Článek
Každý dostal něco po babičce
Babiččin byt bylo po její smrti potřeba vyklidit. Samotný byt zdědil její syn, Luciin strýc, zatímco chalupa připadla Luciině mamince. Babička ale pamatovala i na všech pět vnoučat a každému odkázala nějakou věc, kterou měla ráda. Jeden si odnesl obraz, další hodiny nebo porcelán. Lucii připadl starý šicí stroj. Právě u něj babičku jako malá často vídala. „Když mi řekli, že stroj bude můj, sourozenci se začali smát. Věděli totiž, že ruční práce nikdy nebyla moje silná stránka.“ Lucii to ale nevadilo. Naopak si řekla, že se na něm konečně zkusí naučit alespoň něco jednoduchého.
Nejdřív ho bylo potřeba dát do pořádku
Stroj několik let nikdo pořádně nepoužíval. Byl zaprášený, zadrhával se a potřeboval vyčistit a promazat. Lucie proto poprosila známého, který se ve starších šicích strojích vyznal, aby se na něj podíval. „Nechtěla jsem šít šaty ani nic složitého. Říkala jsem si, že bych se mohla naučit třeba zkrátit závěs nebo ušít povlak na polštář.“ Sourozenci si ji dál dobírali a tvrdili, že stroj stejně za pár měsíců skončí někde ve sklepě. Ona si z toho nic nedělala. Chtěla ho zachránit už jen proto, že patřil babičce.
Ve spodní zásuvce něco překáželo
Při čištění bylo potřeba vyndat také věci ze zásuvek v dřevěné skříňce pod strojem. V horních ležely nitě, cívky, knoflíky, jehly a několik starých střihů. Úplně spodní zásuvka ale nešla pořádně otevřít. Něco za ní překáželo. Když ji nakonec vytáhli celou, našli vzadu malou krabičku. „Myslela jsem, že v ní budou zase nějaké knoflíky nebo drobnosti na šití. Babička podobné věci schovávala všude.“ Když ji Lucie otevřela, zůstala chvíli úplně zticha. Uvnitř byly zlaté řetízky, prsteny, náušnice a několik dalších šperků. Některé si dokonce pamatovala z doby, kdy je babička ještě nosila.
Nakonec se už nikdo nesmál
Nikdo netušil, proč babička šperky ukryla právě tam a snad na ně časem i zapomněla. Lucie o nálezu samozřejmě řekla celé rodině. Samotný stroj si ale nechala, nechala ho opravit a vyčistit a postavila si ho doma na místo, kde na něj každý den vidí. „Celou dobu se mi smáli, že jsem dostala nejhorší dědictví. Nakonec právě ten starý stroj ukrýval něco, o čem nikdo z nás neměl ani tušení.“ Starý šicí stroj si Lucie nechala. Původně ho chtěla jen vyčistit a naučit se na něm šít. Nakonec jí ale připomíná hlavně den, kdy v jeho spodní zásuvce našla něco, o čem celá rodina neměla ani tušení.
