Článek
Kevin Costner, herec se Zlatým glóbem a Oscarem v kapse, se totiž proměnil ve ztělesnění uměleckého individualismu, který naráží na limity reality. Když se na place nesnese ani se svými kolegy a vlastními režiséry, nelze se divit, že mu v sedmdesáti letech hrozí profesní pád, z něhož už se nemusí zvednout.
Začínalo to jako sen. Yellowstone, monumentální televizní sága o rančerské rodině Duttonových, si rychle získala srdce amerického publika. Costner v roli charismatického patriarchy Johna Duttona nejen exceloval herecky, ale stal se i jedním z pilířů celého projektu. Režisér Taylor Sheridan s ním počítal jako s tváří show, Costner zase cítil, že může přinést víc než jen svůj výraz a hlas. Touha po větší tvůrčí svobodě však postupně přerostla v boj o scénář, postavy a směr vyprávění.
Na povrch se dostávaly neshody, napětí, nevraživost. Až příliš připomínaly staré známé vzorce chování. Kdysi Costner ztratil režiséra Kevina Reynoldse při natáčení Vodního světa, protože do všeho mluvil a nepřipouštěl kompromisy. Teď to samé zažíval štáb Yellowstone. Vše vyvrcholilo na place páté série, kdy se Costner pokusil přimět kolegu Wese Bentleyho, aby ignoroval Sheridanův scénář a šel raději podle jeho vlastní verze. K Bentleyho cti nutno říct, že si za svým postojem stál a připomněl, komu se upsal – tvůrci seriálu, nikoli Costnerově produkční moci.
Konflikt mezi herci přerostl do fyzického incidentu, který museli přítomní ukončit dřív, než došlo k něčemu horšímu. Atmosféra se stala neúnosnou, Costner se stáhl z natáčení a jeho postava v druhé polovině série chyběla. Herecká kolegyně Kelly Reilly se tím měla cítit vážně zasažena. Z éterického obrazu legendy se tak začal rýsovat portrét tvrdohlavého muže, jehož touha po kontrole přerůstá do destrukce.
Nešlo však jen o Yellowstone. Costner zároveň prožíval další manželskou krizi, zatímco se zuby nehty držel vlastní vize westernové ságy Horizont. Snímek si z velké části financoval sám a rozvrhl jej do čtyř kapitol, jakýsi filmový monument o dobývání amerického Západu. První díl však v kinech tvrdě narazil. Kritici mluvili o ambicích, které nedokázaly najít správnou míru. Publikum zůstalo chladné. A co hůř – objevily se informace, že během natáčení došlo k hrubému porušení pravidel u scén s intimním obsahem. Další díly jsou zatím v limbu a nikdo neví, jestli vůbec vzniknou.
Když se člověk podívá zpátky na Costnerovu kariéru, nelze nevnímat opakující se motivy. Po fenomenálním úspěchu filmu Tanec s vlky – který si zrežíroval i produkoval sám – si myslel, že zvládne cokoli. Hollywood ho hltal. Jenže jakmile přišel Vodní svět, a posléze ještě větší propadák Posel budoucnosti, ukázalo se, že ne každý sen lze bezhlavě realizovat. Costner se nepoučil. Nedokázal delegovat, nedokázal slevit. Byl tak fascinován obrazem muže, který všechno zvládne sám, že ignoroval realitu.
Velká studia se od něj tehdy začala odvracet. Kdo by chtěl spolupracovat s někým, kdo nezná hranice, ani když jde o rozpočet, ani když jde o mezilidské vztahy? Kdo se přel i s takovými legendami, jako je Clint Eastwood? Costner si udržel status hvězdy hlavně díky charismatu, které na plátně stále fungovalo. Ale jako tvůrce a producent se ocitl na vedlejší koleji.
Nyní, ve věku, kdy mnozí bilancují a předávají štafetu, se snaží Costner ještě jednou všechno dohnat. Horizont měl být jeho umělecký epitaf. Místo toho však může znamenat poslední hřebíček do profesní rakve. V kombinaci s odchodem z Yellowstone a konflikty, které za sebou zanechal, se zdá, že Costner znovu čelí sám sobě – svému egu, svým snům, své paličatosti.
Je to příběh o talentu, který neztratil lesk, ale o muži, jenž nedokázal pracovat v týmu. O kovbojovi, který se nechtěl měnit. A který možná zjistí, že ani ti nejslavnější nemají nekonečnou šanci vracet se zpět do sedla.
Zdroje: www.kinobox.cz
