Článek
Začalo to nenápadně. Jana byla poslední dobou často v práci, měla více schůzek, později chodila domů. Klasické příznaky nevěry. Když jsem v jejím telefonu našel zprávy od Tomáše, nebyl jsem překvapený. Ale obsah těch zpráv mě šokoval. „Řekla jsi mu už o nás? O tom, že bychom mohli být všichni spolu?“ psal Tomáš. Nechápal jsem. Všichni spolu? Co to znamená? Jana mi to musela vysvětlit - Tomáš je bisexuální a má zájem o oba z nás.
Byl jsem v šoku. Nikdy jsem o mužích takhle nepřemýšlel. Nebo možná ano, ale nikdy jsem si to nepřipustil. Najednou se mi hlavou honily myšlenky, které jsem nikdy předtím neměl. Nebo jsem je potlačoval? Jana mi vysvětlila, že s Tomášem nejde jen o sex. Že je to o spojení, o pochopení, o lásce ve všech jejích podobách. Že by chtěla, abychom byli všichni tři spolu. Jako rodina. Jako partneři.
Nejdřív jsem byl naštvaný. Cítil jsem se podvedený, zrazený. Ale pak jsem začal přemýšlet. O sobě, o své sexualitě, o tom, co vlastně v životě chci. Uvědomil jsem si, že i já jsem občas měl myšlenky, které jsem považoval za nenormální. Setkání s Tomášem bylo zvláštní. Čekal jsem arogantního svůdce, ale potkal jsem citlivého, inteligentního muže. Muže, který rozuměl mým zmatkům, mým pochybnostem. Muže, který mi pomohl pochopit věci o sobě samém.
Dnes, po půl roce, žijeme všichni tři spolu. Není to jednoduché - společnost není připravená na takové vztahy. Rodina to nechápe, přátelé se odvrátili. Ale jsme šťastní. Opravdově, upřímně šťastní. Zjistil jsem, že láska nemá hranice pohlaví. Že můžete milovat muže i ženu současně. Že bisexualita není fáze nebo zmatek - je to součást toho, kdo jsem.
Proto píšu tento příběh. Pro všechny, kdo se bojí přiznat sami sobě, kým jsou. Pro ty, kdo si myslí, že láska musí být podle společenských pravidel. A hlavně pro ty, kdo se bojí změny, i když cítí, že by mohla vést ke štěstí. Protože někdy největší překvapení v životě mohou vést k největšímu štěstí. I když ta cesta není jednoduchá a vyžaduje odvahu být sám sebou.
A Janě? Té děkuji. Za to, že měla odvahu být upřímná. Za to, že mi ukázala novou cestu. Za to, že mi pomohla objevit, kým skutečně jsem. Protože láska nezná hranice. A štěstí může mít mnoho podob - i takových, které jsme si nikdy neuměli představit.
