Článek
Když jahody doplodí, mnoho lidí si oddechne, záhon nechá být a vrátí se k němu až na jaře. Jenže právě to je jedna z nejčastějších chyb. Jahodník sice už nenese plody, ale rozhodně neodpočívá. V druhé polovině léta zakládá nové listy, posiluje kořeny a připravuje se na další sezonu. Pokud je v této době slabý, zarostlý, suchý nebo nemocný, projeví se to příští rok menší úrodou.
Srpen je pro jahody důležitý hlavně proto, že si rostlina začíná připravovat květní pupeny pro příští rok. Nejde tedy jen o úklid záhonu, ale o základ budoucí sklizně. Kdo jahodám po odplození věnuje trochu péče, má mnohem větší šanci, že budou na jaře silné a v červnu obsypané květy.
Prvním krokem je vyčištění jahodiště. Staré listy bývají po sklizni unavené, zasychají, leží na zemi a často se na nich objevují skvrny. Mohou být napadené houbovými chorobami, hlavně bílou nebo červenou skvrnitostí. Takové listy už rostlině mnoho nepřinesou. Naopak se z nich mohou choroby dál šířit.
U starších zdravých jahodníků je možné po sklizni odstranit většinu starých listů. Dělejte to ale opatrně. Nejdůležitější je nepoškodit srdéčko rostliny, tedy střed, ze kterého vyrůstají nové listy. Když ho seříznete příliš nízko nebo ho utrhnete, jahodník se může vážně poškodit. Proto je lepší vzít nůžky a pracovat pomalu než záhon bez rozmyslu posekat až u země.
Nemocné listy ze záhonu odneste pryč. Pokud jsou silně napadené, nedávejte je raději do kompostu. Mohly by se z nich choroby vrátit zpět do zahrady. U mladých jahodníků, které jste sázeli teprve letos, radikální sestřih nedělejte. Stačí odstranit jen suché, polámané nebo skvrnité listy.
Další věc, kterou je potřeba v srpnu řešit, jsou šlahouny. Jahodník je tvoří přirozeně, protože se jimi rozmnožuje. Na dlouhých výhonech vznikají malé dceřiné rostlinky, které mohou zakořenit a vytvořit nový trs. Jenže pro mateřskou rostlinu je to velká zátěž.
Pokud necháte všechny šlahouny volně růst, jahodník do nich vloží hodně síly. Ta mu pak může chybět při tvorbě květních pupenů a při přípravě na zimu. Proto šlahouny, které nepotřebujete na množení, odstřihněte. Netrhejte je silou, protože byste mohli poškodit kořeny nebo celý trs vyviklat.
Jestli si chcete založit nové jahody z vlastních sazenic, vyberte jen ty nejsilnější. Nejlepší bývají první dceřiné rostlinky na šlahounu, které vyrůstají nejblíž mateřské rostlině. Měly by pocházet ze zdravých, silných a dobře plodících jahodníků. Slabé, nemocné nebo příliš vzdálené sazeničky se většinou nevyplatí nechávat.
Po vyčištění záhonu přichází na řadu půda. Jahody koření mělce, proto kolem nich nepracujte hluboko. Stačí záhon opatrně nakypřit, odstranit plevel a starý mulč, ve kterém se mohli držet slimáci nebo zárodky chorob. Pokud jste měli pod jahodami slámu, zbytky po sezoně raději vyhrabte a nahraďte je čerstvým materiálem až ve chvíli, kdy bude záhon čistý.
Velmi důležitá je také zálivka. To, že jahody už neplodí, neznamená, že vodu nepotřebují. Právě v suchém srpnu mohou rostliny hodně strádat. Když mají nedostatek vláhy v době, kdy zakládají budoucí květy, může být příští úroda slabší. Zalévejte proto pravidelně, ale ne přes listy. Nejlepší je voda přímo ke kořenům, ideálně ráno nebo dopoledne.
S hnojením je potřeba zacházet rozumně. Jahody po sklizni potřebují doplnit živiny, ale není dobré je přehnat dusíkem. Ten by podpořil bujný růst listů, které by do zimy nemusely dobře vyzrát. Lepší je použít hnojivo určené přímo pro jahody, případně dobře vyzrálý kompost. Rostliny by měly zesílit, obnovit listovou plochu a vytvořit zdravé kořeny, ne se jen rychle zazelenat.
Srpen je také vhodný čas na obnovu starého jahodiště. Jahody sice dokážou na jednom místě růst několik let, ale nejlepší úrodu dávají obvykle první dva až tři roky. Starší porost slábne, plody bývají menší a rostliny jsou náchylnější k chorobám. Pokud už jahodiště vypadá unaveně, hodně prosychá, má drobné plody a často nemocné listy, je lepší založit nový záhon.
Nové jahody nesázejte hned na stejné místo, kde rostly ty staré. Půda bývá vyčerpaná a mohou v ní zůstávat choroby i škůdci. Ideální je dát jahodám nový záhon po cibuli, česneku, raných bramborách nebo luštěninách. Půdu před výsadbou dobře připravte, zapravte kompost a nechte ji slehnout. Jahody nemají rády čerstvě překopanou kyprou zem, do které se po zalití propadnou.
Při výsadbě si hlídejte hlavně hloubku. Srdéčko jahodníku musí být přesně na úrovni půdy. Když ho zahrnete zeminou, může zahnívat. Když bude naopak moc vysoko, rostlina bude zasychat nebo ji později poškodí mráz. Mezi jednotlivými sazenicemi nechte zhruba 30 až 40 centimetrů. Jahody potřebují vzduch a prostor, jinak se v hustém porostu snáze drží vlhkost a choroby.
Na první pohled se může zdát, že srpnová péče o jahody je práce navíc. Ve skutečnosti je to ale jedna z nejdůležitějších věcí, kterou pro příští úrodu můžete udělat. Vyčistit listy, odstřihnout šlahouny, zalít, přihnojit a případně obnovit staré sazenice není složité. Rozdíl ale poznáte na jaře, kdy budou rostliny silnější, zdravější a lépe připravené kvést.
Jahody si úrodu na další rok nezačínají chystat až v dubnu. Dělají to už v srpnu, kdy si jich po sklizni mnoho lidí přestane všímat. A právě v tom je celé tajemství. Kdo se o jahodiště postará teď, nebude se příští rok divit, proč má málo květů a drobné plody.
Zdroje:
https://sever.rozhlas.cz/pece-o-jahodnik-po-sklizni-i-nova-vysadba-9626355
https://extension.umn.edu/agriculture/specialty-crops/commercial-fruit-production/strawberry-farming/strawberry-end-season-renovation
https://yardandgarden.extension.iastate.edu/how-to/renovation-june-bearing-strawberries
https://extension.oregonstate.edu/catalog/ec-1307-growing-strawberries-your-home-garden
https://extension.unh.edu/resource/growing-fruit-strawberries-fact-sheet
