Článek
O čem je kniha Plnou parou do pohádky
Jak už napovídá název, dostaneme se tu mezi mašinky. A nejen tak ledajaké. Mezi parní mašinky. Na jednom malém nádraží totiž bydlí parní mašinka – Třistadesítka pana France (parní lokomotiva řady 310). S ní jsou v depu ještě dvě další třistadesítky a jedna stařičká dvoustovka (parní lokomotiva řady 200), taková babička mašinka, co měla jen čtyři kola. Mašinky si vždycky večer, po své práci, vypráví příběhy. O mašinkách, o okolních kouzelných bytostech i místech, kde se dějí nadpřirozené jevy. Povídají si ale i o cestujících a o tom, co se jim během dne přihodilo. A nejsou na to samy. Mají chlupatého kamaráda v podobě nádražáckého kocourka. A pěkně odvážného.
Naše dojmy a doporučení
Takhle knížka je jednoznačně pro všechny, kdo milují mašinky, ať už staré, parní, nebo nové. Pro dospělé i pro děti. Primárně je samozřejmě určena těm nejmladším, ale i já, jako dospělá jsem si čtení moc užila. Příběhy jsou moc krásné, napínavé a nedokážete se od nich odtrhnout. Pokud budete dětem knížku sami číst, počítejte, že budou chtít další a další příběhy.
Číst můžete knížku dětem, které ještě samy číst neumí. Větší děti, ideálně druhá až pátá třída, už si ji rády přečtou samy. V téhle knížce se dozví plno zajímavostí o starých lokomotivách, o tom, jak fungovaly parní vlaky a jak pohon na páru vlastně dokázal rozpohybovat vlak. Dozví se ale i plno krásných pohádkových příběhů, které je budou opravdu bavit.
Autorka Iva Hoňková není jen spisovatelka. Své knihy si i ilustruje a že je opravdu na co se dívat. Její ilustrace podle mě patří mezi ty nejkrásnější, jaké můžeme v knihách vidět. A i tato kniha – Plnou parou do pohádky – to dokazuje.
Překvapení na konec
Aby toho nebylo málo, autorka nachystala na závěr překvapení pro všechny milovníky vlaků a nádraží. Poslední strany obsahují vystřihovánku. Ideální je překopírovat si ji na tvrdší papír, abychom nemuseli ničit stránky v knize. Poté se vše vystřihne, slepí a sestaví se krásné malé nádraží, o kterém si děti přečetly v knize.