Článek
S hlubokým znepokojením sleduji výsledky nejnovější rozsáhlé studie provedené výzkumníky z Brownovy univerzity, která přináší šokující zjištění o vztahu mezi bohatstvím a úmrtností ve Spojených státech a Evropě. Tato průlomová práce, publikovaná v prestižním lékařském časopise New England Journal of Medicine, odhaluje, že Američané napříč všemi úrovněmi bohatství mají vyšší míru úmrtnosti než jejich evropští protějšky. A co je ještě alarmující, dokonce i nejbohatší Američané se v průměru dožívají kratšího věku než nejbohatší Evropané. V některých případech je míra přežití nejbohatších Američanů srovnatelná s nejchudšími obyvateli západní Evropy, například Německa, Francie a Nizozemska.
Tato zjištění zpochybňují dlouholeté předpoklady o tom, že vyšší bohatství automaticky znamená delší a zdravější život. Studie vrhá ostré světlo na hluboké systémové problémy ve Spojených státech, které přispívají k nižší průměrné délce života, a to i u těch nejprivilegovanějších.
Metodologie studie: Desetileté sledování více než 73 000 dospělých
Výzkumný tým z Brownovy univerzity analyzoval data od více než 73 000 dospělých ve věku 50 až 85 let ze Spojených států a 16 evropských zemí v průběhu desetiletého období (2010-2020). Studie zkoumala míru úmrtnosti v různých úrovních bohatství a v různých geografických regionech, přičemž medián sledovaného období byl 10 let. Během této doby zemřelo téměř 19 % účastníků, což umožnilo identifikovat jasné vzorce související s bohatstvím a geografickou polohou.
Účastníci byli rozděleni do čtyř kvartilů podle jejich čistého jmění. Výsledky jasně ukázaly, že v obou regionech platí, že bohatší jedinci mají tendenci žít déle než ti s menším majetkem. Nicméně, tento rozdíl byl mnohem výraznější ve Spojených státech, kde je propast mezi bohatými a chudými mnohem širší než v Evropě.
Šokující srovnání: Američané umírají častěji v každé majetkové skupině
Nejzávažnějším zjištěním studie je, že v každé úrovni bohatství byla míra úmrtnosti v USA vyšší než v Evropě. To znamená, že i chudší Evropané měli v průměru vyšší šanci na přežití než srovnatelně chudí Američané, a co je nejvíce znepokojující, i bohatí Američané umírali častěji než bohatí Evropané.
Konkrétně studie zjistila, že jedinci v nejbohatším kvartilu měli o 40 % nižší míru úmrtnosti než jedinci v nejchudším kvartilu. Nicméně, obyvatelé kontinentální Evropy umírali v průběhu studie přibližně o 40 % méně často než účastníci z USA. Obyvatelé jižní Evropy měli o 30 % nižší míru úmrtnosti a obyvatelé východní Evropy o 13-20 % nižší míru úmrtnosti ve srovnání s Američany.
Paradox bohatství v USA: Proč ani ti nejbohatší nejsou chráněni?
Tato zjištění poukazují na paradox bohatství ve Spojených státech. I když mít více peněz nepochybně prodlužuje život, americký systém neposkytuje ani nejbohatším občanům stejnou úroveň ochrany zdraví a dlouhověkosti jako systémy v mnoha evropských zemích. Míra přežití nejbohatších Američanů se v některých případech vyrovná míře přežití nejchudších Evropanů v zemích jako Německo, Francie a Nizozemsko.
Irene Papanicolasová, profesorka zdravotnických služeb, politiky a ekonomie na Brownově univerzitě a jedna z autorek studie, k tomu uvedla: „Tato zjištění jsou jasnou připomínkou toho, že ani nejbohatší Američané nejsou chráněni před systémovými problémy v USA, které přispívají k nižší průměrné délce života, jako je ekonomická nerovnost nebo rizikové faktory, jako je stres, strava či environmentální rizika.“
Sociální determinanty zdraví: Klíč k pochopení nerovností
Studie zdůrazňuje, že rozdíly v míře úmrtnosti mezi USA a Evropou pravděpodobně souvisejí s rozdílnými sociálními determinantami zdraví v těchto regionech. Sociální determinanty zdraví jsou podmínky, ve kterých lidé žijí, pracují, učí se a stárnou, a které ovlivňují širokou škálu zdravotních výsledků a rizik. Mezi tyto determinanty patří například:
- Ekonomická stabilita: Chudoba, nezaměstnanost a nejistota zaměstnání mají prokazatelně negativní dopad na zdraví.
- Přístup ke kvalitnímu vzdělání: Vzdělání ovlivňuje informovanost o zdraví a přístup k lepším pracovním příležitostem.
- Přístup ke kvalitní zdravotní péči: Dostupnost a kvalita zdravotní péče hrají klíčovou roli v prevenci a léčbě nemocí.
- Okolní prostředí a zastavěné prostředí: Bezpečné bydlení, přístup k zdravým potravinám, čistý vzduch a voda a možnosti pro fyzickou aktivitu jsou zásadní pro zdraví.
- Sociální a komunitní kontext: Sociální podpora, diskriminace a násilí mají významný vliv na fyzické i duševní zdraví.
Slabší sociální záchranné sítě a strukturální nerovnosti v USA:
Podle autorů studie mohou slabší sociální záchranné sítě a strukturální nerovnosti ve Spojených státech významně přispívat k horším ukazatelům přežití napříč všemi majetkovými skupinami. Evropské země obecně disponují robustnějšími systémy sociálního zabezpečení, které poskytují širší ochranu v oblasti zdravotní péče, vzdělání, bydlení a podpory v nezaměstnanosti.
Tyto rozdíly mohou znamenat, že i bohatší Evropané žijí v společnostech, které lépe chrání zdraví svých občanů prostřednictvím silnějších sociálních a environmentálních politik. Naopak, ve Spojených státech i lidé s vysokým příjmem a majetkem mohou být více vystaveni stresu, nezdravé stravě, znečištěnému životnímu prostředí a nedostatečnému přístupu ke kvalitní zdravotní péči v porovnání s jejich evropskými protějšky.
Důsledky pro politiku a budoucnost zdraví v USA:
Výsledky této studie mají zásadní důsledky pro politické diskuse o zdravotní péči, ekonomické nerovnosti a sociální politice ve Spojených státech. Je zřejmé, že pouhé individuální bohatství nestačí k zajištění srovnatelné délky života s evropskými zeměmi. Je nutné se zaměřit na řešení systémových problémů a posílení sociálních determinant zdraví pro všechny občany.
Tato studie slouží jako silná připomínka toho, že zdraví a dlouhověkost nejsou pouze otázkou osobní volby a finančních prostředků, ale jsou hluboce ovlivněny širším sociálním, ekonomickým a politickým kontextem. Pokud Spojené státy chtějí zlepšit zdraví a prodloužit život svých občanů, a to i těch nejbohatších, je nezbytné se zaměřit na budování spravedlivější a podpůrnější společnosti pro všechny.
Závěrem:
Studie Brownovy univerzity přináší znepokojivé, ale důležité poznatky o propasti v úmrtnosti mezi Spojenými státy a Evropou. Zjištění, že dokonce i nejbohatší Američané umírají dříve než jejich evropští protějšky, by mělo být silným impulzem k zamyšlení nad systémovými nerovnostmi a slabšími sociálními záchrannými sítěmi v USA. Řešení těchto hluboce zakořeněných problémů je klíčové pro zlepšení zdraví a prodloužení života všech Američanů.
