Článek
Fíkovník už dávno nepatří jen do středomořských zahrad. Stále častěji ho najdeme také u nás, a pokud dostane teplé místo u jižní stěny nebo v závětří, může pravidelně plodit. Problém mohou způsobit hlavně silné a déle trvající mrazy. Kořeny bývají poměrně odolné, nadzemní část však může namrznout. Rostlina sice většinou znovu obrazí od kořenů, plody na nových výhonech však v chladnějších oblastech nemusí do podzimu dozrát.
Na podzim jsou na koncích některých výhonů vidět malé plůdky velikosti hrášku. Jde o zárodky první úrody, které přečkávají zimu na loňském dřevě. Na jaře se začnou zvětšovat a během léta mohou dozrát. Právě tyto drobné plůdky má smysl před mrazem chránit. Větší tvrdé fíky, které zůstaly na keři po sezoně, už většinou nedozrají a na podzim je můžeme odstranit.
Chybou je bez rozmyslu zkrátit všechny mladé větve. Spolu s nimi bychom odstřihli i část příští úrody. Na podzim proto stačí odstranit poškozené, zlomené nebo zcela suché části. Zdravé větve nestříháme ani v případě, že se nám hůře balí. Opatrně je stáhneme k sobě a svážeme. Větší řez je lepší nechat na jaro, kdy už bude vidět, které větve zimu zvládly. Zdravé dřevo je pod lehce seškrábnutou kůrou zelené. Hnědé a suché části můžeme po skončení silných mrazů odříznout.
Mladý fíkovník se chrání poměrně snadno. Ohebné větve opatrně stáhneme k sobě nebo je skloníme blíž k zemi a upevníme tak, aby se nezlomily. Prostor kolem nich můžeme vyplnit suchým listím nebo slámou a celý keř obalit jutou, rákosovou rohoží či několika vrstvami bílé netkané textilie. U země je dobré nasypat vyšší vrstvu suchého listí, štěpky nebo jiné mulčovací hmoty. Ochrání kořeny a spodní část rostliny, ze které může fíkovník na jaře znovu vyrašit.
U většího keře nejprve opatrně stáhneme větve k sobě. Potom lze kolem kořenů místo vyplnit suchým listím nebo slámou, protože často vymrzne u kořenů. Já svůj fíkovník na zimu balím do několika vrstev netkané textilie. Dobře se s ní pracuje, je prodyšná a chrání větve před mrazem i studeným větrem. Obal by ale neměl rostlinu příliš pevně svírat. Důležité je také použít suchý materiál, aby se uvnitř zbytečně nedržela vlhkost.
Zimní ochrana rostliny před mrazem.
O tom, jak fíkovník přečká zimu, rozhoduje také místo, kde roste. Nejlépe se mu daří na slunci, v závětří a u zdi, která přes den zachytí teplo a v noci ho pomalu uvolňuje. Fíkovník vysazený na otevřeném místě bývá mnohem více vystavený mrazivému větru. V chladnějších oblastech je proto jistější pěstování v nádobě. Po opadání listů se rostlina přenese do chladné garáže, sklepa nebo jiné nevytápěné místnosti, kde nemrzne. Během zimy potřebuje jen velmi málo vody, kořenový bal by však neměl úplně vyschnout.
Fíkovník nebalíme automaticky už v říjnu. Počkáme, až shodí listy a přejde do vegetačního klidu. Ochranu připravíme až před příchodem silnějších a déle trvajících mrazů. Slabý krátkodobý mrazík dobře zakořeněnému fíkovníku obvykle neublíží. Příliš brzy zabalená rostlina by se naopak mohla za teplého a vlhkého počasí pod obalem zapařovat.
Na jaře fíkovník nerozbalujeme najednou. Jakmile pominou silnější mrazy, ochranu postupně uvolníme a odstraníme. Nejlépe to uděláme za zataženého dne, aby větve nebyly náhle vystavené ostrému slunci. Pokud předpověď hlásí návrat nočních mrazíků, přehodíme přes rostlinu znovu netkanou textilii. Mladé pupeny a nové výhony jsou na mráz citlivější než dřevo v zimním klidu.
Žádný způsob zazimování nezaručí úrodu na sto procent. Záleží na odrůdě, místě, průběhu zimy i jarních mrazech. Jestliže však ochráníme loňské výhony a drobné plůdky na jejich koncích, má fíkovník mnohem větší šanci, že se na něm první fíky začnou vyvíjet hned po příchodu teplého počasí.
Zdroje:
https://www.rhs.org.uk/fruit/figs/fig-pruning-and-training
https://extension.umd.edu/resource/growing-figs-maryland
https://extension.rutgers.edu/fs1198
