Článek
Fíkovník má v sobě něco, co člověka okamžitě přenese někam na jih. Stačí se podívat na jeho velké vykrajované listy a hned je jasné, proč ho lidé pěstují nejen kvůli plodům, ale i kvůli atmosféře. Na terase, u zdi domu nebo ve velké nádobě dokáže působit jako malý kousek Středomoří. Přitom už dávno neplatí, že fíky patří jen do zemí, kde celé léto sálá horký vzduch od kamenných zdí. Při správném výběru odrůdy se dá fíkovník pěstovat i v našich podmínkách a není to žádná zahradnická výstřednost pro odvážlivce.
Nejdůležitější je pochopit, že fíkovník smokvoň není obyčejná pokojová exotika, kterou jen postavíme do kouta a budeme čekat na zázrak. Je to opadavý keř nebo menší strom, který v dobrých podmínkách roste překvapivě ochotně. Může zůstat kompaktní, ale když má prostor, dokáže se pěkně rozložit. Právě proto se hodí jak do zahrady, tak do větší nádoby. Výhodou pěstování v květináči je hlavně to, že s rostlinou můžete hýbat. Přes léto ji dáte na nejteplejší místo a na zimu ji schováte tam, kde ji nespálí mráz.
Zajímavé je i samotné kvetení fíkovníku. Na rozdíl od mnoha jiných ovocných dřevin nekvete klasickými viditelnými květy, které by člověk na rostlině snadno zahlédl. Jeho drobné květy jsou ukryté uvnitř zvláštního baňkovitého útvaru, kterému se říká sykonium. Právě z něj se později vyvíjí známý sladký fík. Zvenku to může působit, jako by fíkovník rovnou nasazoval plody, ale ve skutečnosti se celý proces odehrává nenápadně uvnitř.
U fíkovníku je zásadní výběr odrůdy. Nestačí koupit jakýkoliv pěkný stromek s lístky. Pro naše podmínky je potřeba volit odrůdy, které dobře zvládají chladnější počasí a hlavně dokážou plodit bez zvláštního opylení. V zahradnictvích se dnes dají sehnat osvědčené kultivary, které dávají plody žluté, zelené, fialové i tmavě modré. Mezi často doporučované patří například Brown Turkey, Hardy Chicago, White Marseille, Bornholm, Troja, Dotato nebo Violette Dauphine. Každá má trochu jiný růst i chuť plodů, ale pro běžného pěstitele je nejdůležitější spolehlivost a odolnost.
Mladou rostlinu se vyplatí nejdříve pěstovat v nádobě. Nejen proto, že ji lépe ochráníte přes zimu, ale také proto, že fíkovník v omezeném prostoru často lépe nasazuje na plody. Když má příliš mnoho místa, může se pustit do bujného růstu a na úrodu mu nezbude tolik energie. To ale neznamená, že má trpět v malém květináči. Nádoba musí být stabilní, dostatečně velká a hlavně musí mít dobrý odtok vody. Přemokřené kořeny jsou pro fíkovník mnohem horší než krátkodobé sucho.
Při přesazování se vyplatí podívat na kořenový bal. Kontejnerové sazenice mívají kořeny často stočené dokola a propletené tak, že by v tom samém tvaru pokračovaly i po výsadbě. Proto je dobré je opatrně uvolnit a trochu rozplést. Není třeba s rostlinou zápasit, ale jemné narušení balu jí pomůže zakořenit do nového substrátu. U fíkovníku v nádobě počítejte s tím, že jednou za čas bude potřebovat přesadit. Obvykle stačí po dvou letech posunout ho do o něco větší nádoby a případně mírně zkrátit kořeny.
fig-grows-tree-harvest-garden-evernig-sun-flare-with-copy-space-ai-generated-2
Substrát by měl být výživný, ale propustný. Fíkovník nemá rád těžkou, studenou a dlouho mokrou zem. Dobře mu sedí směs kompostu, zahradní zeminy, listovky, písku a trochy jílu. Kompost dodá živiny, písek pomůže odvodnění a jíl udrží trochu vláhy, aby nádoba v létě nevyschla za pár hodin. Na dno květináče patří drenážní vrstva a odtokové otvory musí zůstat volné. V misce pod květináčem by voda neměla stát dlouho, protože právě to bývá častá chyba. Rostlina pak sice vypadá, že má vody dost, ale kořeny se dusí.
Stanoviště rozhoduje o tom, zda bude fíkovník jen krásnou zelenou dekorací, nebo opravdu přinese sladké plody. Potřebuje co nejvíce slunce, teplo a závětří. Ideální je jižní nebo jihozápadní strana, místo u zdi domu, u terasy nebo u plotu, který přes den nasaje teplo a večer ho ještě pomalu vydává. Severní strana nebo průvan nejsou pro fíkovník dobrá volba. Listy sice může mít pěkné i tam, ale fíky bez slunce špatně dozrávají a zůstávají mdlé.
Zálivka je u fíkovníku trochu zrádná v tom, že rostlina krátké sucho přežije, ale plody na něm velmi rychle poznají, že vláhy nebylo dost. Pokud fíkovník v létě trpí žízní právě ve chvíli, kdy nasazuje a nalévá plody, mohou fíky opadávat nebo zůstat malé a méně šťavnaté. V nádobě je potřeba zalévat pravidelně, v horkých dnech klidně ráno i večer. Vždy ale záleží na velikosti květináče, počasí a stanovišti. Nejjednodušší kontrola je prstem. Jakmile vrchní vrstva substrátu oschne, je čas zalít. Ledová voda z hadice uprostřed rozpáleného dne rostlině nesvědčí. Lepší je voda odstátá a ne příliš studená.
