Článek
První listopadové dny jsou pro výsadbu ovocných stromků velmi dobrým obdobím. A ani když už je první dekáda měsíce za námi, nemusí být pozdě. Rozhoduje hlavně stav půdy. Pokud není promrzlá ani silně podmáčená a dá se normálně zpracovat, můžeme ještě sázet. Aktuální standard AOPK ČR, který vznikl ve spolupráci se Zahradnickou fakultou Mendelovy univerzity, doporučuje většinu prostokořenných ovocných druhů vysazovat právě na podzim, optimálně v první dekádě listopadu a nejpozději do zamrznutí povrchových vrstev půdy.
Do této skupiny patří především jabloně, hrušně, slivoně, třešně a višně. Stromek vysazený na podzim má jednu velkou výhodu. Nemusí současně řešit rašení listů a růst nových výhonů, ale může se soustředit na kořeny. Ty mohou růst tak dlouho, dokud se půda dostatečně neochladí. Podle odborného textu Asociace soukromého zemědělství zůstávají kořeny aktivní při teplotě půdy nad přibližně 5 °C. Na jaře pak takový strom nezačíná úplně od nuly a navíc využije zimní vláhu.
Podzimní výsadba ale není nejlepší pro všechno. Broskvoně, mandloně, meruňky a ořešáky doporučuje současný standard sázet na jaře. Jsou citlivější a čerstvě vysazený stromek by mohl první zimu zvládnout hůř než odolnější jabloň nebo hrušeň. Jestli tedy máte doma prostokořennou broskvoň nebo meruňku a přemýšlíte, zda ji ještě v listopadu zasadit, bezpečnější volbou je počkat na jaro.
Právě tady se někdy rady zahrádkářů rozcházejí. Meruňka zasazená na podzim samozřejmě nemusí automaticky uhynout a v teplé chráněné poloze může zimu přežít bez potíží. Když ale máme možnost vybrat si mezi podzimem a jarem, odborné doporučení dává u těchto teplomilnějších druhů přednost jaru. Podobně se běžně doporučuje jarní výsadba broskvoní a mandloní.
Jiná situace je u stromků prodávaných v kontejnerech. Ty mají kořeny schované v substrátu a při přesazování se jim kořenový systém téměř nenaruší. Termín jejich výsadby je proto mnohem volnější než u prostokořenných sazenic. Ani kontejnerový stromek bych ale nesázela do zmrzlé nebo rozbahněné půdy jen proto, že to technicky ještě jde. Listopadová výsadba má smysl tehdy, když můžeme připravit normální výsadbovou jámu a zeminu kolem kořenů dobře usadit.
U prostokořenného stromku se před zasazením podíváme hlavně na kořeny. Neměly by být vyschlé, polámané ani nahnilé. Pokud stromek přivezeme ze školky a nemůžeme ho hned zasadit, nenecháme kořeny ležet několik hodin na větru nebo na slunci. Před výsadbou je možné je na několik hodin namočit do vody. Výsadbová jáma musí být dostatečně široká, aby se kořeny vešly bez násilného ohýbání.
Pozor také na hloubku. Stromek nemá skončit hluboko v zemi jen proto, že jsme vykopali velkou jámu. Standard doporučuje strom na generativní podnoži zasadit přibližně do stejné hloubky, v jaké rostl ve školce. U stromku na vegetativní podnoži může být výsadba o něco hlubší, ale místo štěpování musí zůstat nad zemí.
Po zasazení půdu kolem stromku přišlápneme, aby u kořenů nezůstaly velké vzduchové kapsy, a pořádně zalijeme. To platí i v listopadu. Chladné počasí totiž neznamená, že čerstvě vysazený strom vodu nepotřebuje. Ve větrné poloze nebo u vyššího stromku přidáme kůl a na neoplocené zahradě rovnou myslíme také na ochranu kmínku před zajíci a další zvěří. Ochranu nových výsadeb před okusem zdůrazňuje i aktualizovaný standard AOPK.
Není tedy potřeba odkládat nákup jabloně nebo hrušně jen proto, že kalendář ukazuje listopad. Dokud půda nezamrzla, může být právě teď pro prostokořenný stromek velmi dobrá chvíle. Jabloně, hrušně, slivoně, třešně a višně můžeme sázet, zatímco broskvoně, mandloně, meruňky a ořešáky bych nechala na jaro. A pokud už zem nejde rozumně vykopat nebo stojí ve výsadbové jámě voda, nemá cenu bojovat s počasím. Stromek je lepší správně založit a výsadbu dokončit v příhodnější chvíli.
Zdroje:
https://ceskyles.aopk.gov.cz/documents/20121/1199961/02003_Funkcni_vysadby_ov._dr._v_zemedelske_krajine_2023
https://www.ceskestavby.cz/clanky/listopad-v-zahrade-sklizen-a-zazimovani-21506.html
https://ceskyles.aopk.gov.cz/web/cz/-/zverejnili-jsme-novy-standard-k-vysadbam-ovocnych-drevin
https://www.asz.cz/clanek/13006/ovocnaruv-rok-zari-a-rijen-konec-leta-a-zacatek-podzimu/
