Článek
Když se řekne slunéčko, většina z nás si vybaví malého červeného broučka s černými tečkami. Působí mile, skoro až nevinně. Jenže na zahradě je to ve skutečnosti malý lovec, který odvádí obrovský kus práce. Slunéčko sedmitečné patří k nejlepším přirozeným pomocníkům v boji proti mšicím, a právě proto by si ho měl každý zahrádkář hýčkat.
Mšice dokážou během krátké chvíle potrápit růže, zeleninu, ovocné keře i mladé výhony okrasných rostlin. Objevují se nenápadně, ale jakmile se rozmnoží, rostliny rychle slábnou. Listy se kroutí, výhony se deformují a celá rostlina začne chřadnout. V takové chvíli řada lidí sáhne po postřiku. Jenže právě tady bývá škoda zasahovat hned. Pokud se na zahradě drží slunéčka, často zvládnou mšice zlikvidovat sama a mnohem šetrněji.
Slunéčko sedmitečné, latinsky Coccinella septempunctata, je u nás nejznámějším druhem slunéčka. Dorůstá asi pěti až devíti milimetrů a poznáte ho podle sedmi teček na červených krovkách. Někdo mu říká beruška, jiný berunka nebo sluníčko. Ať už používáte jakýkoli název, jedno je jisté. Na zahradě má své pevné místo a rozhodně tam není jen do počtu.
Jeho hlavní potravou jsou listové mšice. Vyhledává je na květinách, zelenině i na planě rostoucích rostlinách. Dospělé slunéčko je velmi pilné, ale ještě větší jedlíci jsou jeho larvy. Právě ty bývají pro zahradu často největším přínosem. Jenže mnoho lidí netuší, jak larva slunéčka vypadá, a považují ji za škůdce. To je škoda. Larva je protáhlá, tmavá a na první pohled vůbec nepůsobí roztomile, ale ve skutečnosti jde o mimořádně užitečného pomocníka.
Z vlastní zkušenosti vím, že kdo se naučí larvy slunéček poznat, začne se na svou zahradu dívat trochu jinak. Najednou totiž vidí, že příroda nepracuje proti nám, ale často za nás. Stačí jí dát čas. Larva slunéčka během svého vývoje spotřebuje obrovské množství mšic a na napadených rostlinách dokáže udělat větší službu než kdejaký postřik.
Kolem slunéček se navíc drží několik omylů. Třeba ten, že počet teček ukazuje stáří brouka. To ale neplatí. Počet teček u slunéčka opravdu neprozrazuje, kolik mu je let, jak se často traduje. Ukazuje jen to, o jaký druh jde. A těch není málo. Slunéček existuje velké množství a nejsou všechna stejná. Liší se nejen vzhledem, ale i tím, čím se živí. Většina z nich je pro zahradu užitečná, jen každé pomáhá trochu jinak. Jedno se pustí hlavně do mšic, jiné si poradí i s molicemi, sviluškami nebo puklicemi. Najdou se dokonce i druhy, které se živí padlím. Právě proto není dobré házet všechna slunéčka do jednoho pytle, i když to tak na první pohled svádí.
Zajímavé je i to, jak chytře si slunéčka poradila s rozmnožováním. Samička neklade vajíčka náhodně, ale vybírá si místa, kde budou mít larvy hned po vylíhnutí co žrát. Nejčastěji je proto najdete na spodní straně listů v blízkosti kolonií mšic. Jakmile se larvy objeví, nemusí potravu složitě hledat a hned se pustí do práce. I proto bývá jejich přítomnost na napadených rostlinách znát docela rychle.
Během vývoje projde slunéčko několika stádii. Z vajíček se líhnou larvy, které několikrát svlékají kůži, poté se zakuklí, a nakonec se objeví dospělý brouk. Čerstvě vylíhlé slunéčko přitom nemusí mít hned typickou podobu, jakou známe. Zbarvení i kresba se vyvíjejí postupně. Málokdo to ví, ale celý ten proces je docela fascinující. Na zahradě tak často probíhá malý přírodní zázrak, aniž bychom si ho vůbec všimli.
