Článek
Jahody patří k nejoblíbenějším druhům ovoce na zahradě a zároveň i k těm, které se probouzejí poměrně brzy. Jakmile se oteplí, začnou rychle růst, tvořit nové listy, nasazovat květy a připravovat se na plodnost. A právě v této chvíli je potřeba jim trochu pomoci. Bez správné výživy sice přežijí, ale úroda bývá slabší, plody menší a chuť často zdaleka není tak výrazná, jak bychom si přáli.
Než se pustíte do samotného hnojení, je dobré dát do pořádku celý záhon. Jahody po zimě obvykle nevypadají zrovna reprezentativně. Staré a poškozené listy je potřeba odstřihnout, půdu mezi rostlinami jemně nakypřit a odstranit plevel, který jim zbytečně bere sílu. Pokud některé sazenice zimu nezvládly, je lepší je bez váhání vyndat a nahradit novými. Ideální jsou silné odnože z minulého roku. Slabé kusy nemá smysl držet za každou cenu, protože by stejně jen zabíraly místo.
Když je záhon čistý a rostliny mají prostor, přichází na řadu první jarní přihnojení. To je u jahod opravdu důležité. Na jaře totiž potřebují nabrat energii během poměrně krátké doby. Musí vytvořit zdravé listy, zesílit kořeny a připravit se na kvetení i následné plození. Právě proto bývá začátek sezony pro budoucí úrodu naprosto zásadní.
U nově založeného záhonu je situace o něco jednodušší. Pokud jste na podzim zapracovali do půdy dostatek kompostu nebo dobře vyzrálého hnoje, jahody mají obvykle na jaře z čeho brát. Starší porost ale bývá už vyčerpaný a bez podpory se to na výsledku rychle projeví. První dávka hnojiva by měla přijít ve chvíli, kdy rostliny začnou znovu růst a ukážou se nové listy. Bývá to na přelomu března a dubna, ale vždy je lepší sledovat počasí než kalendář.
Jahody nepotřebují přehnané množství živin, ale potřebují správné složení. Na začátku sezony jim prospívá hlavně dusík, fosfor a draslík. Dusík pomáhá s růstem listů, fosfor podporuje kořeny a kvetení, draslík se zase výrazně podepisuje na kvalitě, velikosti a chuti plodů. Důležité jsou i stopové prvky, například hořčík, železo, měď nebo bor. Právě vyvážená výživa rozhoduje o tom, jestli budou rostliny silné, zdravé a odolné.
Je ale potřeba držet se při zemi. Přehnojené jahody umějí potrápit víc než ty hladové. Příliš silná dávka může poškodit kořeny, spálit listy a ve výsledku růst spíš zabrzdit. Proto mám u jahod raději organickou výživu než agresivní rychlá hnojiva. Působí šetrněji, zlepšuje půdu a rostliny na ni reagují přirozeněji.
Klasikou, která funguje výborně, je dobře rozložený kravský nebo koňský hnůj. Ten dodá půdě organickou hmotu, zlepší její strukturu a zároveň jahodám nabídne živiny postupně, ne naráz. Naopak čerstvý hnůj vhodný není. Obsahuje příliš silné látky a mohl by rostliny poškodit. Kdo má k dispozici slepičince, může si připravit zákvas, ale ten potřebuje čas. Musí zkvasit, a to zabere přibližně měsíc. Hodí se pak spíš na pozdější podporu kvetení.
Dobrou variantou je i granulovaný hnůj ze zahradnictví. Má výhodu v tom, že je čistý, pohodlně se dávkuje a nezanesete si s ním do záhonu semena plevelů. Jenže ne každý chce kupovat pytle hnojiva, když si může pomoci i tím, co má doma. A právě tady přichází na řadu jednoduchá domácí směs, kterou mám u jahod opravdu ráda. Není drahá, připravíte ji během chvíle a rostliny na ni reagují velmi dobře.
Na domácí hnojivo budete potřebovat litr teplé vody, jednu polévkovou lžíci kávové sedliny, jednu lžíci dřevěného popela, sáček sušeného droždí a jednu lžíci cukru. Každá z těchto složek má v směsi svůj smysl. Kávová sedlina dodá dusík a lehce okyselí půdu, což jahodám většinou vyhovuje. Dřevěný popel obsahuje draslík, fosfor, hořčík i vápník. Droždí podporuje činnost v půdě, pomáhá kořenům a celkově rostliny povzbudí. Cukr pak slouží hlavně k aktivaci droždí.
Postup je jednoduchý. Všechny suroviny rozmíchejte v litru teplé vody a nechte asi tři hodiny stát. Pak směs znovu promíchejte a vlijte do deseti litrů vody. Tím získáte zálivku, kterou můžete použít přímo ke kořenům. Ideální je začít od začátku dubna a aplikovat ji s rozumem, ne každý druhý den. Jahody nepotřebují šok, ale pravidelnou a jemnou podporu.
Právě tahle domácí směs bývá zajímavou alternativou pro ty, kdo nemají po ruce hnůj ani kompost. Výhodou je, že působí přirozeně a rostliny nepřetíží. Z vlastní zkušenosti platí, že když se spojí dobrá péče o záhon, dostatek vláhy a rozumné jarní přihnojení, jahody se odmění opravdu pěkně. Rostliny rychleji ožijí, nasadí více poupat a plody bývají pevnější, větší a chuťově výraznější.
Ještě jedna věc je u jahod důležitá. Hnojivo samo o sobě zázraky neudělá, pokud budou rostliny utopené v plevelu, v těžké udusané půdě nebo bez vody. Jahody mají rády kyprou zeminu, světlo a pravidelnou vláhu. Když k tomu přidáte rozumné jarní přikrmování, máte napůl vyhráno. Někdy pěstitelé hledají zázračný prostředek, ale pravda je jednodušší. Nejlepší výsledky většinou přináší poctivá základní péče provedená ve správný čas.
Duben je zkrátka měsíc, kdy se o letošní úrodě rozhoduje víc, než se na první pohled zdá. Kdo jahody na jaře nepodcení, ten si později ušetří zklamání. A kdo jim dopřeje výživu včas, může se těšit na plné misky sladkých jahod, které budou vonět přesně tak, jak to máme z dětství nejraději.
Zdroje:
