Letní prázdniny – Radost pro děti, trest pro rodiče

Jelikož jsem nedávno nastoupila do práce, řeším tentýž problém. Jak to budu řešit, zatím vlastně nevím. A jak to řeší ostatní?

Ne, že bych to řešila poprvé. Mám děti ve druhé a třetí třídě, takže problém s prázdninami řeším už po několikáté. Jenže v předchozích letech jsem pracovala jako OSVČ, a tudíž jsem si mohla čas přizpůsobit sama sobě a svým dětem. Mohla jsem si dovolit odjet s nimi na prázdniny k rodičům, kde byly přítomné i moje babičky. O děti jsme se tak „podělili“ a já jsem měla dost času a prostoru pro psaní svých textů na weby, kterými jsem se předtím živila. Letos však po dlouhé době nastupuji na plný úvazek, a i když budu mít dvanáctihodinové směny – někdy denní, někdy noční – bude problém s dětmi prázdniny vykrýt. V současné době mám vyřešen vlastně jen jeden týden, kdy budou na dovolené s tatínkem, a druhý, kdy pojedou na tábor. Ano, může se zdát, že právě tábory jsou řešení, stejně jako babičky. Jenomže ono to není tak jednoduché…

Pokud má někdo babičky, dědečky, popřípadě nějaké tetičky, může se zdát, že má vlastně vyhráno. Jenomže faktem je, že naše babičky nemůžeme vytěžovat donekonečna. Můžeme jim děti dát na pár dní, možná i na týden dva, ale copak můžeme chtít, aby nám hlídaly děti celé dva měsíce? Obzvlášť, pokud jsou to děti jako moje, tedy hyperaktivní a vyžadující neustále nějaké výlety, koupaliště a podobné aktivity. S babičkou v paneláku vydrží pár dní, ale potom už se budou nudit. Navíc ani já nechci babičku přetěžovat, a stejně tak nechci, aby moje děti strávily dva měsíce prázdnin zavřené v panelovém domě. Chci, aby to byly měsíce, na které budou vzpomínat, a ve kterých si užijí plno krásných zážitků a dobrodružství. Mobil, PlayStation či tablety pro mě zkrátka nejsou řešení. Tak co tedy s tím?

Jednou z možností, kam umístit děti o prázdninách, je placené hlídání. Můžete si samozřejmě najít osobu nebo osoby, o kterých víte, že s nimi budou vaše děti v bezpečí, a které se o ně postarají. Osoby, které je vezmou třeba i na výlet nebo na ten koupák, pohlídají je, a ještě jim vymyslí nějakou zábavu. Pokud takové osoby máte, pak máte vlastně vyhráno částečně. Protože najít takovou osobu na hlídání není jednoduché, to za prvé, a za druhé to také není levné. Může se stát, že celý svůj prázdninový plat dáte za hlídání.

Variantou může být domluva s kamarádkami či jinými přáteli. Ideálně takovými, kteří mají vlastní děti. Pak se lze dohodnout, že několik dní budou děti u jedné rodiny, a další dny si zase vezmete své děti i s dětmi přátel vy sami. Děti tak budou mít zajištěnou zábavu i hlídání a vás to nebude stát tolik jako placená chůva nebo placená hlídačka či hlídač.

Vloni jsem řešila situaci o prázdninách několika příměstskými tábory. Některé byly skvělé a děti bavily, a dokonce si požádaly ještě o připlacení dalšího příměstského tábora. Byl k dispozici, tak proč to nevyužít. Jenže letos jsem jaksi zaspala. Příměstské tábory jsem zkrátka objednat nestihla, a ty které byly u nás v obci, byly plné dřív, než jsem stačila děti přihlásit. Jsou sice příměstské tábory i v okolních obcích, ale to už pro mě může být s mým zaměstnáním problém. Nestihla bych na ně děti ráno dopravit, ani je odpoledne vyzvednout a přivézt. A jelikož jsem samoživitelka a exmanžel pracuje na směny, nemohu spoléhat, že by pro ně mohl odpoledne sám dojet. Pro mě jsou tedy příměstské tábory v okolních obcích v passé. Pokud ale vy tuto možnost máte, rozhodně stojí za to ji zvážit.

