Moc přítomného okamžiku

Rozdíl mezi minulostí, přítomností a budoucností je jen tvrdošíjně přetrvávající iluze.

Albert Einstein

Před pár lety jsem byl na dovolené v Bulharsku. Je zajímavé, že okamžik, který se mi vryl nejvíce do paměti bylo, když jsem poprvé vlezl do hotelového bazénu a udělal prvních pár temp. Voda byla trochu studená ale ten pocit byl naprosto skvělý. Byl jsem daleko od pracovních i rodinných starostí i povin­ností. Na chvíli jsem neměl ani žádné starosti týkající se budoucnosti. Minulost byla pryč, budoucnost byla daleko a já jsem se nacházel v dokonalé přítomnosti. Nirvána. Bohužel, dlouho mi ten pocit nevydržel. Už za pár dnů jsem přemýšlel, co budu všechno muset udělat, až se vrátím z dovolené.

O tom to je. Máme neustále tendenci přemýšlet o nepříjemných věcech, které jsme prožili před hodinou, před týdnem, před měsícem, před roky. Některé věci jako by nechtěly umřít. Ne­ustále se nám přehrávají v mysli. Neustále musíme na ně myslet. Minulé nepříjemnosti v nás vyvolávají strach z bu­douc­nosti. Musíme myslet na to, co bude. Co když přijdeme o práci? Co, když nás partner opustí? Co, když onemocníme? Co ty naše děti?

Výsledkem je, že pro nás přítomnost prakticky neexistuje. Naše mysl se neustále zaobírá minulými nepříjemnostmi a obavami z budoucnosti. Teď jako by neexistovalo. Je jen minulost a nejistá budoucnost. Znáte ty bezesné noci, kdy se převalujete v posteli a nemůžete usnout? Vaše mysl se zaobírá včerejškem nebo zítřkem namísto toho, abyste právě teď klidně spali a nabírali sílu a energii.

Myšlenky na minulost a budoucnost už vás natolik vyčerpaly, že na přítomnost nemáte sílu? Nejste schopni mít radost z maličkostí, že venku svítí slunce a děti jsou zdravé? Kdy se budete cítit dobře? Až budete na dovolené? Až vám v práci přidají? Až si najdete novou práci? Až vyhrajete milión korun – sto miliónů korun? Až se uzdravíte? Nikdy? Potěším vás, asi už opravdu nikdy. Líp už bylo. Pokud nebude líp právě teď, tak už nebude nikdy.

Pokud se na to podíváte z fyzikálního hlediska. Nemusí existovat jedna konkrétní minulost. Minulost může existovat ve všech verzích, které povedou k aktuální přítomnosti. Budoucnost může existovat ve všech verzích, které mohou vzniknout z aktuální pří­tomnosti. Minulost ani budoucnost objektivně ne­existují. Pokud si myslíte opak, dokažte to! Minulost vytváříme až pozorováním. Dříve neexistuje.

Žijeme-li minulostí a obavami z budoucnosti, mění­me realitu tak, aby se naše obavy v budoucnosti potvrdily. Proč? Odebírá nám to energii a nějakým způsobem to směřuje náš život. Naše představy se mají tendenci realizovat – ty pozitivní i ty ne­gativní. Větší pravděpodobnost, že se stane skuteč­ností, bude mít vždy ta představa, s níž spojíme víc emocí.

Nemusíme se cítit dobře právě teď, ale proč bychom se nemohli cítit v příští minutě už o něco lépe? Je to jen otázka našeho rozhodnutí. Když nebudeme mít tendenci cítit se lépe již příští minutu, proč bychom se měli cítit lépe za hodinu, za měsíc či za rok? Když zapomene v běhu od minulosti k bu­dou­cnosti na současnost, kdy se budeme cítit lépe?

Nečekejme, že nás čeká skvělá budoucnost automaticky či zázrakem. Mohli bychom strávit život očekáváním na chvíli až vyhrajeme ve Sportce, až přijede ten Rytíř na bílém koni či až se objeví ta Pravá nebo až Blaničtí rytíři nám konečně vyjedou na pomoc. Když se máme cítit v budoucnu líp, proč se necítit líp už v příští sekundě? Možná venku leje a my jsme promočení na kost. To je přeci dobrý důvod uvařit si teplý čaj a cítit se lépe.

Když vysvitne slunce, je skvělé užít si ten okamžik. Jdeme-li přírodou, nemusíme myslet na to, co nás špatného potkalo v práci. Všímejte si krásy kolem sebe! Vnímejte barvy, hru světla a stínu. Než se nadějete, svět se začne jevit jasnější a ba­revnější. Dodá vám to energii. Chcete-li se cítit lépe, začněte se cítit lépe právě teď! Určitě se najde někdo nebo něco, co vám zase energii odebere. Když se naučíte po každém pádu zase vstát, bude lépe.

Měl jsem v práci kolegu. Propustili ho – z hodiny na hodinu, i když byl šikovný a schopný. Prostě se znelíbil. Viděl jsem, že je mu do pláče. Potkal jsem ho asi za měsíc. Byl to úplně jiný člověk – v pohodě a vysmátý. Získal práci blíže bydliště za víc peněz. Za odstupné ze starého zaměstnání si koupil nové auto. Sám by se k této změně nikdy neodhodlal. Ne vždy, to, co nám připadá špatné, musí pro nás špatně skončit. Ne vždy, to, co nám připadá dobré, nám musí při­nést štěstí. Může se nám klidně stát, že z té vy­toužené výhry ve Sportce dostaneme infarkt.

Propuštěných schopných kolegů v práci jsem už poznal víc. I mě už to potkalo. Člověk má vždycky šanci proměnit to špatné v lepší či dokonce dobré, nevzdá-li se v přítomnosti tomu, co ho potkalo v mi­nulosti, či obavám z budoucnosti. Vše důležité musíte udělat právě nyní – tu práci, co vás posune dál, i roz­hodnutí cítit se lépe okamžik po okamžiku, vzpama­tovat se z toho špatného i z těžké nemoci.

Jste si jisti, že existovala nějaká minulost? Jste si jistí, že existuje nějaká budoucnost? Jste? Tak to dokažte! Jediné, čím si můžeme být úplně jisti, že to, co existuje, je přítomnost.