Článek
Kdo by neznal psaní domácích úkolů se svými dětmi? Snad každý, kdo má děti školou povinné, se s tím někdy setkal. Ani jsem netušila, že jsou školy, kde se domácí úkoly vůbec nedávají. A přece to tak je. Proč? Protože domácí úkoly jsou (údajně) dobrovolné a učitelé nemají právo je na dětech vymáhat. Natož, aby je za jejich nevypracování trestali! Nebo je to jinak?
Nemáš úkol? Dostaneš poznámku!
A za deset poznámek třídní důtku. Tohle slyšela má dcera, která chodí do třetí třídy, od své učitelky. A je fakt, že paní učitelka na vypracovaných úkolech opravdu trvá a jejich nesplnění trestá poznámkami. A nejen těmi.
Dcera předevčírem vypracovala omylem jiný úkol, než který učitelka zadala. V online škole jí za to přistála poznámka „nepřipravena na hodinu – nesplnila domácí úkol“. Já chápu, že nesplnila, co paní učitelka požadovala. Pochopím i, že poznámka je dána proto, aby si dcera svou chybu uvědomila. A i když mě to rozčiluje, chápu, že je to pro ni dobré. Jsem ráda, když úkoly mají, protože si alespoň sama ověřím, jak školu zvládají, co jim jde a na čem je potřeba společně zapracovat. Jenže…
Je moje chyba, že jsem dceru hned neupozornila, že si musí úkol dodělat. Už se nám to párkrát stalo ve druhé třídě, a tak nějak jsem předpokládala, že to udělá automaticky. Na syna, který na tom byl nedávno podobně a je na začátku druhé třídy, jsem v tomto dohlédla. Jenže u dcery jsem jaksi zapomněla. A ji to nenapadlo. A tak dnes dostala pětku. Za domácí úkol, který neudělala a nedoplnila si ho. A pětka? Ta jí pěkně pokazí průměr. A já se ptám proč?
Proč nemůže paní učitelka komunikovat s rodiči a upozornit, že je něco špatně? Proč rozdává pětky, které dítěti pokazí průměr a naprosto zbytečně. Ta pětka totiž dceři nevysvětlí, že nesplněný úkol je potřeba doplnit. A navíc – má vůbec třídní učitelka na něco takového právo?
Domácí úkoly (ne)jsou povinné
Tématem domácích úkolů v moderní škole se zabývala Helena Zítková ve své práci. Zmiňuje, že vzhledem k tomu, že se „žádný právní předpis výslovně domácími úkoly nezabývá a přímo je neupravuje, lze jednoznačně konstatovat, že domácí úkoly nemohou být povinné. Na základě tohoto legislativního výletu je zřejmé, že škola nemůže zadat dítěti práci, kterou by mělo povinnost dělat doma.“
Pátrala jsem však dál. Existuje totiž školský zákon 561/2004 Sb., který hovoří jinak. Podle článku na webu Praha školská existuje zákon, který hovoří jasně. Domácí úkoly jsou povinné a mohou ovlivnit hodnocení studentů. Cituji autorku článku Helenu Doležalovou:
„Tento zákon umožňuje školám vyžadovat od studentů, aby domácí úkoly plnili, a neplnění může mít vliv na jejich hodnocení. Právní rámec tedy stanovuje, že domácí úkoly mohou být součástí hodnocení výkonu studentů a mohou ovlivnit jejich školní úspěch.“
Jelikož je školský zákon novější, než je první citovaná práce paní Zítkové (článek byl publikován v roce 2003), domnívám se, že mohla vycházet z jiných podkladů a faktů. Je tedy jasné, že děti jsou povinné domácí úkoly dělat. Přesto by se měli učitelé zamyslet nad tím, zda jich není mnoho a zda děti spíše nezatěžují. Také je nutné přistoupit k faktu, že ne každé dítě má doma vhodné podmínky. Školský zákon tyto mé domněnky jen potvrzuje:
„Vymahatelnost domácích úkolů je v České republice upravena zákonem, avšak její efektivita závisí na přizpůsobení individuálním potřebám studentů. Je důležité, aby školy a učitelé přistupovali k domácím úkolům s ohledem na potřeby dětí, aby maximalizovali jejich přínos a minimalizovali negativní dopady.“
Jak to tedy vidím?
Osobně proti domácím úkolům nic nemám a jak už jsem zmínila, jsem za ně ráda. Na druhou stranu jsou dny, kdy jich je opravdu hodně a dítě je unavené. Obzvlášť, když má ještě kroužky, mezi které musíme domácí úkoly vmáčknout. Pak je to opravdu náročné. A často se to projeví i tím, že je úkol doslova nadrápaný. Já jako rodič pak váhám, zda úkol podepsat tak, jak je a netrápit dál syna či dceru jeho přepisováním, nebo si stát za svým, že drápaninu nepodepíšu a je nutné ji předělat.
Když si ještě představím, že plno rodičů končí v práci pozdě a dostává se k úkolům s dětmi až večer, kdy jsou děti i rodiče unavení, pak mohou být domácí úkoly opravdu na obtíž. Chápu, že dcera byla za nesplnění úkolu „potrestána“, ale podle mě ta pětka už byla přes čáru. Někdy by bylo vhodnější, kdyby učitelé komunikovali kromě dětí také s rodiči.
