli prodat a peníze rozdělit. U ostatních věcí se chtěli dohodnout podle toho, kdo o co bude mít zájem.

Miroslav se zajímal především o peníze. Navrhl, že si ponechá tetiny úspory a Dana dostane odpovídající částku z prodeje bytu. Současně ji požádal, zda by si nemohl vzít také staré hodiny a několik stříbrných příborů. Dana souhlasila, protože o tyto věci příliš nestála. Pro sebe si vybrala porcelánovou vázu, několik fotografií a velký obraz krajiny, který visel v tetině obývacím pokoji. Miroslav se jí tehdy smál, že si domů odváží další nepotřebný krám. Tvrdil, že podobné obrazy se prodávají na bleších trzích za pár stokorun.

Dana obraz pověsila v jídelně. Líbila se jí krajina s rybníkem a starými stromy, která jí připomínala prázdniny u tety. Jednou si ho všimla její známá, která pracovala v galerii, a zeptala se, zda ví, kdo ho namaloval. Podle podpisu v rohu se mohlo jednat o dílo malíře, jehož obrazy se občas objevují v aukcích. Doporučila Daně odborné posouzení. Po několika týdnech se ukázalo, že obraz je pravý a jeho orientační tržní hodnota může dosahovat přibližně dvou set tisíc korun. Dana byla překvapená a rozhodla se obraz zatím neprodávat.

„Nikdy mě nenapadlo, že by mohl mít takovou cenu. Vybrala jsem si ho proto, že visel u tety v obýváku a líbil se mi. Když mi znalec řekl předběžný odhad, zavolala jsem bratrovi, protože jsem myslela, že bude mít radost,“vzpomíná Dana. Miroslav však reagoval úplně jinak. Okamžitě začal tvrdit, že obraz měl být oceněn už při dědickém řízení a že mu sestra zatajila jeho skutečnou hodnotu. Připomněl jí, že podle závěti měli dědit rovným dílem, a požadoval polovinu odhadované ceny obrazu. Dana namítla, že o jeho hodnotě tehdy nevěděla ani ona a že bratr sám prohlásil, že jde o bezcennou věc.

Miroslav začal vyhrožovat právníkem a opakoval, že se nenechá připravit o sto tisíc korun. Dana proto vyhledala právní pomoc a nechala prověřit, jak byl obraz zahrnut do původního vypořádání pozůstalosti a zda z nově zjištěné hodnoty vyplývají nějaké další povinnosti. „Řekla jsem mu, že jestli podle zákona něco doplatit musím, budu to řešit. Ale odmítám, aby ze mě dělal podvodnici. Obraz si mohl vzít sám. Jenže tehdy mu připadal starý a ošklivý,“ vysvětluje Dana.

Právní jednání zatím žádnou změnu jejich dohody nepřinesla. Miroslav dál tvrdí, že sestra měla při dělení majetku nezasloužené štěstí. Dana obraz stále vlastní a uvažuje, že si ho nechá jako rodinnou památku. Když ji nedávno bratr požádal, zda by mu ho alespoň nepůjčila na několik týdnů, odmítla. Nechtěla riskovat další spor o jeho vrácení. Miroslav jí poté napsal, že je lakomá. Dana si zprávu přečetla, ale neodpověděla. Připomněla si, jak jí bratr při vyklízení tetina bytu říkal, že si domů vozí jen staré harampádí. Tehdy mu přitom bez váhání přenechala věci, které chtěl on.

Zdroj: autorský text

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz