Článek
Ještě věří na Ježíška
V první řadě je důležité se zamyslet, zda ještě naše děti věří na Ježíška. Protože pokud ano, máme to snad ještě složitější. Možná ale ne. Já ráda vzpomínám na doby, kdy byly moje děti malé a stačilo strčit dárky za oblečení na horní polici skříně. Neviděly tam, nevylezly tam a nic nenašly. Navíc zpočátku je ani nenapadlo hledat, protože dárky přece nosí Ježíšek.
Teď už mám děti ve věku sedm a devět let, tedy v takovém, že už pomaličku na Ježíška věřit přestávají. Starší už to má v hlavě srovnané. Ta se nedávno zeptala na rovinu. Přesto jsem tvrdila, že Ježíšek přece existuje. Mladší zatím ještě věří. Doufám. I když pochybnosti už se objevují také. V každém případě jsem jim vysvětlila, že Ježíšek nemůže všem dětem nakoupit všechny dárky, které chtějí. Protože dostává peníze od rodičů. A kolik dostane, za tolik dárky nakoupí. Možná je to blbost, ale u nás to tak funguje od jejich útlého věku a jsou s tím v pohodě. Jenže co pak s těmi dárky, které nakoupíme?
Jak děti objevily dárky těsně před Ježíškem
Náš problém není ani tak v tom, že by děti chtěly dárky hledat cíleně. Problém je v tom, že neustále prolézají skříně a šuplíky a zjišťují, jestli tam pro ně něco není. Ví totiž, že dárky k narozeninám a k svátku schovávám po skříních nebo šuplíkách.
Vloni jsem si myslela, jak mám skvělou schovku. Do skříně už vlezou, z postele vidí i na tu nejvyšší polici, tak kam s tím? Využila jsem úložný prostor v gauči, protože jednak tam bylo dost místa a jednak jsem si říkala, že tam je hledat vůbec nenapadne. Navíc se gauč otevírá fakt ztuha, takže jsem byla přesvědčená, že to sami ani neotevřou. Omyl.
Přišla jsem z nákupu, který mi trval asi deset minut. Déle je samotné nenechávám, a i tak postrkuji pokladní očima, aby chvátla. Bydlím navíc naproti supermarketu, takže je to fakt kousek. I to však stačilo. Vrátila jsem se a děti se na mě vrhly: „Mami, my jsme něco objevili! Čí jsou ty hračky v gauči?“
Málem jsem omdlela. Fakt mě v tu chvíli polil studený pot a nevěděla jsem, jestli mám brečet, nebo se začít hystericky smát. Nakonec jsem dělala blbou, že o žádných hračkách nevím. Možná si je tam schoval Ježíšek. A teď, když je děti viděly, je možná ani nedostanou. Vždyť i Ježíšek chce, aby to bylo překvapení.
Vysvětlila jsem jim, že do gauče už se nikdy dívat nesmí. Bylo mi však jasné, že si to zkontrolují. A tak jsem hned druhý den, když byly ve škole, hračky zabalila a schovala do skříně do krabice se záclonami. Navrch jsem naskládala všechny bedny s věcmi, co doma mám, kdyby je napadlo hledat jinde. Samozřejmě, že se podívaly. A smutně hlásily, že ty dárky asi fakt nebyly pro ně, protože už v gauči nejsou a Ježíšek si je nejspíš odnesl. Do Štědrého dne pak byly napjaté, jestli je tedy dostanou, nebo nebudou mít pod stromečkem nic.
Kam schovat dárky, aby je děti nenašly
Letos samozřejmě schovka v gauči nepřipadá v úvahu. Chytrolíni si ho pravidelně kontrolují – co kdyby… A tak marně dumám, kam dárky schovám. Zatím mám většinu schovanou v krabicích v práci, ale blíží se čas, kdy je budu muset převézt domů. Skříni také moc nevěřím, šuplíky pod postelí prolézají rovněž. Napadl mě sklep. Tam děti nechodí, neumí ani otevřít zámek s petlicí. Jenže… Ve sklepě je vlhko, jsou tam myši, a také tam mohou vlézt zloději. Vidím to dost bledě. Nejspíš budu mít dárky schované v práci až do finále a pojedu pro ně až na Štědrý den.
A kam schováváte dárky pro děti vy? Máte nějaký zaručený tip?