Příměstské tábory fungují jednoduše. Ráno na ně děti dovezete, někdy je potřeba přichystat jim svačinu i oběd na celý den, jindy stačí jen pití a malá svačinka, protože pití tábor zajistí sám. A odpoledne nebo k večeru si pro děti zase přijedete. Děti mají zajištěnou zábavu. Tábory jsou obvykle tematicky laděné, takže si děti mohou zahrát na indiány, archeology, vydat se po stopách pověstí nebo pohádek a podobně. My jsme loni měli několik krásných příměstských táborů u nás Kaplici. Jeden týden dětí jely po stopách koněspřežky, další týden byl pohádkový, další westernový, a jeden příměstský tábor strávily v městské knihovně.

Příměstské tábory často nedělá jen obec ale také třeba škola nebo různé kroužky. Letos se u nás nabízely příměstské tábory od Domu dětí a mládeže, od základní školy, od skupiny Poutníků, od fotbalu, nebo právě od zmíněné knihovny. Bohužel všechny se nám kryly v době, kdy jsem děti objednala na klasický pobytový tábor, nebo na dobu, kdy mají být na dovolené s tatínkem. A ty ostatní v čase, kdy by se nám to hodilo, už byly, jak jsem výše napsala, obsazené. Bohužel.

Příměstské tábory mají velkou výhodu. Mohou na ně chodit i děti, které nejsou zvyklé být samy dlouho od rodičů a chtějí spát každý den doma. Fungují téměř jako škola spojená s družinou, jen nejde o učení, ale o zábavu. Druhým bonusem je jejich cena. Pohybují se od 400 Kč do 3 000 Kč na týden, tedy alespoň u nás, v jihočeském kraji. Jsou tak pro rodiče finančně schůdnější a mohou si tak dovolit zajistit děti i na několik týdnů.

Tábory pobytové jsou oblíbenou formou pro děti, kterým nevadí vyrazit z domova a být bez rodičů týden i více. Můžete tak hledat i ve vzdálenějších městech či místech. Někdy vezou rodiče děti na tábor i přes polovinu republiky, protože je tematicky zaměřený dle jejich zájmu.

Ano, i pobytové tábory jsou různě tematicky zaměřené. Některé mohou být přímo ve městech (např. já letos děti přihlásila na Roblox camp, který bude ve Velešíně, tedy přímo ve městě a okolí.) Většinou však najdete tábory v různých kempech a osadách, které jsou pro to přímo přichystané. Opět mohou být pohádkové, indiánské, westernové, nebo i klasické skautské.

Výhodou těchto táborů je, že můžete vybírat po celé České republice, podle zájmu dětí, vzdálenosti, zaměření tábora nebo ceny. Děti v něm tráví celý týden i více týdnů najednou, a vy tak máte jistotu, že je o ně postaráno.

Nevýhodou je však jejich vyšší cena. Někteří rodiče si takový tábor nemohou dovolit vůbec, nebo zaplatit jen jeden na celé prázdniny.

Tak to pak může být velký problém. Ale věřte, že ho řeší plno rodičů. Často se rozhodujeme, zda poslat děti na tábor, nebo raději zaplatit rodinnou dovolenou. Např. já letos dala za dvě děti na týdenním táboře 18 000 Kč. To je pro někoho cena za dovolenou, třeba na kolech, na vodě nebo někde v kempu.

Většina rodičů se proto snaží kombinovat všechny způsoby dohromady. Vyberou levnější pobytový tábor, nějaký příměstský, na pár dní jedou děti k babičce. A pak? Pak se rodiče vystřídají, jednou má dovolenou otec, podruhé matka, popř. střídají v práci směny a doma se jen potkají a předají si děti. Na společnou dovolenou už pak třeba ani nedojde. Není proto divu, že spoustu rodin jezdí společně např. k moři ve školním roce. A není to jen počasím, které je v tuto dobu v některých destinacích vhodnější než v létě.

Zkrátka pro většinu rodičů jsou prázdniny noční můrou a trestem, který si nezaslouží.

A jak to děláte s dětmi o prázdninách vy?