Článek
Bazalka patří mezi bylinky, které si člověk snadno zamiluje. Stačí se jí dotknout a hned provoní celou kuchyň. Hodí se k rajčatům, těstovinám, do salátů i domácího pesta. Mnoho lidí si ji proto každé jaro přinese domů v květináči nebo ji vysadí do truhlíku na balkon. Jenže právě u bazalky se často ukáže, že úplně nenáročná není. Ne proto, že by potřebovala složitou péči, ale proto, že nesnese krajnosti.
Největší problém bývá zálivka. Někdo ji zalévá každý den, protože má pocit, že bylinka na slunci musí mít stále hodně vody. Jiný na ni naopak pár dní zapomene a pak se diví, že listy povadnou, změknou a ztratí svěží barvu. Bazalka chce něco mezi. Půdu vlhkou, ale ne mokrou. A právě v tom je celé kouzlo.
Pokud bazalku pěstujete v květináči, vždy se nejdřív podívejte na substrát. Vrchní vrstva může mezi zálivkami lehce proschnout. Neznamená to, že má být hlína tvrdá a popraskaná, ale neměla by být pořád rozbahněná. Když do ní strčíte prst a cítíte vlhkost, ještě chvíli počkejte. Když je horní centimetr až dva sušší, je čas zalít. Tohle jednoduché pravidlo je spolehlivější než jakýkoli pevný rozvrh.
Velkou chybou je také voda v podmisce. Bazalka nemá ráda, když její kořeny stojí ve vodě. Začne se dusit, kořínky mohou zahnívat a rostlina pak najednou vypadá, jako by měla málo vláhy, i když je ve skutečnosti přelitá. Listy ochabnou, stonek ztrácí pevnost a celá bylinka působí unaveně. Pokud po zalití zůstane v podmisce voda, po pár minutách ji vylijte. Květináč by měl mít drenážní otvory, jinak je pěstování bazalky zbytečně riskantní.
Zalévat je nejlepší přímo ke kořenům. Listy by se zbytečně neměly máčet, hlavně v interiéru, kde vzduch tolik neproudí. Mokré listy mohou být náchylnější k plísním a skvrnám. V létě se vyplatí zalévat ráno nebo navečer, kdy se voda tak rychle neodpaří. Studená voda přímo z kohoutku bazalce také moc neprospívá. Ideální je odstátá voda pokojové teploty. Je to drobnost, ale u bylinek v květináči bývají právě drobnosti často rozhodující.
Bazalka má ráda teplo a světlo, ale nemusí nutně stát celý den na prudkém poledním úpalu. Na jižním parapetu za sklem se může snadno přehřívat. V takovém prostředí substrát rychle vysychá a listy se mohou pálit. Lepší je světlé místo s ranním nebo odpoledním sluncem, případně balkon, kde má dostatek světla, ale není celý den vystavená nejostřejším paprskům. Ven ji vysazujte až po jarních mrazících. Chlad jí nesvědčí a dokáže ji zastavit v růstu.
Důležitý je také substrát. Bazalka potřebuje zeminu lehkou, výživnou a propustnou. Těžká utužená půda drží vodu příliš dlouho, a to je přesně prostředí, ve kterém se kořenům nedaří. Pokud ji pěstujete v truhlíku, vyplatí se použít substrát pro bylinky nebo zahradnický substrát vylehčený trochou písku či perlitu. Na dno nádoby můžete dát drenážní vrstvu. Není to žádná věda, ale pomůže to odvést přebytečnou vodu pryč.
Mnoho lidí dělá ještě jednu chybu. Bazalku jen otrhávají po jednotlivých lístcích. Když potřebují pár lístků do kuchyně, vezmou ty největší a rostlinu nechají dál růst nahoru. Jenže bazalka pak vytáhne jeden dlouhý stonek, řídne a postupně slábne. Mnohem lepší je ji pravidelně zaštipovat nebo stříhat. Jakmile má několik pater listů, ustřihněte vrchol těsně nad místem, kde z paždí listů vyrůstají malé nové lístečky. Rostlina se v tom místě rozvětví a místo jednoho výhonu vytvoří dva nové.
Tímto způsobem bazalku udržíte hustou a silnou. Po každém střihu jí dejte pár dní čas, aby obrazila. Když budete postup opakovat, získáte krásně košatou rostlinu, ze které budete sklízet mnohem déle. Platí jednoduché pravidlo: bazalka se nesmí nechat jen vytahovat do výšky. Čím pravidelněji ji budete rozumně stříhat, tím lépe poroste.
Jakmile začne nasazovat květy, je dobré je odstranit. Bazalka je jednoletá rostlina a kvetení ji výrazně vyčerpává. Listy pak mohou být tužší, méně jemné a chuť se změní. Pokud ji pěstujete hlavně pro kuchyni, květy průběžně odlamujte. Rostlina tak bude dál tvořit listy a neztratí tolik síly.
S hnojením to nepřehánějte. Bazalka sice potřebuje živiny, ale příliš mnoho hnojiva jí neudělá lepší chuť. Naopak může růst rychle, ale listy nebudou tak voňavé. Stačí slabší organické hnojivo jednou za několik týdnů. Pokud máte kvalitní substrát a rostlina pravidelně obrůstá, není potřeba ji přikrmovat každou chvíli.
Dobře pěstovaná bazalka není jen ozdoba na parapetu. Čerstvé listy obsahují aromatické silice, antioxidanty a látky, které se tradičně spojují s podporou trávení i celkové svěžesti organismu. Samozřejmě z ní není zázračný lék, ale jako čerstvá bylinka má v jídelníčku své místo. A hlavně dodá jídlu chuť, kterou sušené koření nikdy úplně nenahradí.
Když se bazalce nedaří, často není nutné hledat složitý důvod. Většinou jde o vodu, světlo nebo špatné stříhání. Pokud má propustnou půdu, květináč s odtokem, pravidelnou, ale střídmou zálivku a občasný střih, dokáže růst překvapivě bujně. A přesně to je na ní krásné. Stačí ji nepřelévat, nenechat ji trpět suchem a nebát se ji seříznout. Odmění se vám svěžími listy, které budou vonět létem i uprostřed obyčejného všedního dne.
Zdroje:
iDNES.cz, Royal Horticultural Society, Utah State University Extension, University of Minnesota Extension, Hornbach
