Článek
Dlouhá cesta umí člověka unavit víc, než by čekal. Po několika hodinách v autě nebo v letadle už bolí záda, nohy jsou těžké a jediné, na co myslíte, je vystoupit a pořádně se protáhnout. Právě dlouhé sezení ale není jen nepříjemné. U některých lidí může přinést i zdravotní problém, o kterém se při cestování příliš nemluví.
Riziko není jen při dlouhých letech. Stejné je to při cestě autobusem, vlakem nebo autem. Pokud člověk několik hodin nemění polohu, nohy se nehýbou a krev v žilách proudí pomaleji. Ve výjimečných případech může vzniknout krevní sraženina. Největší pozor by si měli dávat lidé, kteří už někdy trombózu prodělali, mají potíže se srážlivostí krve nebo se léčí s vážnějším onemocněním.
Trombóza nemusí být zpočátku nijak dramatická. Někdy se objeví otok jedné nohy, bolest lýtka nebo zvláštní pocit napětí. Mnohem vážnější situace nastane, pokud se část sraženiny uvolní a dostane se do plic. Pak může vzniknout plicní embolie. Ta se může projevit náhlou dušností, bolestí na hrudi, zrychleným tepem, motáním hlavy nebo dokonce kolapsem. V tu chvíli už není dobré nic odkládat.
Na dlouhých cestách přitom není potřeba dělat nic složitého. Nejvíc pomáhá obyčejný pohyb. Když letím delší dobu, vždycky se snažím alespoň jednou za čas vstát. Stačí dojít na toaletu, projít se kousek uličkou nebo se jen chvíli postavit. V autě je zase dobré udělat přestávku, i když by člověk nejraději dojel co nejrychleji do cíle.
Když vstát nejde, dá se něco dělat i vsedě. Pohybovat špičkami, zvedat paty, zakroužit kotníky nebo několikrát napnout lýtka. Je to opravdu drobnost, ale i takový pohyb má při několika hodinách sezení smysl.
V letadle mám proto mnohem raději místo u uličky. Člověk se nemusí pokaždé omlouvat dvěma lidem vedle sebe a mnohem snadněji se zvedne. U okénka se často stane, že raději sedíte dál, protože se vám nechce ostatní obtěžovat. Po několika hodinách už je ale lepší se projít, než řešit, jestli někoho na minutu zvednete ze sedačky.
Někteří cestující používají také kompresní podkolenky. Ty mají význam hlavně u lidí, kteří mají vyšší riziko trombózy. Pokud už někdo v minulosti podobné potíže měl, je podle mě rozumné řešit dlouhou cestu předem s lékařem a nespoléhat jen na obecné rady z internetu.
Často se také řeší pití. Dostatek vody během cestování určitě není na škodu, zvlášť v letadle, kde bývá suchý vzduch. Samotné pití ale pohyb nenahradí. Stejně tak není dobré spoléhat na alkohol a představu, že nějakým způsobem pomůže proti vzniku sraženiny.
Spánek během dlouhého letu je samozřejmě normální. Když člověk letí přes noc, těžko bude několik hodin sedět vzhůru jen proto, aby každou chvíli hýbal nohama. Po probuzení je ale dobré se protáhnout, párkrát zakroužit kotníky a pokud to jde, na chvíli vstát.
Tyhle drobnosti člověk při cestování snadno pustí z hlavy. Několik hodin sezení přece na první pohled nevypadá jako nic zvláštního. Přitom právě krátká procházka během letu nebo zastávka při cestě autem může udělat víc, než by člověk čekal. A po příjezdu se navíc člověk necítí tak ztuhlý a rozlámaný.
Zdroje:
https://www.cdc.gov/blood-clots/risk-factors/travel.html
https://www.cdc.gov/yellow-book/hcp/travel-air-sea/deep-vein-thrombosis-and-pulmonary-embolism.html
https://b-s-h.org.uk/guidelines/guidelines/guidelines-on-travel-related-venous-thrombosis