Slunéčko si umí poradit i s nebezpečím. Když se cítí ohrožené, často spadne k zemi a předstírá, že je mrtvé. Kromě toho vylučuje žlutavou tekutinu, která chutná predátorům velmi nepříjemně. I díky tomu má v přírodě slušnou šanci na přežití. Podobnou ochranu mají i larvy a kukly. Je vidět, že i tak drobný tvor má obranné mechanismy promyšlené do detailu.
Pro zahrádkáře je ale nejpodstatnější jiná otázka. Jak si slunéčka na zahradě udržet. Odpověď není složitá, jen někdy vyžaduje trochu trpělivosti. Základem je nepoužívat zbytečně chemické postřiky. Jakmile postřikem zlikvidujete mšice i další drobný hmyz, vezmete slunéčkům potravu. A bez potravy na zahradě dlouho nezůstanou. Pokud chcete, aby vám pomáhala, musíte jim dát prostor.
Důležitá je také pestrost zahrady. Čím víc různých rostlin, koutů a přirozených úkrytů, tím lépe se v ní užitečný hmyz drží. Sterilně uklizená zahrada, kde je všechno hned sestříhané, shrabané a ošetřené chemií, sice může na první pohled působit dokonale, ale pro užitečné pomocníky nebývá příliš přívětivá. Přírodní rovnováha funguje nejlépe tam, kde má život prostor.
Je ale pravda, že ne každé slunéčko budí jen nadšení. V posledních letech se často mluví o slunéčku asijském, které se rozšířilo i u nás. Na první pohled může působit podobně, ale bývá mnohem proměnlivější ve zbarvení i počtu teček. Právě to lidi často mate. Slunéčko asijské se také živí mšicemi, jenže má jednu zásadní nevýhodu. Chová se invazivně a vytlačuje původní druhy.
Kromě toho na podzim často zalétává do domů a bytů, kde hledá místo k přezimování. Ve větším množství bývá obtěžující a někteří lidé na něj reagují i citlivěji. Právě kvůli němu se občas objevuje otázka, zda je slunéčko pomocník, nebo škůdce. U běžného slunéčka sedmitečného je ale odpověď jasná. To je pro zahradu velmi cenné a zaslouží si ochranu.
A právě tady bývá dobré rozlišovat. Naše původní slunéčko sedmitečné je užitečný, nenápadný a velmi pracovitý pomocník. Když ho na zahradě vidíte, je to dobré znamení. Ukazuje to, že zahrada není mrtvá a že v ní stále fungují přirozené vztahy mezi rostlinami a hmyzem. V době, kdy se všechno řeší okamžitě a často chemicky, je to vlastně dost cenná zpráva.
Osobně mám slunéčka na zahradě ráda právě proto, že připomínají jednu jednoduchou věc. Ne všechno musíme řešit hned a za každou cenu. Někdy je lepší chvíli počkat, dívat se a nechat přírodu pracovat. Často nás překvapí, jak dobře to umí. A slunéčko sedmitečné je toho krásným důkazem. Je malé, nenápadné, ale pro zdravou zahradu má mnohem větší význam než si spousta lidí uvědomuje.
Pokud tedy na jaře nebo v létě objevíte na růžích, fazolích nebo třeba na mladých výhonech ovocných keřů slunéčko nebo jeho larvy, berte to jako dobrou zprávu. Vaše zahrada má spojence, který pracuje tiše, zadarmo a bez zbytečné chemie. A právě takoví pomocníci mají v dnešní zahradě cenu zlata.
Zdroje:
CABI Digital Library – Coccinella septempunctata (seven-spot ladybird)
PubMed Central – Aphids-induced plant volatiles affect diel foraging behavior of Coccinella septempunctata
EPPO Global Database – Harmonia axyridis (Harlequin ladybird): an invasive species which continues to spread within Europe
NERC Open Research Archive – Harmonia axyridis in Europe: spread and distribution of a non-native coccinellid
