Článek
Kdo podniká jako OSVČ, ten ví, že odevzdáním daňového přiznání to ještě nekončí. Hned nato přichází na řadu přehled pro zdravotní pojišťovnu a také pro Českou správu sociálního zabezpečení. Na první pohled to může vypadat jako další úřední formalita, kterou člověk rychle odbude. Jenže právě u přehledů se chybuje častěji, než by se mohlo zdát. Někdo si splete termín, jiný neuhlídá doplatek a další začne pozdě platit nové zálohy.
Dnes už je výhoda v tom, že formuláře umí hodně věcí spočítat samy. Na portálech zdravotních pojišťoven i ČSSZ stačí většinou vyplnit vstupní údaje a systém zbytek dopočítá. To ale neznamená, že je možné nad tím mávnout rukou. Pořád je potřeba vědět, co do přehledu patří a co ne. Do výpočtu se totiž zahrnují jen příjmy ze samostatné výdělečné činnosti. Ostatní příjmy z daňového přiznání, třeba ze zaměstnání, pronájmu nebo kapitálového majetku, do toho nevstupují.
U zdravotního pojištění je vyměřovacím základem polovina daňového základu. Z této částky se pak vypočítá pojistné sazbou 13,5 procenta. Pokud by ale vyšlo příliš nízké, nastupuje minimální vyměřovací základ. Právě proto může být skutečná částka vyšší, než člověk na první pohled čekal. V přehledu se pak porovná, kolik už bylo během roku zaplaceno na zálohách, a výsledek ukáže, zda vznikl přeplatek, nebo nedoplatek.
A právě u nedoplatku je potřeba zbystřit. Neplatí se až někdy později podle obecné lhůty, ale do osmi dnů od podání přehledu. To je detail, který řadě lidí unikne. Když přehled odešlou dřív, začne jim běžet osmidenní lhůta dřív. Nová výše záloh se pak začíná platit už za měsíc, ve kterém byl přehled podán. Jinými slovy, žádné velké otálení se tady nevyplácí.
Trochu jiná situace nastává u těch, kdo nepodnikají naplno. Třeba u studentů, důchodců nebo lidí na rodičovské dovolené. U nich se minimální vyměřovací základ na zdravotní pojištění neuplatní. Podobně jsou na tom i ti, kteří mají podnikání jen jako vedlejší činnost vedle zaměstnání, pokud je zaměstnání jejich hlavním zdrojem příjmů a odvody z něj byly hrazeny v potřebné výši. I tady je ale důležité všechno správně označit v přehledu, jinak v tom může vzniknout zmatek.
U sociálního pojištění je výpočet nastavený trochu jinak. Vyměřovacím základem je 55 procent dílčího základu daně z příjmů ze samostatné činnosti. Z této částky se počítá pojistné na důchodové pojištění sazbou 29,2 procenta. Také tady se nakonec porovnají uhrazené zálohy s vypočtenou povinností a vyjde, zda má OSVČ něco doplatit, nebo naopak vznikl přeplatek. Pokud vyjde nedoplatek, i tady je potřeba zaplatit ho do osmi dnů od podání přehledu.
U hlavní činnosti přitom platí, že zálohy nemohou spadnout pod zákonné minimum. Pokud vypočtená částka vyjde nižší, stejně se musí platit alespoň minimální záloha pro daný rok. U vedlejší činnosti je situace mírnější, ale i tam je potřeba hlídat rozhodnou částku. Pokud ji podnikatel za rok překročí, vzniká mu účast na sociálním pojištění a s ní i povinnost doplatit pojistné a začít hradit zálohy.
Termíny je letos opravdu dobré nepodcenit, protože nejsou u obou institucí úplně stejné a právě v tom se dá snadno udělat chyba. U zdravotní pojišťovny platí, že kdo nemá povinnost podávat daňové přiznání, musí přehled odevzdat do 8. dubna 2026. Pro většinu ostatních OSVČ pak vychází termín na 4. května 2026. Pokud ale někdo podával daňové přiznání elektronicky až po 1. dubnu, může zdravotní pojišťovně přehled dodat až do 4. června. A v případě, že přiznání zpracovává daňový poradce, posouvá se termín až na 3. srpna 2026.
U ČSSZ je situace podobná, ale ne úplně stejná. A právě tady bývá největší prostor pro omyl. Jestli bylo daňové přiznání podané v běžné lhůtě, přehled se odevzdává do 4. května 2026. Kdo ale podával přiznání elektronicky později, po 1. dubnu, musí si pohlídat kratší termín než u zdravotní pojišťovny, protože Česká správa sociálního zabezpečení chce přehled už do 1. června 2026. Pokud vše řeší daňový poradce, zůstává i tady termín 3. srpna 2026.
Je to drobnost, ale přesně na takových detailech se člověk může zbytečně spálit. Stačí si zapamatovat, že prodloužená lhůta po elektronickém podání daňového přiznání není u zdravotní pojišťovny a ČSSZ stejná. A kdo si chce ušetřit stres, ten udělá nejlépe, když přehledy nenechá na poslední dny. U těchto povinností se totiž nevyplácí spoléhat na to, že je času ještě dost.
Ve výsledku nejde o nic složitého, když má člověk jasno v základních pravidlech. Největší problém bývá spíš v nepozornosti než v samotném výpočtu. Přehledy je dobré si otevřít včas, projít si údaje a nenechat všechno na poslední večer. U podnikání je administrativy dost i tak, takže je škoda si přidělávat další starosti jen kvůli tomu, že utekl termín nebo se zapomnělo na doplatek.
Zdroje: https://eportal.cssz.cz/web/portal/-/tiskopisy/osvc-2025
https://www.vzp.cz/o-nas/nejcasteji-resite/otazka/jak-podat-prehled-o-vysi-danoveho-zakladu-osvc-a-jake-jsou-terminy
https://www.vzp.cz/o-nas/tiskove-centrum/otazky-tydne/elektronicke-podani-prehledu-osvc
