Článek
Má pokračovat Jaromír Jágr? Srdce říká ano, rozum váhá.
Rytíři vyjeli na led, konečně! Nová sezona se blíží – a pro mě osobně jde o nejkrásnější období v roce. Ani nedokážu popsat, jak moc mi to krucinál chybělo.
S týmem opět vyjel i spolumajitel klubu, legenda všech legend a kamarád Petra Větrovského – Jaromír Jágr. A existuje možnost, že jeho „last dance“ se protáhne o další sezonu.
Kladno mezitím výrazně posílilo. Nové tváře nepřišly jen do hráčského kádru, ale i do realizačního týmu a na manažerské pozice. Zejména příchody Tomáše Plekance a Václava Sýkory mě přivedly do stavu srovnatelného s extází. Na Kladně vzniká projekt, který budí naději. A po letech v extraligovém suterénu si to my, jako fanoušci, sakra zasloužíme.
Ale právě proto je čas položit si otázku: dokáže se Jaromír Jágr ještě prosadit jako hráč?
Záměrně teď nechávám stranou jeho manažerskou roli. Dívám se na něj čistě jako na hokejistu. A jako hokejistu ho stále obdivuji. Nikdy – opravdu nikdy – už se nenarodí frajer jako on. Je jedno, kolik hokejových talentů média ocejchují jako „nového Jágra“. Ten pravý byl, je a bude jen jeden. Džegr. Vždycky věděl, že talent nestačí, a dřel víc než kdokoli jiný. Když ostatní spí, on maká. Jenže i on se potýká s protivníkem, kterého neporazil ještě nikdo – s časem.
Vím, že mu na Kladně záleží, a nikdy jsem o tom nepochyboval. A opravdu bych mu z celého srdce přál, aby se jednou rozloučil tím nejkrásnějším způsobem – doma na Kladně, se zlatou medailí na krku a pohárem nad hlavou. To by byl konec hodný velikána, jakým bez debat je.
Jenže současnost je neúprosná. Na soupisce je zhruba patnáct útočníků. Konkurence roste. A moc rád bych věřil, že i v 53 letech bude Jaromír sázet góly, připravovat šance a bavit se hokejem. Ale sundejme si růžové brýle – s přibývajícími lety je čím dál těžší držet krok. V útočném pásmu je stále nebezpečný, ale směrem dozadu už ztrácí. Při ztrátě puku se vrací těžkopádně, a není se čemu divit. Čas není soupeř, kterého by dokázal odmítnout svým legendárním pozadím.
A proto si kladu tu nejtěžší otázku: má ještě dál hrát?
Neměl by mít jasné místo na soupisce jen proto, že je to Jaromír Jágr. Místo v sestavě si nemá kupovat minulostí, ale aktuální formou. A myslím, že on sám by nechtěl nic jiného. Žádné výjimky. Vždycky tomu dával 100 % a ještě něco navíc. A i proto je těžké představit si Kladno bez něj.
Jaromír Jágr je pro mě víc než hokejista. Je symbolem dřiny, víry a oddanosti klubu – a potažmo celému městu. Nikdy nepřestanu být vděčný za to, co pro Kladno i český hokej udělal. Ale možná, možná nastal čas, aby se přesunul do role jakéhosi mentora. Člověka, který hokej pořád miluje, obětoval mu celý život a který dokáže posouvat všechny ty mladé pušky, které si Kladno přivedlo. Každému z nich může pomoci radou a pohledem člověka, který už všechno dokázal.
A pokud se rozhodne na sebe znovu navléct dres a vyrazit do boje, nezbývá mi než mu držet palce – a v koutku duše doufat, že mě znovu umlčí. Pokud se rozhodne pokračovat, budu zase stát na svým oblíbeným místě na zimáku a držet mu palce. Protože si to zaslouží. Už jen za to, že pořád baví hokejem fanoušky po celé republice. Že i dnes, po všech těch letech, máme možnost vidět ho hrát.
A možná už to samo o sobě stačí. Protože takové výsady se nám už nejspíš nikdy nedostane.
