Článek
Ahoj moji čtenáři,
dneska pro vás mám příběh přímo z džungle, který zní až neuvěřitelně a zároveň nám dává nový pohled na něco tak zdánlivě lidského, jako je vztah k alkoholu. Vždycky mě fascinovalo studovat naše nejbližší příbuzné, šimpanze. Každý nový objev o jejich chování nám totiž často může napovědět něco důležitého i o naší vlastní minulosti a evoluci.
Nedávno jsem narazil na výzkumný článek, který popisuje něco, co by mnozí z nás asi nečekali – vědci v divoké přírodě pozorovali šimpanze, jak se chovají způsobem, který bychom si snadněji spojili s lidskou kulturou: konzumují fermentované, tedy alkoholické ovoce a co víc, dělí se o něj s ostatními členy skupiny.
Skrytá pozorování v národním parku Taï
Tento fascinující objev se odehrál v Národním parku Taï na Pobřeží slonoviny (Côte d'Ivoire), což je jedno z hlavních míst dlouhodobého výzkumu volně žijících šimpanzů. Vědci z různých institucí, včetně například Kjótské univerzity nebo institutu Maxe Plancka, zde sledovali šimpanze v jejich přirozeném prostředí.
A jak se jim podařilo zachytit tak nezvyklé chování? Použili k tomu moderní technologii – fotopasti (neboli kamerové pasti), které strategicky umístili u konkrétních stromů. Zaměřili se na strom druhu Hylodendron gabunense, jehož plody jsou známé tím, že když uzrají a spadnou na zem, rychle fermentují.
Během let 2013 až 2016 tyto kamery zaznamenaly něco nečekaného. Zachytily dospělé i mladé šimpanze, jak pravidelně navštěvují tyto stromy a s chutí konzumují spadané, kvašené plody.
Ovoce se 7% alkoholem? Ano!
To samo o sobě je zajímavé, ale klíčový je obsah alkoholu v těchto plodech. Analýzy ukázaly, že fermentované plody stromu Hylodendron gabunense mohou obsahovat až 7 procent alkoholu objemového. Sedm procent! To je zhruba srovnatelné s obsahem alkoholu v běžném pivu. Šimpanzi si tak v podstatě dopřávali „přírodní pivo“ přímo ze země.
Nejenže jedli, oni se DĚLILI!
Co však vědce zaujalo ještě více a co podtrhuje sociální rozměr tohoto objevu, bylo pozorování, jak šimpanzi s ovocem nakládali v rámci skupiny. Kamery opakovaně zaznamenaly, že si šimpanzi toto kvašené ovoce aktivně sdíleli.
Článek popisuje různé formy sdílení:
- Pasivní sdílení: Jeden šimpanz si vzal ovoce od druhého, který ho zrovna jedl.
- Aktivní sdílení: Jeden šimpanz přímo nabídl nebo podal kus ovoce druhému.
- Společné krmení: Šimpanzi jedli kvašené ovoce bok po boku.
Zajímavé je, že k tomuto sdílení docházelo i mezi jedinci, kteří nebyli blízcí příbuzní. Sdílení vzácného nebo vysoce ceněného zdroje potravy je v živočišné říši důležité pro budování sociálních vazeb a udržování klidu ve skupině. Fakt, že se šimpanzi dělili i o toto „alkoholické“ ovoce, naznačuje, jakou pro ně mohlo mít hodnotu.
Co to znamená? Hypotéza „opilých opic“ a naše evoluce.
Tento objev má významné důsledky pro naše chápání primátů a dokonce i naší vlastní evoluční historie. Podporuje takzvanou hypotézu „opilých opic“ (Drunken Monkey Hypothesis), kterou před lety navrhl biolog Robert Dudley. Tato hypotéza předpokládá, že naši primátní předkové (a naši současní primátní příbuzní) mohli být a jsou přitahováni zralými, fermentujícími plody, protože ethanol (alkohol), který při fermentaci vzniká, je dobrým indikátorem zralosti a vysokého obsahu cukrů – tedy bohatého zdroje energie. Atraktivita k etanolu by tak mohla být evoluční výhodou při hledání potravy.
Až dosud se o této hypotéze hodně diskutovalo v kontextu lidského vztahu k alkoholu, ale pozorování volně žijících primátů, kteří přirozeně konzumují ovoce s tak vysokým obsahem alkoholu, poskytuje silný důkaz na její podporu.
Navíc to naznačuje, že naše vlastní spojení s alkoholem by mohlo být mnohem starší, než jsme si dříve mysleli. Schopnost metabolizovat alkohol a možná i některé sociální rituály spojené s jeho konzumací by mohly sahat miliony let do minulosti, před rozštěpení lidské a šimpanzí vývojové linie.
A co opilost?
Je důležité zmínit jeden detail, na který článek upozorňuje. Ačkoliv šimpanzi konzumovali ovoce s potenciálně opojným obsahem alkoholu, vědci v tomto konkrétním souboru pozorování nezaznamenali žádné zjevné známky opilosti nebo změněného chování u konzumujících šimpanzů. To neznamená, že by se opít nemohli, ale v daných záběrech a pozorování to nebylo patrné. Zaměřili se spíše na samotnou konzumaci a sociální interakce kolem ní.
Závěr
Objev šimpanzů v Národním parku Taï konzumujících a sdílejících alkoholické ovoce je fascinujícím oknem do světa našich nejbližších příbuzných a do naší vlastní hluboké evoluční historie. Ukazuje, že konzumace přirozeně fermentovaných látek a dokonce i jejich sociální sdílení nejsou výhradně lidské rysy.
Je to připomínka, že mnohé z toho, co považujeme za jedinečně lidské, má kořeny mnohem hlouběji v naší primátní minulosti. Studie chování volně žijících zvířat, podpořená moderními technologiemi jako jsou fotopasti, nám neustále přináší nová a překvapivá zjištění o světě kolem nás i o nás samotných.