Fíkovník vysazený ve volné půdě je po zakořenění samostatnější. Přesto se v dlouhém suchu vyplatí mu pomoci, hlavně když má plody. U mladých rostlin je zálivka důležitější než u starších, které si už umí sáhnout kořeny hlouběji. Na zimu se zálivka výrazně omezuje. Jakmile rostlina shodí listy a přejde do klidu, nepotřebuje téměř nic. Zemina by neměla být úplně vyschlá na prach, ale mokro je v zimě nebezpečné. V chladu a vlhku může fíkovník snadno začít uhnívat.
S hnojením je dobré zacházet střídmě. Fíkovník není hladová rostlina, kterou by bylo nutné každý týden přikrmovat. Ve volné půdě obvykle stačí na začátku sezony zapracovat trochu vyzrálého kompostu nebo použít dlouhodobě působící hnojivo. U rostlin v nádobě je situace jiná, protože živiny se postupně vyplavují. Tam dává smysl přihnojovat pravidelněji, ale opatrně. Příliš mnoho dusíku podpoří listy a výhony, jenže na úkor plodů. Fíkovník pak vypadá bujně a zdravě, ale úroda může být slabší.
Řez není třeba přehánět. Fíkovník má přirozeně pěkný, trochu rozložitý tvar, a když mu člověk dá prostor, působí velmi dekorativně. Přesto se vyplatí ho udržovat vzdušný. Na jaře odstraňte poškozené, namrzlé nebo slabé větve. U rostlin v nádobě je dobré hlídat i velikost koruny, aby byla zvládnutelná při stěhování na zimu. Dlouhé výhony lze mírně zkrátit, ale s radikálním řezem opatrně. U fíkovníku vždy sledujeme, kde a jak nasazuje plody, abychom si zbytečně neodstřihli budoucí úrodu.
Největší zkouška nepřichází v létě, ale v zimě. Fíkovník sice může být mrazuvzdorný, ale mladé rostliny a rostliny v nádobách jsou citlivější. Kořeny v květináči promrznou mnohem rychleji než kořeny v zemi. Proto se nádoby na zimu přenášejí do chladné garáže, sklepa, zimní zahrady nebo světlé chodby, kde nemrzne. Teplý obývák není vhodný. Fíkovník potřebuje zimní klid, ne topení a suchý vzduch. Ideální je chladnější prostor, kde rostlina odpočívá a jen občas dostane trochu vody.
U fíkovníku je dobré počítat s tím, že mrazuvzdornost má své hranice. Mnohé odrůdy zvládnou slabší mrazy, ale při teplotách kolem minus deseti stupňů Celsia už může nadzemní část namrznout nebo úplně vymrznout. Nemusí to ale znamenat konec celé rostliny. Pokud zůstanou zdravé kořeny, fíkovník často na jaře znovu obrazí odspodu. Právě proto se vyplatí chránit hlavně kořenovou část a mladé výhony. Ke kořenům přihrňte zeminu, kompost nebo mulč a keř obalte netkanou textilií. Není to zbytečná opatrnost, ale jednoduché opatření, které může rozhodnout o tom, jestli rostlina na jaře plynule pokračuje, nebo začíná znovu od země.
Rostliny vysazené venku je dobré před zimou chránit. Ke kořenům se přihrne vrstva zeminy, kompostu nebo mulče a mladý kmínek se může obalit netkanou textilií. V chladnějších oblastech se vyplatí být první roky opatrnější. Starší dobře zakořeněný fíkovník už bývá odolnější, ale i tak mu chráněné stanoviště hodně pomůže. Jižní stěna domu, závětří a propustná půda často rozhodnou víc než samotná odrůda.
Na fíkovníku je krásné, že spojuje užitek s dojmem. Není to rostlina, kterou pěstujete jen kvůli sklizni, a zároveň není jen ozdobou. Když se mu podaří, dá vám vlastní fíky, které chutnají jinak než ty z obchodu. Jsou měkčí, voňavější a mají v sobě radost z toho, že dozrály přímo u vás. A i kdyby první rok úroda nebyla velká, samotná rostlina udělá na zahradě nebo terase tolik parády, že jí člověk rád dá ještě jednu sezonu. Fíkovník totiž učí trpělivosti. Potřebuje slunce, rozumnou péči a trochu ochrany před zimou. Když mu to dopřejete, umí se odvděčit způsobem, který na české zahradě pořád působí trochu jako malé překvapení.
Zdroje:
https://www.rhs.org.uk/fruit/figs/grow-your-own
https://www.rhs.org.uk/fruit/figs/fig-pruning-and-training
https://extension.umd.edu/resource/growing-figs-maryland/
https://www.missouribotanicalgarden.org/PlantFinder/PlantFinderDetails.aspx
https://www.gardenersworld.com/how-to/grow-plants/how-to-grow-figs/
https://www.nelenprozelen.cz/navody-na-pestovani/jak-si-doma-vypestovat-fiky–27.html
https://www.rostlinky.cz/blog/fikovnik-pestovani.html
