Článek
V říjnu už zahrada pomalu mění barvy a člověk má někdy pocit, že hlavní práce je za ním. Jenže právě podzim je pro výsadbu mnoha rostlin výborným obdobím. Zem ještě není studená, bývá přirozeně vlhčí než v létě a nově vysazené rostliny nemusí bojovat s horkem ani s rychlým vysycháním půdy. Dokud zem nezamrzne, dá se toho stihnout překvapivě hodně. A u některých druhů je podzimní výsadba dokonce výhodnější než čekání na jaro.
Cibuloviny potřebují dostat náskok už na podzim
Tulipány, narcisy, krokusy, modřence, sněženky nebo okrasné česneky patří k tomu, co bych na podzim rozhodně nenechávala ležet v sáčku někde v garáži. Potřebují období chladu a čas na vytvoření kořenů, aby na jaře mohly začít růst hned, jak se půda trochu prohřeje.
U většiny cibulovin dobře funguje jednoduché pravidlo: cibuli vysadit přibližně do hloubky odpovídající dvojnásobku až trojnásobku její výšky. Hodně ale záleží také na půdě. V lehké zemině mohou být cibulky o něco hlouběji, v těžké jílovité půdě bych byla opatrnější, protože právě stojící voda bývá jedním z největších problémů.
Tulipány mají rády slunce a propustnou zem. Pokud je půda těžká, pomůže při výsadbě trochu hrubšího písku nebo jemného štěrku. Narcisy jsou podstatně tolerantnější, zvládnou i polostín a na jednom místě mohou zůstat řadu let. Sněženky a ladoňky se zase hodí pod listnaté stromy a keře, kde na jaře využijí světlo ještě před tím, než se koruny zazelenají. Krokusy a modřence mám nejraději ve větších skupinách. Jednotlivé cibulky se v záhonu snadno ztratí, zatímco několik desítek pohromadě vytvoří na jaře úplně jiný efekt.
U tulipánů má smysl myslet i na hraboše. Tam, kde se pravidelně objevují, se vyplatí košíky na cibuloviny nebo ochrana z jemného pletiva. Narcisy a okrasné česneky jim naopak příliš nechutnají, takže je lze vysazovat i mezi citlivější druhy.
Okrasný česnek si zaslouží místo na slunci
Okrasné česneky jsou podle mě trochu nedoceněné. Na podzim zasadíte obyčejně vypadající cibuli a na přelomu jara a léta se nad záhonem objeví výrazné kulaté květy, které jsou vidět z velké dálky. Vypadají dobře mezi trvalkami i travinami a po odkvětu mohou jejich suchá květenství v záhonu zůstat ještě dlouho.
Velké druhy se sázejí poměrně hluboko, často kolem 15 centimetrů, podle velikosti cibule. Menším stačí méně. Společné mají jedno: potřebují propustnou zem a nesnášejí, když kolem cibule přes zimu stojí voda.
Trochu jinak je to s kuchyňským česnekem. Ten není potřeba sázet podle kalendáře za každou cenu. Lepší je počkat, až půda vychladne, ale ještě nezamrzá. Při příliš časné výsadbě může začít zbytečně růst. Stroužky se sázejí špičkou vzhůru, obvykle několik centimetrů hluboko, podle půdy a odrůdy. Vybrala bych hlavně zdravé, pevné stroužky a záhon, na kterém předtím několik let česnek ani jiná cibulová zelenina nerostla.
Ovocné stromky mají na podzim jednu velkou výhodu
Jakmile opadá listí a strom vstoupí do klidového období, přichází vhodná chvíle pro výsadbu prostokořenných jabloní, hrušní a dalších ovocných stromků. Podobně se mohou sázet rybízy, angrešty a další keře. Není přitom nutné skončit posledním říjnovým dnem. Pokud není zem promrzlá nebo rozbahněná, může se sázet i v listopadu.
Podzimní výsadba má jednu příjemnou výhodu. Stromek nemusí současně vytvářet listy a bojovat s jarním sluncem. Nejdříve se může soustředit na kořeny a na jaře už má proti čerstvě vysazenému stromku určitý náskok.
Před výsadbou prohlédnu kořeny a odstraním jen nalomené nebo skutečně poškozené části. Jáma by měla být dostatečně široká, aby se kořeny nemusely ohýbat. Vykopanou zeminu je možné vylepšit vyzrálým kompostem, ale nepřeháněla bych to s hnojivy přímo ke kořenům. Strom potřebuje především dobře připravenou půdu, vodu a stabilitu.
Důležité je také pohlídat místo štěpování. U běžných ovocných stromků musí zůstat nad úrovní půdy. Po zasypání zem lehce přišlápnu, stromek opravdu vydatně zaliji a přivážu ke kůlu. Zálivku nevynechávám ani tehdy, když je venku chladno. Voda totiž nejen zavlaží kořeny, ale zároveň pomůže zemině dobře přilnout kolem nich.
Růže vysazené na podzim mohou na jaře příjemně překvapit
Podzim je také velmi dobrým obdobím pro růže, zejména prostokořenné. Než přijde skutečný mráz, dokážou vytvořit nové jemné kořínky a na jaře pak často startují rychleji než růže vysazené až po zimě.
Prostokořennou růži před sázením nechám několik hodin stát ve vodě. Místo jí vybírám slunné a vzdušné, ale pokud možno ne tam, kde už dlouhé roky růže rostly. Zeminu lze vylepšit vyzrálým kompostem. Místo očkování by po výsadbě mělo být několik centimetrů pod povrchem půdy.
A pak přichází jedna podzimní práce, na kterou se vyplatí nezapomenout. Čerstvě vysazenou růži před zimou přihrnu zeminou přibližně do výšky 15 až 20 centimetrů. Kopeček chrání spodní část výhonů a místo očkování před silnějšími mrazy. Na jaře, jakmile nebezpečí velkých mrazů pomine, zeminu zase opatrně rozhrnu.
Podzimní výsadba má jednu podmínku: nesnažit se všechno stihnout za každou cenu. Do zmrzlé nebo úplně rozmáčené půdy bych nesázela nic. Pokud je ale zem stále dobře zpracovatelná, říjen a často i velká část listopadu nabízejí ještě spoustu času. A právě cibuloviny, růže nebo mladý ovocný stromek patří k těm věcem, u kterých se práce odvedená teď připomene až za několik měsíců. Když potom na jaře vyrazí první krokusy a za nimi narcisy a tulipány, člověk už skoro zapomene, že všechno začalo v chladném podzimním odpoledni.
Zdroje:
https://www.marianne.cz/venkov-styl/zahrada/co-byste-meli-stihnout-na-zahrade-vysadit-nez-prijdou-prvni-mrazy-cibuloviny-ovocne-stromky-i-to-co-byste-mozna-necekali-06552
https://www.zahradnictvi-flos.cz/blog/co-delat-v-zahrade-v-rijnu
https://www.zahradkari.cz/zo/hradeknn/index.php
