Článek
Dárek, který ji nejdřív potěšil
K sedmdesátým narozeninám dostala Libuše od dcery velké rodinné album. Dcera posbírala staré fotografie, některé nechala opravit a všechny seřadila podle let. Byly tam snímky z dětství, svatba, narození dcery, dovolené i Vánoce s vnoučaty. Libuše si nad některými fotografiemi dlouho povídala s ostatními hosty. Připomínala si místa, na která už skoro zapomněla, i příbuzné, kteří dávno nežijí. „Měla jsem z toho obrovskou radost. Dcera si s tím musela dát spoustu práce. Jenže když jsem se dostala k fotografiím z posledních dvaceti let, začalo mi být divné, že na žádné nevidím bývalého zetě.“
Ze společných fotografií zmizel
Nejvíc ji zarazila fotografie z jejích šedesátin. Pamatovala si ji dobře, protože tehdy seděla u narozeninového dortu mezi dcerou a zetěm. V albu ale seděla jen vedle dcery. Začala si proto pozorněji prohlížet i ostatní stránky. Bývalý zeť byl ze společných fotografií jednoduše digitálně odstraněn. Když se Libuše dcery zeptala, co se s fotografiemi stalo, odpověď ji překvapila. Dcera jí vysvětlila, že bývalého manžela v rodinném albu nechtěla. „Řekla mi, že už do rodiny nepatří a že nechápe, proč by měl být na našich fotografiích. Jenže to byly i moje vzpomínky. Proč z nich musel zmizet?“
Dcera měla k rozvodu vážné důvody
Manželství její dcery skončilo před třemi lety. Bývalý manžel ji opakovaně podváděl, lhal jí a navíc si během manželství nadělal dluhy, za které oba odpovídali. Po rozvodu se dohodli, že část závazků převezme dcera, a ta je dodnes splácí. Musí proto žít skromněji než dřív. Libuše dobře věděla, co všechno dcera prožila. Nikdy jí rozvod nerozmlouvala a chápala, že s bývalým manželem nechce mít nic společného. Když však před lety ovdověla, právě zeť jí pomáhal s domem. Vozil ji k lékaři, opravoval, co bylo potřeba, a často přijel i bez zavolání. Občas se u ní zastavil také po rozvodu. „Já přece vím, co dceři provedl, a vůbec se jí nedivím, že se rozvedla. Ale mně osobně nikdy nic špatného neudělal. Vždycky se ke mně choval slušně a pomáhal mi. Proč bych ho měla také vyškrtnout ze života?“
Jedna fotografie vyvolala hádku
Dceru taková odpověď rozzlobila. Matce vyčetla, že se stále stýká s člověkem, který jí tolik ublížil. Připomněla jí nevěry, lži i dluhy, kvůli kterým se dodnes musí omezovat. Libuše namítla, že o tom všem ví, ale nechce přerušit kontakt s někým, koho zná téměř dvacet let. Dcera jí odpověděla, že od vlastní matky čekala větší podporu. Nechápala, jak může dál udržovat přátelský vztah s mužem, který se k její vlastní dceři zachoval tak špatně. „Řekla jsem jí, že ji mám ráda a vždycky jí pomůžu. Ale nemůže po mně chtít, abych nenáviděla každého, koho nenávidí ona.“ Tím rozhovor skončil. Dcera se zvedla od stolu a po zbytek oslavy se s matkou bavila jen o nejnutnějších věcech.
Fotografii si do alba vrátí
Druhý den Libuše album znovu otevřela. Prohlédla si upravenou fotografii ze svých šedesátin a vytáhla ze zásuvky krabici se starými snímky. Původní fotografii tam skutečně našla. Seděla na ní u dortu, po jedné straně měla dceru a po druhé zetě. Rozhodla se, že ji nechá znovu vytisknout. Dceři o tom už nic neříkala. Nechtěla se znovu hádat. „Dcera si ho může vymazat ze svých fotografií, jestli jí to pomůže. Ale tohle je moje album a můj život. Tu původní fotografii si tam dám.“
