Článek
Kdo by čekal, že komik, jehož humor znají celé generace, bude žít v bytě, kde je každý kout odrazem klidu a čtenářské vášně. Lukáš Pavlásek působí v soukromí zcela jinak než na jevišti. S manželkou, půvabnou manažerkou, si vytvořili prostor, který je víc než jen domov. Je to svět knih, kytar a drobných detailů, které dávají věcem duši.
Jeho byt má osobitý charakter. Zdi lemují police plné románů, poezie i Pavláskových vlastních textů. Nejde o žádný minimalistický interiér, spíš o místo, kde každý předmět něco vypráví. Pavlásek kdysi přiznal, že styl, kdy je v bytě hodně knihoven, je mu nejbližší, a stejný vztah ke knihám má i jeho žena. Díky tomu se jejich domov proměnil v prostor, kde se dá číst, tvořit i ztratit v myšlenkách.
Jeho pracovna je srdcem bytu. Na stole se kupí zápisníky, poblíž stojí kytary, nad nimi se tyčí knihovna, která by mohla vyprávět o cestách od dětství až po současnost. Pavlásek v ní nachází inspiraci i útočiště, když potřebuje vypnout. Právě tady vznikají jeho texty, nápady i chvíle klidu. Rád říká, že v této místnosti může cestovat od Bullerbynu po New York, aniž by musel opustit domov.
Proměna bytu přišla nenápadně, s příchodem jeho ženy. Když se po letech vztahu vzali, žádná dramatická změna nenastala. Pavlásek s nadsázkou poznamenal, že měl dost času zvyknout si na ženskou ruku, která do prostoru vnesla jemnost, vůni i pořádek. Tam, kde dřív stály jen knihy a pracovní poznámky, se objevily květiny, svíčky a doplňky, které dodaly domovu teplo.
Komik s úsměvem říká, že se se ženou shodnou v jedné zásadní věci: její vkus je prý lepší než jeho. Výsledkem je harmonické prostředí, kde se spojuje praktičnost s estetikou. Kuchyň působí prostě a přirozeně, obývací pokoj je plný knih, poznámek a drobných rekvizit z vystoupení. Nic nepůsobí přehnaně, a právě proto má byt kouzlo obyčejnosti.
Pavlásek se netají tím, že se nerad zbavuje věcí. Schovává si první hodinky, sešity s básněmi, knížky z dětství i drobnosti z táborů. Má rád předměty, které v sobě nesou příběh. Přiznává také, že často začne něco sbírat a brzy zase přejde k jiné sbírce. Manželka to sleduje s pobavením i trochou zoufalství, protože byt se prý občas plní věcmi, které by jiní dávno vyhodili.
Jeho žena má cit pro detaily a dokáže i obyčejný den proměnit v malý svátek. Vůně svíček, květiny na stole a drobné dekorace dodávají prostoru pocit domova. Každý předmět má svůj význam, nic tu není náhodou.
Když se přiblíží prosinec, byt se promění. Pavláskova manželka se s nadšením vrhá do výzdoby a na Vánoce se těší už od začátku roku. Všude se rozsvítí světýlka, zní hudba a byt se promění v malé sváteční království. Pro Pavláska jsou tyto chvíle symbolem klidu a jistoty. Přestože je jeho život plný smíchu a vystoupení, za dveřmi domova vládne ticho, které má vlastní rytmus a krásu.
Zdroje:
